Připravit se na podobné kalamity zcela nemohou, většinou vědí, že život v horách obnáší nepříjemnosti. Vadí jim spíše špatná komunikace s dispečinkem společnosti ČEZ a malý počet jejích techniků, kteří pracují v terénu. ČEZ argumentuje velkým návalem a ústy své mluvčí vysvětluje: „Do terénu Orlických hor jsme poslali během víkendové kalamity kolem stovky našich lidí i zaměstnanců externích firem. Více kapacit už se nasadit nedalo.“

Lze se připravit? Těžko

V Jahodově měl rodinu s malými dětmi Martin Šeda, který právě pobývá v lázních. „Nemohl jsem se domů dovolat, protože si nemohli dobít mobil, pak už nešla ani voda. Věci z mrazáku žena bleskově odvezla ke kamarádce, zachránila tak maso a celou sklizeň jahod, kterou jsme tam měli,“ popisuje situaci Šeda. Okamžitě teď začne shánět jiný zdroj energie – elektrocentrálu, je rozhodnut pořídit si vlastní studnu. „Musel bych se příště bát nechat ženu s dvěma malými dětmi samotné doma,“ vysvětluje, jak se míní do budoucna zajistit. Chápe, že technici, kteří pracovali na odstranění závad na elektrickém vedení, dělali ve dne v noci a měli práce víc než dost. Nechápe, proč jich je v regionu pro případ podobné kalamity tak málo.
Stěžovat si nechce ani Bohumil Staněk z Osečnice. Měl více štěstí než například rodina z nedalekého Klečkova, jež musela být kvůli hrozícímu pádu stromů evakuována. „Seděli jsem při svíčkách mrazák vytekl, tak jsme potraviny naházeli do závějí. Zlobily se rybičky v akváriu, nešla jim vzduchotechnika,“ konstatuje s úsměvem. Spíše ho mrzí, že se mu na zahradě polámaly švestky, ale chápe, že přírodní živel nelze ovlivnit, s čímž při životě v horách počítá.
Nemocnou ženu měl doma v době kalamity Jiří Skokan z Jahodova. „Mám štěstí, že pracuji ve firmě, kde jsem si mohl půjčit centrálu na benzin, jel jsem na ni dva dny,“ vysvětluje, jak zažehnal nejhorší. Kalamita mu poničila stromy a keře. „Dva dny nešla voda, ale jiní lidé na tom byli mnohem hůř,“ je smířený. Připravit se na kalamity podle něho zcela nejde: „Zařídíte si náhradní elektrický zdroj, příště může spadnout třeba střecha. Jeho kritika však také míří k ČEZu: „Když se konečně dovoláte na zákaznickou linku, tak do Plzně. Tam to spletou, protože nevědí, od kterého Rychnova jste. Než se dostanete tam, kam máte, trvá to věčnost. Odtamtud pak volají dva kluky, kteří na plošině zrovna nemají signál a můžou se prací roztrhnout. Za ty peníze, co energie stojí, to je hodně nedořešené. A co mají dělat staří lidé, kteří se v tom neorientují a každý je jenom odkazuje jinam?“

Posílení linek, externí firmy

„Poruchové zákaznické linky jsou během kalamity maximálně posílené, ale pokud tam volá tak velké množství odběratelů, čekací lhůta se může prodloužit,“ odpovídá mluvčí skupiny ČEZ pro východní Čechy Šárka Beránková s dodatkem, že čekací doba ve špičce obvykle netrvá víc než několik minut, což se lidem v nouzi může zdát nekonečné.
Dále Beránková argumentuje, že do terénu zasaženého kalamitou stáhli lidi i z regionů, kde nebyla situace vážná, poruchové čety měly pohotovost. Společnost ČEZ si v takovém případě najímá externí pracovníky dalších firem, například i na prořezání terénu. „Aby se k poruše vůbec dostali, museli se třeba dva kilometry prořezávat těžkými stromy.
Prioritně se opravuje vysoké napětí, to je však většinou v nepřístupných místech. V noci jsme museli poruchové čety stahovat, v terénu hrozilo nebezpečí, padaly stromy i větve, byla mlha a rozmoklý terén,“ popsala nasazení mluvčí Šárka Beránková.

(zen)