Soud přihlédl k doposud bezúhonnému způsobu života obžalovaného a k dalším skutečnostem, které sehrály v komplikovaném případu roli.

Podle spisu obžalovaný v létě roku 2000 či v roce 2001 v bytě na Chrudimsku přiměl nezletilého, tehdy osmi či devítiletého hocha, k orálnímu sexu. „V důsledku tohoto jednání se u poškozeného v průběhu roku 2007 plně rozvinula posttraumatická stresová porucha, kterou trpěl až do roku 2009,“ předčítal z obžaloby státní zástupce Milan Šimek. Poškozený trpěl například poruchami spánku či sebepoškozováním.

Kaňovský během líčení vypověděl, že chlapec si nejspíš všechno vymyslel jako pomstu za to, že se mu dostatečně nevěnoval. Navíc podle jeho slov nebyl s hochem nikdy sám. „Vždy jsem s ním byl v přítomnosti mé rodiny,“ uvedl. Poznamenal také, že vše může být i důsledkem špatné výchovy jeho matky, která ho nezvládala. Z jeho výpovědi vycházel při závěrečné řeči i jeho obhájce. Ten navrhoval úplné zproštění viny, a to především proto, že podle něj i znalci, kteří byli v případu vyslechnuti, připustili, že vše se mohlo odehrát zcela jinak. „Navíc podle vyšetření znalce nemá obžalovaný žádné deviantní sklony. Za sexuální partnerky si vybírá dospělé ženy,“ podotkl obhájce. Sám Kaňovský ve své závěrečné řeči stále tvrdil, že je nevinný, a že jednání dnes již osmnáctiletého hocha je výsledkem výchovy matky.

Státní zástupce Milan Šimek však podotkl, že podle znaleckých posudků má poškozený i obžalovaný naprosto shodné rysy. Oba trpí psychickou poruchou. Navíc chlapec původně nechtěl ani nic policii ohlásit. „V poradně, kde se poprvé o problému zmínil, uvedl, že nechce nic oznamovat, aby nezpůsobil obžalovanému a jeho nové rodině potíže,“ upřesnil Milan Šimek, který Kaňovskému navrhoval trest v rozmezí od pěti do šesti let.

Doplnil také, že prokazatelně chlapec trpěl posttraumatickou stresovou poruchou, kterou podle znalců mohlo způsobit jedině trauma způsobené pohlavním zneužitím. „Je velmi málo pravděpodobné, že by chlapec dokázal předstírat příčiny této poruchy,“ dodal. Obhájce i státní zástupce si ponechali lhůtu na odvolání.

Co klade Kaňovskému obžaloba za vinu

Blíže přesně nezjištěného dne s největší pravděpodobností v létě roku 2000 nebo 2001 v bytě za účelem svého sexuálního uspokojení nezletilému, jehož věk znal, sundal slipy, kdy on sám už byl nahý, do pravé ruky uchopil nezletilého přirození, dal si je do úst a snažil se ho vzrušit. Následně nezletilého žádal, aby to samé udělal jemu. Poškozený v zájmu předejití konfliktu s obžalovaným, tak učinil. Po chvíli, aniž by mu v tom obžalovaný bránil, s uspokojováním obžalovaného přestal, oblékl se a snažil se usnout. V důsledku tohoto jednání se u poškozeného v průběhu roku 2007 plně rozvinula posttraumatická stresová porucha, kterou trpěl až do roku 2009. Projevy ustoupily zejména vlivem podstoupené adekvátní léčby.

Silvie Špryňarová