Nechce, aby děti fetovaly

„Viděl jsem, jak se některé děti poflakují, dělají problémy, zvýšila se kriminalita. Proto tady chci zřídit místo, kam by ty děti mohly zajít, aby nefetovaly a byl tady klid," popisuje důvody své snahy Janičo, který také vedl taneční kroužek v jaroměřském Milíčově domě.

V Josefově si však chtěl zařídit vlastní prostor, a tak napsal projekt, který zaslal do nadace O2 Think Big. Tam jeho prosbu vyslyšeli a poskytli mu přibližně padesát tisíc korun na potřebné výdaje. Navíc se v Josefově našel dům, kde Janičo nebude muset platit nájem, to ovšem s podmínkou, že si zajistí vymalování a veškeré vybavení sám.

„Teď budeme malovat, dovezeme sem kancelářské věci, plánujeme sem dát koberce, linku, zapojit internet. Dáváme do toho také peníze, které jsme si sami našetřili. Ale stojí to za to. Leckdo se občas o něco podobného snaží, ale pak to nedotáhne do konce. Já bojovat nepřestanu," říká odhodlaně.

Každý z dětských návštěvníků kteréhokoliv ze zájmových kroužků musí dodržovat seznam zásad a pravidel, který zahrnuje například zákaz odmlouvání lektorům, zákaz násilí a podobně. Vedoucí centra ovšem klade největší důraz na bod požadující pravidelnou docházku do školy.

„Některé děti mají deficit ve vzdělání, rodiče na ně kašlou. Rád bych, aby takové děti přišly k nám. Je velmi důležité, aby chodily do školy a něčím se vyučily, protože bez toho pak neseženou práci. Vím to, protože výučák nemám a dnes toho lituju," přiznává.

Být Romem a hledat zaměstnání bývá ale podle Janiča často obtížné i se vzděláním. „V Jaroměři Rom práci nedostane, musí hledat jinde," dodává lektor tanečního kroužku, který se sám dříve aktivně věnoval stylům jako street dance nebo také latinskoamerickým tancům. Na podobnou taneční nabídku rozšířenou například o tradiční romský tanec hodlá nalákat děti i do svého josefovského centra.

Hlavní cíl: mají se cítit lépe

Záměrem projektu nazvaného „Chceme se cítit lépe" je vytvořit prostor, kde by mohly trávit svůj čas především romské děti. Janičo ovšem zdůrazňuje, že dveře jsou otevřené komukoliv.

„Mohou se tady setkat romské děti s českými, pak i jejich rodiče a mohou se spolu pobavit. Je totiž potřeba, aby se spolu lidé normálně bavili, a také se slušně chovali. O to nám jde, vést děti ke slušnosti. Myslím, že když se my Romové dovedeme slušně chovat, budeme se ucházet o práci, ten pohled na nás se snad zlepší," věří.

Bronislav Jaroš