Rozlehlé stavení působilo vždy nepřístupným dojmem. Stejně jako dvojice jeho obyvatel. Dále od hradu, dále…

Nikdo z vesnice se nikdy nedostal blíž než před vrata. Co se za nimi celý ten čas odehrávalo?Lze vystopovat počátek tragédie, která skončila dvěma zmasakrovanými těly?

Existují vraždy, kdy je jasná totožnost oběti i okolnosti její smrti. Takže zbývá „jen“ vypátrat a usvědčit pachatele. Kriminalisté se však setkávají s kauzami, kdy se řešení nabízí několik. Přirozené úmrtí? Nešťastná náhoda? Sebevražda?

Povězme si příběh o „mimozemšťanech“, nikoli o zelených Marťáncích, ale dvojici lidí, jejichž život byl pro sousedy kolem velkou záhadou a krutá smrt jen navršila počet otazníků. Na některé z nich už zřejmě nikdy nenajdeme relevantní odpověď.

Mrtvoly na skladišti

Obyvatelům Báňovic na Jindřichohradecku neuniklo, že už delší čas neviděli 74letého Ondřeje Nevimu a jeho o tři roky mladší sestru Marii. Vrata stavení byla zavřena, na klepání a volání nikdo neodpovídal. Neuspěli ani příbuzní. Otevření vrat znamenalo 7. prosince 2001 pro policisty nelehký manévr. Nebylo zamčeno, ale pohyb křídla vrat směrem dovnitř ztěžoval nakupený odpad.

Celý průjezd a obchod připomínal obrovský vetešnický krám: vysoko se tu kupily staré televizory, kamna, jízdní kola, elektrické trouby, staré oděvní svršky, nádobí i plastové lahve, průchod byl možný jen uličkou o šíři pouhých 70 centimetrů! Stejný pohled poskytla i obytná část stavení. Sem policisté pronikli až po vysazení dveří.

U dřevěné skříně s naházeným domovním odpadem ležela dvě těla. Zřejmě už dlouhou řádku dnů, takže hlodavci měli pré. Byl to pohled z říše hororu: Žena byla bez tkáně na rukou a částečně i na obličeji, mužskému tělu scházela celá obličejová část, z hrudníku zmizely vnitřnosti i tkáň.

Příčina smrti tak zůstávala do pitvy nejasná. Snad jen ženina hlava jevila stopy tupého, zato brutálního násilí, mužovu mrtvolu ovíjel provaz s úvazy kolem krku a celého těla, patrně navzdory hlodavcům, a to i ve chvíli, kdy se smyčky staly cílem objektivů policejních kamer a fotoaparátu.

Přilákal mamon?

Existovalo závažné podezření, že došlo ke spáchání trestného činu. Jeho skutečnou povahu mohla objasnit vzhledem ke stavu nalezených těl jedině soudně lékařská pitva. „Souběžně s tím jsme se samozřejmě snažili zjistit co nejvíc informací o životě sourozenců Nevimových. Co nejvíc… Ve skutečnosti vydolování jakékoli informace byl úkol takřka nadlidský,“ říká Renáta Burešová, kriminalistka a mimo jiné rovněž nositelka prestižního titulu Lady Pro.

Sourozenci Nevimovi se totiž už léta s nikým zásadně nestýkali. Veškerou svou podivínskou energii soustředili na usilovné shromažďování nepotřebných a odložených krámů či hadrů. Nebylo snad šuntu, který by pro Ondřeje a Marii Nevimovy neměl cenu. Aby jim nestál za námahu odnést „poklad“ domů a jednou provždy ho tu uložit do vysokých, nahromaděných mantinelů. Lidé ve vesnici dokázali vytušit jen onu pověstnou špičku ledovce.

Ale znáte to, čím neproniknutelnější záhada, tím větší fantazie pracuje na jejím vysvětlení. Občas jste proto mohli slyšet zasvěcený názor: Nevimovi žijí hůř než žebráci.

To je jenom půlka pravdy. Pokud skutečně každou korunu z důchodu dají stranou a škudlí, musí být uvnitř baráku majlant! Řeč se mluví… Jenže, co když to zaslechl někdo, komu by vidina „velkých“ peněz stála za dvojnásobnou vraždu?

(dokončení příště)

VIKTORÍN ŠULC