O výstavu byl skutečně zájem, a to třeba i z řad pamětníků tehdejších šťastných i pohnutých událostí. Už hned po ránu začali do badatelny archivu chodit zájemci, kteří většinou pátrali v dokumentech těch měst, odkud pocházejí. Pamětníci třeba kontrolovali, zda jsou události v kronikách zaznamenané tak, jak se skutečně staly. A ti, kteří o nich slyšeli třeba z vyprávění rodičů, si získané informace ještě doplňovali.

„Válečné události jsem sice nezažil, ale hodně toho vím z vyprávění otce. Proto jsem se přišel podívat. Jsem nadšený, takové množství informací pohromadě se jen těžko vidí. Zajímá mě především hronovská kronika a koukám, zda tam je vše zaneseno, co jsem o konci války slyšel, a jak. Doplnil jsem si také informace a zjistil, jak to bylo," sdělil Jiří Hušek z Hronova.

A dodal: „Opravdu vítám, že se tady taková výstava uspořádala. Dozvěděl jsem se o tom z novin, a tak jsem si to zajistil, abych se sem mohl zajet podívat."

Výstavu si nenechala uniknout ani Ludmila Cabadajová, která bydlí v Malých Svatoňovicích, ale o tom, co se dělo v květnu 1945 v Náchodě, prý ví hodně. Na takové výstavy by se podle ní měli chodit dívat také mladí.

„Je potřeba, aby se to stále lidem ukazovalo. Hlavně by to chtělo stále připomínat mladým lidem, kteří o tom moc nevědí. Návštěvou výstavy jsem si chtěla ještě některé mezery doplnit a upřesnit," uvedla Ludmila Cabadajová.

Na výstavě, která se konala při příležitosti Mezinárodního dne archivu v úterý, byly k vidění především dobové dokumenty, plakáty, doklady, literatura a fotografie. Nechyběly ani kroniky měst z celého náchodského regionu. O ty byl mezi návštěvníky také největší zájem a byly také nejvíce „obléhané".

„Na výstavu jsem se přišel podívat, abych si oživil vzpomínky z dětství. V roce 1945 mně bylo devět let. V té době jsem byl zvědavý, a tak jsem to dění stále obhlížel v Hronově na náměstí. Teď mě to sem táhlo, abych z hronovské kroniky získal ještě nějaké detaily, které jsem buď nevěděl, a nebo mně už nějak unikly. Také jsem koukal, zda to je napsáno v kronikách tak, jak se to skutečně odehrávalo. Jinak tady jsou k vidění opravdu zajímavé materiály. Pamatuji i kronikáře Kulta, který vystavenou hronovskou kroniku psal. Pamatuji i lidi, o kterých tam je psáno," svěřil se například Radomír Marek.

Dobové dokumenty si prohlížela také Drahomíra Benešová z Náchoda. Byla ráda, že takovouto akci archiv uspořádal. Byla prý i na výstavě o válečných událostech na celnici v Bělovsi a uvedla, že tam byl jen zlomek materiálů.Prý se o umístění výstavy, která byla na celnici, jednalo i s náchodským muzeem, ale to prý prostory neposkytlo. V tom viděla velké mínus a uvedla, že muzeum tak podle ní neplní svou funkci.

„Výstava tady v archivu je zajímavá a je dobré, že to není zaměřené pouze na Náchod, ale lze porovnat dění v celém okrese a v jednotlivých městech. Je vidět, že zápisy v kronikách jsou poplatné době, ale je to zajímavé. Toto období jsem bohudík nezažila, znám to jen z vyprávění. Ve vystavených materiálech jsem ale našla i výtisk práce mého otce, což mě potěšilo," okomentovala výstavu Drahomíra Benešová.

Dokumenty jsou majetkem archivu

Jak uvedl Jaroslav Čáp, ředitel Státního okresního archivu v Náchodě, vystavené byly dokumenty, které pochází z náchodského archivu. Nebyly vystaveny samozřejmě všechny materiály, protože vyhrazené prostory byly značně omezené. Některé důležité dokumenty ale prý scházely, protože jsou uloženy v pražských archivech.

„Výstava je zaměřená především na první dny po osvobození. Další události už nezahrnovala. Část materiálů se také už ztratila a nebo byla v padesátých letech minulého století zničena. Je představeno, co se dělo v Náchodě a nebo v Bělovsi. Z regionu pak byla vybrána především větší města. Unikátní jsou fotografie z Broumova, který byl za války na německém území. To nafotil fotograf Šrůtek, který tam jel s delegací z Police nad Metují. Jsou to tak jediné snímky z tohoto města a z té doby. Zajímavý je také deník nalezený v Jaroměři, který patřil německému vojákovi," sdělil k výstavě Jaroslav Čáp.

Jak ještě doplnil, kdo hledal další zajímavé informace z historie, tak si na výstavě určitě své materiály našel. Chodili se prý podívat také lidé, kteří už válku nezažili a znají události jen z vyprávění rodičů.

Školám se účast na výstavě sice nenabízela, ale byli pozváni učitelé, aby případné materiály mohli použít pro výuku. Jak dodal ředitel archivu, návštěvám školáků se zde nebrání, ale jde prý o to, aby přišli o své vůli a ne pod nátlakem.