Právě na tyto ženy chce už sedmým rokem upozornit celonárodní soutěž Žena regionu. Jednou z nominovaných soutěžících je i Petra Šilhánová Hajpišlová (na snímku ze svého archivu). Tato rodačka z Broumova pracuje jako vedoucí odboru na Městském úřadě v Jaroměři. Náchodský deník ji požádal o rozhovor.

Jste jednou z nominovaných na „Ženu regionu". Jak se to přihodilo?
Dlouho jsem pátrala a dopátrala jsem se. Nominoval mne rodinný přítel, který narazil na soutěž náhodně někde na internetu a přišlo mu prý zajímavé mne nominovat. Těší mě to, obzvláště pak slova, která o mně byla napsána. Už to samo je pro mne ocenění.

Právě v detailu vaší nominace se píše, že jste nesmírně aktivní a činorodý člověk. Jak konkrétně se to projevuje? A co všechno zvládáte?
Největším mým zájmem a naplněním je moje práce. Dveře mé kanceláře nikomu a nikdy nebyly zavřené. Když můžu, pomůžu a řešení mnohdy zamotaných situací se snažím najít.

V té troše zbylého času jsem aktivní členkou Českého červeného kříže (ČČK) v Teplicích nad Metují, každoročně se spolupodílím na pořádání cyklistických závodů (Specialized Rallye Rudety, MTB Trilogy apod.). Již třetím rokem spolu s ČČK Náchod připravujeme soutěž hlídek mladých zdravotníků a občasně se vyřádím jako maskér ČČK.

Snažím se také nezanedbávat manžela. Ten se mi odměňuje svou neutuchající tolerancí ke všem mým aktivitám. Skloubení našich zájmů je právě v cyklistických závodech, kterých se můj muž účastní jako závodník a já jako zdravotník.

No a jestli zvládám, to nevím, snažím se. Jednou mi moje tehdejší paní učitelka Jitka Kleprlíková do památníku napsala citát od Jana Wericha: „Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je." Na ten myslím často.

Jak byste sama sebe popsala?
Tak to je jedna z nejtěžších otázek, která mi mohla být položena. Člověk sám sebe hodnotí nerad. Sama sebe vidím jako pometlo, které musí být všude, nejlépe u všeho. Jednou jsem ke své osobě prohlásila, že jsem tank bojové vozidlo, ale jsou v něm lidi!

Jste prý také vždy usměvavá, rozdáváte sílu a optimismus. Odkud čerpáte?
Jsem od přírody člověk veselý s velkým smyslem pro humor. Vždyť je všeobecně známé, že úsměvem jde všechno lépe. Tak se o úsměv dělím. Čerpám od přátel a ze života samotného. Každý den se stane něco, čemu se může člověk zasmát, záleží na úhlu pohledu, prostě jakými brýlemi se koukáte na svět.

Mohla byste prozradit nějaké své plány do budoucna?
Plán do budoucna je jasný: vydržet! No a v budoucí pětiletce možná na chvilku změnit poslání a stát se maminkou.

Myslíte, že by úspěch v soutěži nějak výrazně změnil váš život?
Jak už jsem řekla, samotná nominace a její zdůvodnění je pro mne ocenění. Úspěch zahřeje a nalije novou šťávu do žil, ale to myslím obecně. Jakýkoliv úspěch. Úspěch v Ženě regionu samozřejmě také. Viděla bych to jako prostor pro to poznat nové lidi, kontakty a možná i inspiraci pro dny budoucí. V roce 2013 jsem byla oceněná Cenou Přístav, to pro mne bylo naprosté překvapení a moc příjemné.

Co vlastně říkáte na soutěž Žena regionu. V čem je podle vás prospěšná?
Je moc fajn, že takové soutěže existují. Aby se vědělo, že existují šikovné ženské, které mají okolí co dát a pak i ony dostanou zpětnou vazbu v podobě třeba právě nějakého ocenění.

Hlasy jednotlivým soutěžícím je možné posílat už jen do 28. března na www.zenaregionu.cz