VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jediná vlastní čestný doktorát z kynologie

Velké Poříčí - Eva Jurištová mezi psy vyrůstala od dětství a stali se její celoživotní láskou. Kynologii se věnovala i při studiu a opouští je jen, když je v práci.

25.7.2014 6
SDÍLEJ:

Eva JurištováFoto: Archiv

Usměvavá a stále optimisticky naladěná rodačka z Velkého Poříčí, osmadvacetiletá Eva Jurištová je velkou milovnicí psů. Vyrůstala mezi nimi od dětství a zaměření jejího studia se týkalo také kynologie. Velkým úspěchem pro ni bylo předání certifikátu čestný titul DrHC v oboru kynologie. Co pro ni psi znamenají, vysvětluje čtenářům v dnešním rozhovoru.

Co vás přivedlo ke kynologii?
S pejsky jsem se kamarádila od malička. Vyrůstala jsem v pejskařské rodině. Mamka i taťka se chovu a výcviku psů věnovali. Oba se u psů také poznali, když se setkávali na závodech a věnují se tomu dodnes. Nejen, že jsem mezi psi vyrůstala, ale od dětství jsem se pohybovala mezi psy i na cvičišti. Pejsky jsem milovala, a tak mě to chytlo natolik, že dnes je pes nepostradatelnou součástí mého života.

Úspěšně s pejsky i závodíte. Pamatujete si na své začátky?
Pamatuji si i na svoje první závody. Ty byly v Pardubicích. To mně bylo šest let a závodila jsem mezi třiceti dalšími pejskaři. Skončila jsem okolo patnáctého místa. Tenkrát to byl na šestiletou holku velký úspěch. Psa, se kterým jsem závodila, ale vycvičili moji rodiče, na to jsem byla ještě malá.

Kdy jste začala vy se psy cvičit?
Jak jsem mezi psy vyrůstala, tak jsem si s nimi stále hrála a postupně jsem si je zkoušela také cvičit.

Pamatujete, kdy jste vycvičila svého prvního psa?
Svoji první fenku jsem měla v sedmi letech, tu jsem si i sama vycvičila. Začínala jsem s ní, když byla ještě štěňátko. S ní jsem samozřejmě také závodila. Vždy to byli němečtí ovčáci a většinou feny.

Dnes už ale nemáte německého ovčáka…
Asi před deseti lety jsme vyzkoušeli novou rasu, a to Belgického ovčáka malinois. To jsem si pořídila fenu. Líbilo se mně s ní pracovat i na závodech, protože to je rychlejší a svižnější a trendové plemeno. Chtěla jsem si také vyzkoušet, jaký bude mezi německým a belgickým ovčákem rozdíl. Jsem s tímto plemenem spokojená, je to něco jiného, je to jiná práce a je to i lepší. Je zapotřebí se mu ale více věnovat.

Kdy jste začala jezdit na větší závody?
Už na základní škole, kolem dvanácti let, jsem začala jezdit na výběrové závody mistrovství republiky mládeže. Tam jsem se nominovala každý rok až do osmnácti let. To byl docela velký úspěch.

Jaké máte na kontě úspěchy?
Mám titul mistra republiky z roku 2005. V roce 2002 jsem byla pozvaná na mistrovství Polské republiky a tam jsem vyhrála titul mistra Polska. V 2003 jsem vyhrála vícemistra Polska.

Navštěvujete i nějaké mezinárodní závody?
Závody se pořádají pouze republikové, žádné mistrovství Evropy se nekoná. Jedině potom Mistrovství světa. Tam jsem bohužel nebyla, protože po základní škole začala práce, škola a spousta povinností a už to vše dohromady nešlo.

Kde jste pokračovala ve studiu po základní škole?
Po základní škole jsem vystudovala Střední polygrafickou školu ve Velkém Poříčí. Potom jsem nastoupila na denní policejní školu do Holešova a zároveň jsem studovala dálkově vysokou školu, obor kynologie na pražské zemědělské univerzitě. Je tam speciálně tříletý obor bakalář kynologie. Po jeho ukončení jsem pokračovala dál na navazující studium. Školu jsem ukončila vloni s titulem Ing.

Eva JurištováVěnujete se psům i v zaměstnání?
Bohužel to nemám jako povolání. Pracuji na ředitelství cizinecké policie v Praze, kde jsem jako vrchní komisař. Původně jsem k policii nastupovala s tím, že bych chtěla pracovat u psovodů, ale doba tomu nepřála a když už jsem měla vystudovanou vysokou školu, tak mně připadlo škoda pracovat jako řadový policista na ulici. Nakonec jsem skončila v kanceláři.

Do budoucna o tom neuvažujete?
Co bude dál, to se uvidí, své pejsky ale neopustím.

Posledním vaším úspěchem bylo získání certifikátu doktor kynologie. Co to znamená?
Je to čestný titul DrHC v oboru kynologie. Na tento titul může dosáhnout pouze někdo, kdo má vystudovaný určitý obor, tomuto oboru se dál aktivně věnuje a ještě má nějaké úspěchy. Mně se do toho počítaly především tituly mistra republiky a mistra Polska. Tím jsem splnila podmínky. Tento titul uděluje univerzita a je oficiálně uznávaný po celém světě. Co jsem zjistila, tak jsem jediná v republice, komu byl tento titul v oboru kynologie udělen.

To je opravdu úspěch. Co na to říkáte?
Z udělení titulu jsem šťastná, byla to dřina. Vše jsem studovala při zaměstnání a o to víc si toho cením. Přes den jsem pracovala, po nocích studovala a ještě jsem si musela najít skulinku, abych si mohla jít zacvičit se psem. Všechno jsem zvládla, a tak jsem ráda, že už to mám úspěšně za sebou. Je to báječné, když je podpora ze strany rodičů, lidí co na cvičák chodí, ale i od těch, co chodí fandit. Je to krásný pocit.

Jak se vám daří skloubit práci a psy? Každý den prý dojíždíte dost daleko do práce…
I když pracuji v Praze, bydlím v Hradci Králové a každý den dojíždím, tak si pořídím ještě na psa chvilku najít. Pejsek bydlí se mnou v bytě a dokonce se mnou i spí. Je to jako dítě.

A co rodina?
Vdaná ještě nejsem, na to už není čas. Ale jednou to také přijde.

Takže zatím jenom psi?
Psy mám na prvním místě. Vyrůstala jsem v tom a kolem kynologie se pohybuje spousta příjemných lidí. Stále se ráda vracím do rodného hronovského kynologického klubu, kde jsem stále členkou.

A až jednou přijde rodina?
Až budu mít jednou děti, tak bych byla ráda, kdyby se psům také věnovaly. Bylo by dobré, kdyby pokračovaly v rodinných šlépějích, ale násilím to zase ne.
Je to náročný, ale příjemný koníček. Když chcete mít dobrého psa, obnáší to spoustu hodin a péče. Pes to však zase na závodech vrátí.

Jaké máte plány do budoucna?
Mám složeno ke třiceti zkouškám a to i mezinárodních, a tak bych si ráda udělala ještě zkoušky na rozhodčího ve sportovní kynologii. To by mě bavilo. Dnes už cvičím v naší organizaci nováčky. Mám na starost družstvo štěňátek a mám z nich radost. Někteří mají ambice, že by mohli úspěšně závodit. Když vidím, že člověk s tím psem pokračuje dál a chodí i na závody, tak mně to dělá radost.

Autor: Jiří Mach

25.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační snímek.

Při nehodě dodávky zahynul mladý muž

PO POSTUPU České Skalice (v zeleném) budou patřit do okruhu letošních postupových favoritů hráči Velké Jesenice (v modrém).

Hronov má opět postupové choutky

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Více cyklistů je pro stát přínosnější než množství politiků

Náchodsko - Zemička, která se dá projet za tři dny na kole, nepotřebuje tolik politiků, kteří ji „spravují“. Tato myšlenka, která by určitě našla nemalé množství zastánců, se stala mottem cyklistického výletu napříč Čechami ze severu na jih.

Automatická převodovka řidiče vytrestala, málem utopil auto v Rozkoši

Česká Skalice - Jen malý kousek od nedobrovolného koupání se včera dopoledne kolem půl desáté (čtvrtek 17. 8.) ocitl řidič osobního automobilu, který sjel téměř do přivaděče přehradní nádrže Rozkoš.

Žiláka pohltilo MTB enduro

Teplice nad Metují - MTB enduro je raketově šířící se odnož závodů na horském kole, v němž se snoubí všechny krásy jízdy na biku s tím rozdílem, že v závodě jde o měřené (erzety) a neměřené (transfery) úseky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení