Během devadesáti dní uletí devět tisíc kilometrů. Pokud se mu to podaří zapíše se mezi Guinnessovy světové rekordy. Svou cestu začal 2. dubna a poslední přistání se uskuteční 30. června.

Trasa vede přes většinu dětských domovů v České republice, které Miroslav Oros přelétne a ve dvacítce z nich se zastaví, aby si s dětmi popovídal. „Nejde žít bez toho, aby sis nedával nějaké cíle a nešel za nimi,“ prozradil hlavní myšlenku pilot Miroslav Oros.

Deník se ve čtvrtek ptal Miroslava Orose na letišti v Jaroměři, kde celý jeho tým přijali velmi vstřícně. Odpoledne zamířili do místního dětského domova. Po besedě děti pro pilota vytvoří obrazec ze svých těl, který ze vzduchu nafotí.

Kdo vás k nápadu inspiroval?
Motivoval mě Kanaďan Benjamin Jordan, který je současný držitel rekordu. V létě roku 2009 uletěl 8008 kilometrů v Kanadě a letěl přes letní tábory pro děti z neúplných rodin. Protože se od roku 2006 angažuji ve fondu sportovců Nadace táta a máma, tak bylo jasné, že let nebude jen o sportu, ale povede do dětských domovů. Rekord by šel překonat za měsíc, ale o tom tyto vytrvalostní lety nejsou. Musí v nich být ještě nějaká lidská stránka.

Kolik hodin a kilometrů denně nalétáte?
V průměru zvládnu čtyři až pět hodin denně. Záleží hlavně na počasí. Lítám trasy mezi sto a dvě stě kilometry. Průměrně sto dvacet až sto padesát kilometrů, abych si vždycky udělal rezervu na dny, kdy se letět nedá. Dnes jsem vyrazil od Kralup nad Vltavou.

Jaké obrazce děti již vytvořily?
Už mi udělaly srdíčko, smailíka, racka, Velký vůz nebo Polárku, protože jsem v Písku navštívil domov s názvem Polárka.

Dostanou dětské domovy i finanční podporu?
Snažím se získávat peníze, ale problémem je, že i když se všem projekt líbí, tak se peníze shánějí strašně těžko. Všem, co přispěli, moc děkujeme, a pokud by někdo chtěl podpořit dobrou věc, tak je ještě možnost stát se i hlavním partnerem.