Divadlo, to je vlastně celý můj život...

Jsou to na první pohled obyčejní lidé, vykonávající neobyčejné věci. Jedním z nich je i Miroslav Houštěk, jenž byl za svoji dobrovolnickou divadelní činnost odměněn cenou Křesadlo 2011. Náchodský deník jej požádal o rozhovor.

Co pro vás tato cena znamená?
„Potěšilo mě, že jsou lidé, kteří vidí a uznají práci, jež druhý dělá dobrovolně a bez nároku na odměnu. Ochotnickému divadlu se věnuji od útlého mládí. Už jako dítě jsem divadlo hrál, a když jsem nabral trochu rozumu, tak jsem ho začal také režírovat a tím se zabývám až do současnosti. Divadlo, to je vlastně celý můj život.”

Jakým divadelním souborům jste se věnoval?
Spolupracoval jsem s několika soubory. Jelikož pocházím z Hronova, tak nejprve s tím hronovským, poté jsem v roce 1961 založil společně s Miroslavou Císařovou „Náchodské studio mladých“. A jelikož jsem toho názoru, že nejdříve je potřeba udělat z těch lidí dobrou partu, podnikali jsme i různé jiné akce.”

Čím jste byl v poslední době nejvíce potěšen?
„Letos v listopadu se uskutečnilo setkání členů studia mladých po padesáti letech a sešlo se jich padesát. To považuji za opravdu velkou událost a myslím, že je to jedna z věcí, která se mi povedla. A přestože se z mnohých nestali herci tak doufám, že jim divadlo zůstalo v životě blízké.”

Zasáhlo divadlo i do vašeho rodinného života?
„Manželku jsem získal také v divadle (smích) a jsem s ní už mnoho let. Máme dvě dospělé děti a dva vnoučky, takže jsem moc spokojený.”

Na jaké představení byste čtenáře Náchodského deníku pozval?
„Letos jsme měli úspěšnou premiéru hry Obchodník s deštěm, kterou budeme hrát i nadále. A pokud budu živ a zdráv, tak myslím, že ještě něco dalšího udělám.”