Minule jsem vás seznámil s jinanem dvoulaločným, zvaným ginkgo, a ještě před tím s klokočem zpeřeným. Oba tyto vzácné stromy také můžeme najít v Náchodě, a kaštan jedlý k nim dnes přidáme.

Kaštan jedlý je poměrně vysoký strom (až 30m) s velikými, kožovitými opadavými listy. Květy se rozvíjejí až po plném vyvinutí listů v červnu.

Plod, kterým je tobolka bodlatelná, obsahuje 2—3 velké polokulaté kaštany. Kaštanovník začíná plodit ve věku 15 až 40 let a dožívá se přibližně 500 let. V ideálních podmínkách se může ve vzácných případech dožít věku i přes 2000 let. Strom můžeme najít zejména ve Středomoří (jižní Evropa, severní Afrika), na východě po Malou Asii a Kavkaz, na severu v Evropě po Maďarsko, ale právě také ve střední Evropě.

V knize Aloise Hynka z roku 1899 - Český herbář - se uvádí: „Ovoce musí teprv býti praženo či sušeno, nežli se může jísti. Také káva a čokoláda upravuje se z ovoce toho, které slouží chudině za hlavní pokrm v krajinách tamějších.“

Pražené kaštany byly ještě v polovině minulého století k dostání téměř na každém rohu ulice. Dnes již víme, že plody kaštanu jedlého obsahuji třísloviny, škrob (okolo 60 %), bílkoviny (asi 10 %), cukry (asi 15 %), oleje (asi 3 %) a vitaminy B1 a C. Kaštany detoxikují játra, působí protiprůjmově a osvědčily se i při krvácení ze zažívacího ústrojí. Listy se užívají při bronchitidě, astmatu, usnadňují vykašlávání a působí protirevmaticky.

V některém z dalším vydání Náchodského deníku Vás seznámím ještě s jednou raritkou, kterou můžeme také v Náchodě při procházce navštívit.
O jaký strom se ale jedná, nyní neprozradím. Dám jen dvě indicie, které by měly napovědět – víno, podlaha. Tak zase někdy příště.

(Jiří Polák)