A kde čerpají inspiraci? To Miloň Čepelka a Josef Pepson Snětivý možná prozradí na literárně-hudební besedě nazvané Ten píše to a ten zas tohle.

Uskuteční se už příští středu 5. listopadu nejprve od 14:30 hodin v Centru kultury a vzdělávání Pellyho domy v Polici nad Metují, od 18:00 hodin pak tyto dva autory přivítá Městská knihovna Egona Hostovského v Hronově. A oba slibují, že nepůjde o jen tak ledasjaké dostaveníčko. Vždyť tato jejich putování za čtenáři se dosud vždy těšila velké oblibě.

Na setkání představí své knižní novinky Třetí mandel sonetů a Ženy, které rozdávají adventní věnce, stejně jako další tituly ze své prozaické i poetické tvorby. Hudební doprovod obstará právě Josef Pepson Snětivý, jehož je hudba celoživotní vášní a věnuje se jí coby saxofonista, klávesista, zpěvák, skladatel a textař v současnosti zejména sólově. Po třicítce se obrátil také k literatuře a dosud publikoval několik románů, povídkových sbírek, básnických sbírek. V dalších knihách pak zúročil svou náklonnost k fotbalu. Tou poslední v tomto oboru byla populární kniha Tomáš Řepka: Neuhýbám!, na níž se podílel coby spoluautor.

O tom, co jej svedlo s o generaci starším Miloněm Čepelkou dohromady, Pepson Snětivý prozrazuje: „Divadlo Járy Cimrmana mám velmi rád už od raného mládí, a když mě Pavel Žalman Lohonka, jemuž jsem tehdy organizoval koncertní oslavy šedesátin, požádal, abych mezi jinými pozval i Miloně, bral jsem to jako příležitost seznámit se s člověkem, kterého jsem obdivoval. Podařilo se a dnes mám tu čest a to potěšení být Miloňovým přítelem i nakladatelem."

Psychologicko - erotická novela

Oba tak spolu cestují po koutech české země a při literárně-hudebních besedách představují svoji tvorbu. „Každý kraj, každé město, každá beseda je jiná. Vždy je ale krásné, dojde-li k souznění mezi námi na pomyslném ,jevišti' a čtenáři. To se naštěstí daří téměř vždy," říká Josef Pepson Snětivý. Spisovatel s už nezanedbatelným množstvím vydaných knih představí na Náchodsku svou novinku Ženy, které rozdávají adventní věnce s podtitulem Příběh o černé Madoně se zlatými vlasy a stříbrným jeepem.

„Tato psychologicko-erotická novela s kriminálním podtextem pojednává o osudovém vztahu rozvedeného otce středního věku a temně osudové krasavice, která svého přítele potrestá za jeho poklesky a přílišnou zvědavost. Na žádné jiné knize (snad s výjimkou románu Piercing na duši) jsem nepracoval tak usilovně a tolikrát ji nepřepracovával," prozrazuje Pepson s tím, že více už si nechá na setkání se čtenáři a všemi zájemci o literaturu. Přece jen o trochu víc se však můžete dočíst na jeho stránkách www.pepson.cz, kde se obeznámíte s jeho hudebními i literárními aktivitami.

Mistrná práce a hra se slovy

To Miloň Čepelka, herec, moderátor, šansoniér, textař, básník, prozaik, scénárista, dramatik, jehož šíře záběru připomíná génia, jehož pomohl objevit, poodhalí svůj Třetí mandel sonetů. Jedná se o letos vydaný a celkově už jeho šestý počin v Nakladatelství ČAS. A kam že to čtenáře zavede umělec slova psaného, mluveného i zpívaného tentokrát? Pro něj zcela netypicky třeba i na středomořský ostrov Korfu, ale především do krajin duše, srdce i těla.

„Povrchní oko by možná označilo tuto sbírku za rouhavou, rezignovanou či hořkou. Ano, takové tóny v ní též nacházíme. Ale jako na celé Zemi, kde je třeba i bezútěšná běloba severních krajů okrášlena polární září, zákoutí Mandelů nám rovněž nabízejí širokou paletu chutí, vůní, odstínů, postřehů věnovaných smyslnosti žen i nesmyslnosti lidského konání…," praví se v anotaci ke Třetímu mandelu sonetů.

Čtenář však bude moci obdivovat také Čepelkovu mistrnou práci a hru se slovy, díky čemuž autor kouzlí s náladami i vyzněním. Pokud malíři potřebují pastelové barvy pro své obrazy, aby vznikla líbezná krajinka či expresionistický výkřik, Miloni Čepelkovi k témuž postačí ochotné řádky a pero.