VYBERTE SI REGION

Za skalní město vděčíme bohům a především vodě

ADRŠPACH - Věděli jste, že za skalní město vděčíme nejen hněvu bohů našich předků, ale především vodě? Ta se podílela na vzniku celého skalního města a byla i jedním z důvodů založení Chráněné krajinné oblasti.

22.8.2007
SDÍLEJ:

Adršpach.Foto: Josef Jelínek

Jaký je původ skalnatého klenotu české přírody? Legenda hovoří o hněvu bohů, kteří potrestali obyvatele pradávných měst za to, že umožnili lupičům nerušený průchod do bohatých českých zemí. Bohové proto města i s jejich obyvateli prokleli a nechali zkamenět. Skalní města tak mají na věky připomínat tuto zradu. Kdo je skutečným tvůrcem pískovcových kuželů?


Kdysi se celá oblast nacházela na dně pravěkého moře. Návštěvník skalního města dnes jen stěží pozná, že se nachází nad rozsáhlými zásobami vody. Odborníci se shodují, že přírodní rezervace Teplicko-Adršpašské skály patří k oblastem s nejkvalitnějšími vodními zdroji v České republice.


Krásu přírodního království obdivovaly již v minulosti známé osobnosti. Mezi slavnými návštěvníky skalního města najdeme pruskou královna Luisu, polského krále Friedricha Augusta či císaře Karla a Josefa II. Scenérii tajemných pískovcových kuželů můžete poznat i v řadě českých pohádek, které se zde točily. Nejvíce si skály zamilovali čeští horolezci. Adršpašsko-Teplické skály jim nabízí přes 3000 horolezeckých cest – největší počet u nás.

Milenci, Džbán, Starostová se Starostou a další skalní věže zaujmou i běžné návštěvníky. Kdo by nechtěl na vlastní oči spatřit Milence – příklad nejvěrnějšího páru planety?


Celá dlouhá staletí však lidé o skalních městech příliš mnoho nevěděli. Teprve koncem 18. století si nevšední podívané povšiml básník a spisovatel Johann Wolfgang Goethe. V roce 1824 zachvátil skalní město několikatýdenní požár, který umožnil probádat a zmapovat uchvacující místa prvním turistům. Od té doby se k velkolepým, několik desítek metrů vysokým pískovcům každoročně vrací stále větší počet návštěvníků.


Skalní město představuje také specifický ekosystém. Nejzajímavější rostlinné druhy se ukrývají v hlubokých soutěskách s výraznou teplotní inverzí - v tak zvaných inverzních roklích. Protože jsou chráněny před vlivy počasí, vládne zde výjimečné mikroklima. Typickým příkladem inverzní rokle je skalní soutěska Sibiř, jejíž průměrná roční teplota je stejná jako za polárním kruhem. Sníh a led se tu často drží až do letních měsíců.


V těchto unikátních podmínkách přežívají některé organismy z doby ledové, a to již 12 000 let.


Až budete letos přemýšlet, kam na dovolenou, nezapomeňte na Adršpašsko-Teplické skály. Rozhodně nebudete litovat. Oblast Adršpachu je ideální pro pěší turistiku, horolezectví i pro projížďky na kole. Je prošpikována vyznačenými trasami, takže určitě nezabloudíte. Navíc místní značka balené vody Toma Natura zde v nejbližších měsících spustí revitalizaci turistických cest. Díky ní budou stezky skalního města zcela šetrné k vzácným vodním pramenům.


Samotné skalní město je přístupné v závislosti na počasí celoročně, přičemž cena vstupného pro rodinu se dvěma dětmi nepřesáhne 150 korun. Při balení pamatujte i na to, že Adršpach leží v chladné klimatické oblasti, takže teplé oblečení určitě přijde vhod. Veškeré informace turistům se denně poskytují v Infocentru v Adršpachu.


Více informace naleznete na www.adrspach.cz

22.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiří Štěpán.

Hejtman se starosty i senátory o dálnici i spolurpáci univerzit a zaměstnavatelů

Automatické sněžné řetězy jsou český vynález

Automatické sněhové řetězy. Nový vynález pochází z Česka

Pozor, pečivo sypané solí může ptákům způsobit smrt!

Východní Čechy - Jediné zrnko soli ze slaného rohlíku může být pro malé ptáky velikosti čížka smrtelnou dávkou. Působí jako jed. Jak správně v zimě přikrmovat ptáky?

Kraj podpoří dvacet mediků, potřebuje však ještě jednou tolik

Hradec Králové - Chybějící lékaře se Královéhradecký kraj snaží přilákat pomocí stipendií pro mediky. O finanční podporu na akademický rok 2016 až 2017 se nyní přihlásilo 20 studentů, vedení kraje chystá v únoru další kolo.

Na sněžnicích po stopách ničivého orkánu Kyrill

Královéhradecko - Uplynulo deset let, kdy udeřil orkán Kyrill. Nebyl to ledajaký vichr z hor. Při rychlosti 216 kilometrů za hodinu zpustošil v Krkonoších, co mohl. Jak vypadá nejvíce poškozené místo dnes?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies