Dílo Boženy Němcové obohacuje každého

Všeobecně se o „největší Češce“ ví, že napsala Babičku. Vybaví se Vám ale i něco jiného při vyslovení jejího jména? Myslíte, že je pro současnou školní generaci Božena Němcová zajímavou osobností?

Květa Ležovičová (58 let), Česká Skalice, předsedkyně občanského sdružení Centrum rozvoje Česká Skalice
„Osobnost Boženy Němcové, její dílo a milované Ratibořice jsou pro mne celoživotní srdeční záležitostí. Dalo by se na toto téma dlouho vyprávět. Mám-li ale několika slovy shrnout, co se mi vybaví tak je to laskavost, vlídnost, pokora, láska k lidem a přírodě, úcta k rodině a tradicím, předávání zkušeností, dobro vítězící nad zlem... Tyto věci považuji stále za velmi důležité a potřebné. Co se týká díla Boženy Němcové, troufám si říci, že obohacuje téměř každého z nás, aniž bychom si to plně uvědomovali. Děti i dospěli přece určitě znají její kouzelné pohádky: „Hrnečku vař“, „Tři zlaté vlasy děda Vševěda“, „O perníkové chaloupce“ a další. A co teprve oblíbené filmové pohádky Pyšná princezna a Sůl nad zlato, které jsou natočeny podle pohádek Boženy Němcové. Její nejznámější knihu „Babička“ považují za lék na poraněnou lidskou duši. ”

Zbyněk Mokrejš (36 let), Králova Lhota, ředitel Základní umělecké školy v Náchodě
„Možná i kvůli tomu, že to mám do České Skalice, co by kamenem dohodil, bude u mě tato dáma vždy spojena s Babičkou. Jako dítě jsem si mohl, při mnohých návštěvách Babiččina údolí, celý příběh prožít a prakticky si na něj i sáhnout. I když jsem se posléze při studiu dozvídal jiná, možná i důležitější fakta spojená s Boženou Němcovou, zůstalo ve mně to silnější, tedy prožitky z dětství. Povinnou četbu jsem často zanedbával, ale v tomto případě jsem měl štěstí, protože Babičku mi četla a vyprávěla moje babička. Současná školní generace jsou děti, které mají jen jiné hračky, než jsme měli my. Když jsou děti dobře vedeny, není podstatné, jestli je rok 1980 nebo 2020. Rušivé elementy se najdou v každé době.“

Olga Mertlíková (56 let), Jaroměř, ředitelka Městského muzea v Jaroměři
„Babičku Boženy Němcové, její povídky a hlavně pohádky jsem četla s chutí a několikrát. Do kraje B. Němcové jsem se v roce 1979 přivdala a své volby nikdy nelitovala. Denně v muzeu v Jaroměři chodím kolem busty paní spisovatelky od akademického sochaře Josefa Kalfuse. Na náměstí B. Němcové v Josefově je umístěna kopie této busty. V josefovské pobočce muzea jsou vystaveny exponáty, které připomínají zdejší pobyt manželů Němcových v letech 1938-1939. Bydleli zpočátku v hotelu Veselý. Zde se narodil prvorozený syn Hynek. Posléze se odstěhovali do domu čp. 67 v tehdejší Tržní ulici. Od roku 1932 na něm visí pamětní deska. U dětí propadne i nepochybně atraktivní téma, podá-li se nezáživným způsobem. Nestačí školákům vtloukat do hlavy, kde se narodila a co napsala, ale také, proč začala psát, jak žila a že řešila problémy, jaké se třeba probírají u nich doma. Dobrý učitel dokáže žáky přesvědčit o tom, že Němcová byla nejen česká spisovatelka, jejíž knihu Babičku by si měli přečíst, ale také moderně myslící, emancipovaná žena. Zaslouženou odměnou pro třídu nabitou potřebnými vědomostmi je návštěva akce Oživlé Ratibořice.“

Přemysl Sochor (32 let), Broumov, správce Benediktinského opatství sv. Václava v Broumově
„Při vyslovení jména Božena Němcová mi vytane na mysl Česká Skalice, nádherná krajina Babiččina údolí v Ratibořicích se Starým bělidlem, Viktorčiným splavem, zámkem a dalšími památkami, neboť je to místo blízko mého rodiště, které důvěrně znám. Samozřejmě jsem četl Babičku jako povinnou školní četbu, ale rád jsem otevíral i knihu pohádek Boženy Němcové a další prózu. Domnívám se, že i v dnešní době mají její knihy místo ve školní četbě, přestože dobu o které pojednává, vyjadřuje idealizovaným způsobem. V jejích knihách lze ale také nalézt mnoho mravního ponaučení a životní moudrosti.”