„Děkan Rojek si jistě zaslouží, aby se alespoň touto symbolickou cestou vrátil zpět do regionu, který se snažil přes třicet let zvelebovat," uvedla při nedávném slavnostním odhalování Markéta Mrázková, autorka knihy o Janu Karlu Rojkovi a autorka textu, umístěného na pamětní desce.

Neúnavný buditel s velkým záběrem

Jan Karel Rojek, rodák z Litomyšle, byl podle ní člověkem s obrovským záběrem a odvahou, byl velmi pracovitý a neúnavný. V regionu žil od pětadvaceti let. Nejprve působil deset let v Novém Městě jako kaplan a buditel. „V té době distribuoval českou literaturu, založil knihovnu a chudinský fond, staral se o nemocné cholerou, odkoupil divadlo a stal se jeho ředitelem," popsala Markéta Mrázková.

Během svého působení v pozici kaplana Rojek uspořádal hudební archiv pro děkanský kůr, vypracoval řadu rodokmenů měšťanských rodů a stal se z něho první významný historik zdejšího kraje. „Už ve svých třiceti čtyřech letech byl jmenován čestným měšťanem," dodala Markéta Mrázková.

Další dekádu Rojek působil v Bohuslavicích nad Metují. Nechal tam opravit kostel, koupil varhany a pořádal vlastenecká sympozia. Zajímal se i o ostatní obce v okolí, v Nahořanech vybavil kapli inventářem a nadchl pro sběratelství osmnáctiletého Jana Rydla, který pak v Nahořanech založil muzeum, které však už dnes neexistuje. Dále Rojek třeba napsal historickou práci o Černicích.

V roce 1850 byl Rojek jmenován děkanem v Novém Městě nad Metují, dál se věnoval farníkům, studoval regionální historii, pořizoval do chrámu obrazy. „…publikoval v časopisech, vytvořil mnoho cenných opisů a výpisů z archiválií, ale jeho vlastní práce zůstaly bohužel pouze v rukopisech. Byl členem Matice české a dalších sdružení, která mu pomáhala v získání českých knih do knihoven. V roce 1861 byl zvolen za náš region poslancem a tuto funkci odpovědně vykonával. Pod tlakem vrchnosti, která záměrně neopravila chátrající faru, byl bohužel rok na to, především ze zdravotních důvodů, nucen Nové Město opustit. Zemřel v roce 1877 v Budyni nad Ohří," uvedla Markéta Mrázková.

Na vzniku a usazení pamětní desky s informacemi o historické osobnosti se podílelo město, městské muzeum, Matice česká, občanské sdružení Poznávání, zdejší městská knihovna a Markéta Mrázková.

Na odhalení desky, ke kterému došlo 7. června, přijeli i zástupci Matice české. Lubomír Sršeň, místopředseda spolku, přítomným sdělil, že Matice vznikla už v roce 1831. Na rozdíl od doby vzniku dnes už nevydává tolik české literatury, ale soustředí se třeba, aby pořádala naučné přednášky o literatuře, o českých spisovatelích, pořádá také vlastivědné vycházky.

„Jedním z takových výrazných úseků v její činnosti je, že prosazuje projekt Čeští spisovatelé v českých regionech. Ten spočívá v tom, že podobné panely, jaký jsme odhalili tady, rozmisťujeme po různých místech v Čechách, která jsou spjata s významnými postavami české literatury," řekl Lubomír Sršeň. Jsou to místa narození, působení či úmrtí významných osobností literárního života. Matice se tak snaží, aby osobnosti alespoň takovouto připomínkou nadále žily.

„Musím říct, že vesměs ta naše aktivita je vítána docela příznivě, že se to lidem líbí a zatím jediný panel nebyl poničen a máme jich dnes už téměř třicet. Takže doufejme, že i tento najde příznivý ohlas, že lidé se dozvědí něco o slavném knězi, který zde působil…," dodal Sršeň.

Ředitel městského muzea Jiří Hladík uvedl, že prostor, kde se pamětní deska nachází, měl Rojek velmi dobře prochozený. „…jednak tady bydlel na faře, ale zároveň docházel i do této budovy (Spolkového domu, pozn. red). V tomto domě byla po staletí novoměstská škola, která zde skončila až na konci devatenáctého století," popsal Jiří Hladík.