Pohled na mrtvá, kulhající a vystresovaná zvířata vháněl slzy do očí. Vyčerpaný a právem rozčílený chovatel rozhodně nechce krmit vlky. Dnes ráno se proto vydal za ochranáři. Před budovou Správy CHKO Broumovsko v Polici nad Metují byla poměrně napjatá atmosféra. Chovateli i jeho několika zaměstnancům došla trpělivost a síly. Po celodenní dřině na farmě se ještě po nocích snaží ohlídat stáda, která čítají okolo třech tisíc kusů ovcí. Proti přísně chráněnému vlku obecnému jsou však bezmocní.

„Dva roky o vlcích na Broumovsku víme. Vloni se nám vlka pomocí auta podařilo vyděsit a vyhnat, letos je zpátky a zaútočil," nechal se slyšet Jan Šefc.

Podle farmáře je pomoc chovatelům ze strany státní organizace nedostatečná a v mnoha případech neúčinná. Stěžuje si, že škody, které jim vlci napáchají, údajně nikoho nezajímají.

Zdroj: DENÍK/ Regina Hellová

„Ochranáři říkají, že farmáři mají proti vlkům udělat opatření. Nabízejí nám například oplocení, ale to v našem případě nic neřeší. Vlastními silami na to nemáme kapacity, abychom předělali třicet kilometrů dlouhé ploty. To nelze postavit za den, ani firma by to za měsíc neudělala," rozčiloval se Jan Šefc a dodal, že takové řešení je možné pro někoho, kdo má třeba jen padesát ovcí. „U nás na tak velké rozloze to prostě nelze," krčil rameny. „Ovce jsou naše obživa, musíme hledět i na ekonomiku, abychom se uživili," vysvětloval.

BŘEZÍ OVCE MOHOU PŘIJÍT O MLÁĎATA

Farmář zatím přišel o zhruba deset kusů zvířat, ale vzhledem k tomu, že řada ovcí je ve vysokém stádiu březosti, v případě napadení může chovatel přijít i o jehňata. Březí ovce už nedokáže před vlkem utéct a pokud vyvázne živá, je v takovém stresu, že může potratit.

„Pastviny jsou rozsáhlé, nemůžeme je celé ohlídat. Abychom nepracovali čtyřiadvacet hodin denně, střídáme se. Chtěli jsme, aby nám ochranáři dali nějaké lidi, aby nám s hlídáním pomohli. Navrhovali jsme také, aby vlky odchytli a odvezli je jinam, ale ani s tím jsme nepochodili," popsal zoufalou situaci jeden z farmářových zaměstnanců.

Chovatel je přesvědčený, že posílené hlídky pastvin by mohly být v jeho případě vhodným řešením. „Když budou dva lidé obcházet pastvinu, vlk nepřijde. Teď jsme hlídali místo, kde už útočil, a on přišel o půl kilometru dál na pastvinu hned na kraji vsi a jen malý kousek od mého domu. To jsme rozhodně nečekali a je vidět, jak je vychytralý," popsal Jan Šefc čerstvou zkušenost.

CHTĚJÍ NAJÍT SPOLEČNOU CESTU

Vedoucí Správy CHKO Broumovsko Hana Heinzelová doufá, že až trochu opadnou emoce, kterým dobře rozumí, najdou s chovatelem společnou cestu.
„Chovatelům hospodářských zvířat můžeme okamžitě nabídnout elektrické sítě, ohradníky a elektrické zdroje. Informovali jsme je také, že je možné žádat o preventivní opatření z Operačního programu Životního prostředí na vylepšení oplocení, popřípadě na pořízení a výchovu pasteveckých psů," sdělila Jana Heinzelová a potvrdila, že správa jedná i o možnosti zajistit na omezenou dobu dobrovolníky z Hnutí Duha, kteří by pomohli s ochranou stáda a plašením vlků až do doby, než se na rozsáhlých pastvinách pana Šefce podaří alespoň z části vylepšit oplocení či pořídit psy.

„Zvažovali jsme také, že bychom oplocení, které Šefcovi mají, doplnili elektrickými lanky, které by vlkům zabránily plot přeskočit nebo podhrabat," uvedla Heinzelová a uznává, že v případě farmáře z Lachova neexistuje žádné jednoduché a rychlé řešení.

Vzhledem k tomu, že vlk obecný je v České republice kriticky ohrožený druh živočicha, jeho ochrana je skutečně velmi vysoká. Stát proto platí škody, které vlk na hospodářských zvířatech způsobí. Existuje postup, o kterém jsou chovatelé informovaní.

HROMADU lahví od piv, limonád a dalších nápojů a výrobků posbírali pracovníci Nového Hrádku podél silnic, kudy jezdí dělníci z Polska do Kvasin. Foto: archiv Nového Hrádku.
Pendleři z automobilky plní příkopy podél silnic odpadem

Jak postupovat při škodách na hospodářských zvířatech:

Podle Správy CHKO Je v zájmu poškozeného ohlásit událost co nejdříve, nejpozději však do 48 hodin, místně příslušnému orgánu ochrany přírody, aby došlo co nejrychleji k ohledání místa a aby mohly být zdokumentovány případné stopy a pobytové znaky šelem. Takovým odpovědným orgánem, který provádí šetření a sepíše z něj protokol, je na území Chráněné krajinné oblasti nebo národního parku tamní Správa (AOPK ČR, Správa CHKO Broumovsko). Mimo velkoplošná chráněná území je to obvykle odbor životního prostředí úřadu obce s rozšířenou působností, do jehož správy místo škody spadá.

"Po zjištění škody by měl chovatel zajistit pobytové znaky útočících šelem, jako jsou stopy, trus, případně chlupy zachycené na ohradě, stopy přikrýt například deskou, aby nedošlo k jejich zničení deštěm nebo rozšlapáváním, označit místo nálezu trusu a trus, případně chlupy šelmy vložit do igelitového sáčku). Má-li chovatel fotoaparát, je užitečné, když provede ihned fotodokumentaci," radí vedoucí Správy CHKO Jana Heinzelová. Stejně tak je třeba zachovat na místě, pokud možno bez manipulace a přesunů, případné zbytky napadených zvířat a poškozená zařízení. Bezodkladně by měl být přivolán veterinář, který ohledá mrtvá zvířata a vydá potvrzení o příčině jejich smrti, případně ošetří zvířata jen zraněná. Žádost o náhradu škody je pak nutné podat do deseti dnů od zjištění škody písemně na příslušný krajský úřad.