Papeže obdivuje

Vzhlíží k němu už dlouho. „Mám k němu čím dál lepší vztah. Obdivoval jsem jeho heroické setrvání v úřadu i přes nemoc," vysvětluje kněz. Jakmile se od známých dozvěděl, že je možno získat relikvii, pídil se, jak toho dosáhnout. „Když člověk chce, tak hledá cestičky, až jsem ji našel," říká Hofman. Pak napsal dopis s žádostí kardinálu Stanisławu Dziwiszovi, který je arcibiskupem v polském Krakově. Předtím byl mnoho let osobním sekretářem Jana Pavla II. Dokonce se říká, že při jeho posledních chvílích na tomto světě ho držel za ruku. „Obratem mi odpověděli, že mám připravenu relikvii, že si ji mohou vyzvednout. Záhadným způsobem šel ale dopis z Polska asi tři týdny," dodává kněz.

Kněz nebude sám

Proč o relikvii tak usiloval? „Říkal jsem si, že budu-li ji mít, tak věřím, že skrze ji nám může blahoslavený papež nějakým způsobem pomáhat a chránit nás. Člověk na tu kněžnou práci pak není sám," vysvětluje František Hofman.

Pro relikvii vyrazil v devítičlenné delegaci minulý týden v pátek 16. listopadu. „To je krásné datum, protože 16. říjen byl výročím zvolení papeže, takže šestnáctka, to je takový den papeže Jana Pavla II.," míní Hofman.

Když kardinál relikvii delegaci Novohrádeckých předával, bylo prý vidět, že má radost, že putuje do Čech. „Trochu jsem z toho vycítil, jako by se divil, že jsme o to neměli zájem dříve. Říkal právě, že my moc potřebujeme tu pomoc a přímluvu v nebi a Jan Pavel II. umí a dělá. Říkal, že tam, kam relikvie dal, tak má zpět odezvy, že pomoc, přímluva funguje, že v těch farnostech se dějí i zázraky," dodává Hofman.

Přeje si, aby se Jan Pavel II. za místní v nebi přimlouval. „Věřím, že v Hrádku bude místo takových větších milostí a že duchovně, a tím pádem i světsky, půjde všechno lépe," doufá.

Relikvie je kousek látky prosákle krví z atentátu na papeže v roce 1982. Kousek látky je umístěn v malé schránce o průměru asi dva centimetry. Ta je uložena ve větším relikviáři. Uprostřed je prosklený otvor, kterým je malá schránka vidět.

Kdo byl Jan Pavel II.

Narodil se v roce 1920 v Polsku jako Karol Józef Wojtyła. Od roku 1978 až do smrti v roce 2005 byl papežem. Měl významnou roli při reformách církve i ve světové politice. Byl mariánským ctitelem. V posledních letech života měl vážné zdravotní problémy. Vytrval však ve funkci až do smrti. Zřejmě chtěl ukázat, že i s nemocemi je nutno bojovat a nevzdat se. Navštívil i Hradec Králové, kde se po něm jmenuje náměstí. Vloni ho církev blahoslavila.

Čtěte také: Mají krev z papeže. Má pomoci