V budově ministerstva obrany převzal vyznamenání z rukou ministra obrany Vlastimila Picka červenokostelecký starosta Petr Mědílek. „Pokládám za velkou čest převzít tak vysoké vyznamenání za člověka, který pro Červený Kostelec tolik znamená. Uznání si ale samozřejmě zaslouží i všichni ostatní vyznamenaní a bylo skvělé, že jsme se s těmito hrdiny mohli poznat," uvedl Petr Mědílek.

Vedle Jana Kratochvíla obdrželo Kříže obrany státu dalších devět osobností české armádní historie i současnosti. „Slavnostní ceremoniál se odehrál za účasti armádních špiček včetně náčelníka generálního štábu Armády České republiky a dalšího člověka, který prožil řadu let v Červeném Kostelci, generálporučíka Petra Pavla," informoval Tomáš Kábrt z červenokosteleckého městského úřadu.

Generála Kratochvíla naposledy in memoriam v roce 1990 vyznamenal prezident Václav Havel Řádem Milana Štefánika. Kratochvíl se narodil v Horní Radechové. Za 1. světové války odešel na ruskou frontu. Později bojoval v československých legiích. Za 2. světové války se po okupaci zapojil do odboje.

Generál Kratochvíl byl aktivní v odbojové organizaci československých důstojníků Obrana národa, ta ho vyslala do zahraničního odboje. Okupanti se za to pomstili jeho bratra Josefa, učitele v Červeném Kostelci, internovali a generálovu manželku transportovali do koncentračního tábora v Osvětimi, z něhož se už nevrátila.

Podle medailonku, který pro červenokostelecký městský zpravodaj připravil Otto Hepnar, se v roce 1940 Jan Kratochvíl stal velitelem 1. československého pěšího pluku, s nímž prošel francouzskou frontu. Po porážce Francie se přesunul do Velké Británie a následně do Sovětského svazu, kde byl povýšen na brigádního generála a v březnu 1943 se stal velitelem tamních čs. jednotek.

Pro Sověty však bylo problematické, že působil na západní frontě. Také se jim nelíbilo ne úplné zvládnutí velení při zahájení karpatsko-dukelské operace. „V roce 1944, 10. září, byl generál Jan Kratochvíl zbaven maršálem Koněvem funkce velitele. Na jeho místo přišel generál Ludvík Svoboda…," připomněl dle podkladů z muzejních depozitářů generálovu anabázi Otto Hepnar. Kratochvíl obdržel 12 vysokých vyznamenání. 10. září 1944 považoval za velkou osobní křivdu.