Archeologové souběžně prováděli průzkum na celkové ploše v délce 25 kilometrů a šířce 60 metrů. Na výzkumu v terénu pracovalo na každém z 15 úseků zároveň 30–50 lidí podle četnosti nálezů, z toho dva archeologové a až 15 techniků, většinou z řad studentů archeologie, kteří dokázali samostatně identifikovat objekt v terénu.
A co ve zkoumané lokalitě objevili? „Zajímavostí byla celá řada. Například velké množství lokalit z období neolitu (mladší doba kamenná), které převyšují ostatní období. Dále pohřebiště z raného středověku. Pozůstatky polních opevnění či polních táborů armád z 18. století, nebo možná podobně stará „císařská“ cesta s patrnými „kolejemi“ vyježděnými povozy v obou směrech,“ vyjmenovává vedoucí katedry archeologie z FF UHK Radomír Tichý.
Práce to ale nebyla snadná. Během roku jim příroda připravila různé klimatické komplikace.
Čelili horku, prachu, blátu i zmrzlé půdě
V dubnu 2017 ležel na polích déle sníh, mnohokrát byl terén rozblácený a několikrát bylo velmi prašno a horko. V únoru 2018 mrzlo a mrazová setrvačnost půdy trvala ještě dalších 14 dnů – zamrzlá byla do hloubky. Cepín se tehdy stal běžným pracovním nástrojem. Vystřídaly se tu rovněž tři vichřice, které rozházely zázemí, včetně stanů.
Už v počátku průzkumu bylo jasné, že by se v daném území mohla najít celá řada historických cenností, protože oblast Královéhradecka patřila k velmi urbanizovaným oblastem již od středověku. Mezi královskými městy Hradcem Králové, Jaroměří a Dvorem Králové existovaly spojnice. Nalezeny byly základy domů dlouhých od 10 do 50 m, jejichž dřevěné konstrukce bývaly vyplněné hlínou. Střepy objevené keramiky odkazují ke kultuře lidu s vypíchanou keramikou, který sem přišel z Karpatské kotliny před 7,5 tisíci lety.
K dalším častým nálezům patřily pazourkové nože a škrabky a také kamenné broušené sekery z mladší doby kamenné. Nyní bude výzkum pokračovat zkoumáním nálezů v laboratořích hradecké univerzity a ve Správčicích. Odhaduje se, že zabere ještě další dva roky, během nichž může ještě skutečná hodnota nalezených předmětů předčit očekávání. „Budoucí dálnice proťala část krajiny nejhustěji v minulosti osídlenou. Kolem těchto míst jsme jezdili mnoho let a teď víme, jaké poznání se zde skrývá,“ připomíná Radomír Tichý. Jiří Řezník