Výstava je netradiční už tím, že se nachází v prostorách přádelny broumovské textilky Veba. Na půdě bývalé přádelny, která má plochu pět tisíc metrů čtverečních, je unikátní labyrint vytvořený z dvanácti set metrů textilních tkanin. Právě díky němu autoři usilují o zápis výstavy do Guinessovy knihy rekordů.

„Domníváme se, že se nikomu nepodařilo vytvořit labyrint z 1200 metrů běžných látek vyrobených ve Vebě," uvedl Jiří Wald, jeden z autorů a mecenášů projektu.

Obří půda přádelny umožnila vytvořit dva oddělené, ale doplňující se a provázané prostory jeden je prosvětlený, druhý potemnělý. Jsou zde tak dvě atmosféry, v jedné převažují zvukové nástroje a prostor pro hraní si s různými částmi, ve druhé spíše vizuální efekty. Obě části však poskytují nepřeberné možnosti komunikačních her.

„Je vzrušující se v takovém prostoru pohybovat," řekl umělec Petr Nikl, jeden z autorů.

Lákavé jsou podle něj třeba akustické změny chování zvuku. Les sloupů pak poskytl příležitost vytvořit mezi nimi labyrint. A práce s látkou nabídla další nápady. Vznikla různá zákoutí, kam se mohla hravá díla umístit. Vše bude navíc dál žít a pulsovat, takže během roku trvání výstavy by se měla měnit a nakonec vypadat jinak.

Návštěvníci, ať už děti, tak dospělí, mohou třeba na látku ve světlejší části kreslit. „Podstata je participace návštěvníků a jejich tvoření, bez nich by to byl mrtvý prostor. Je na nich, jak se expozice bude vyvíjet a kynout," řekl Petr Nikl. Uvedl, že si přeje, aby instalace pozitivně ovlivnila i radost ze hry a vzájemné sídlení ze hry.

Objektů je zde přes padesát a Broumovsko tak má možnost shlédnout soubor děl vytvořených za osm let, kdy spolu Jiří Wald a Petr Nikl takovéto „hravé" výstavní projekty připravují.

„Bylo zde jedno překvapení za druhým," uvedl Jiří Wald a zmínil třeba právě vytvoření labyrintu z látek nebo odkrytí kleneb během rekonstrukce a vůbec příprava půdy přádelny ze zcela výrobního průmyslového prostoru na výstavní. V prvé řadě jej však překvapilo nasazení lidí, organizátorů z Agentury pro rozvoj Broumovska a textilky Veba. Dodal, že s Petrem Niklem našli už hodně lidí, kteří se i do dřívějších projektů pustili a dělají to z nadšení a „za hubičku". Nebýt toho, nikdo by prý takové realizace celé nezaplatil. „Nápady mohou být nádherné a myšlenky skvělé, ale když nejsou lidé, kteří by je rozvíjeli a nadace, které by je podpořily financemi, tak to zůstává jen v oblasti snění a to by byla škoda," uvedl Jiří Wald. Navíc spojením lidí dostává výstava další dimenzi a energii. „Je to pozitivní spolupráce," dodal Wald.

Školní zájezdy mají vstup zdarma

Právě on výstavu podpořil spolu s dalšími mecenáši částkou 400 tisíc korun, dalších 600 tisíc korun věnovala Nadace Karla Janečka. To vše proto, aby školní skupiny z celého Královéhradeckého kraje měly přístup na výstavu zdarma. Čeká se, že by jich sem mohlo zavítat až okolo padesáti tisíc. „Řekli jsme si, že je to něco, co bude velkým přínosem," dodal Wald. Za Nadaci Karla Janečka uvedl její ředitel Tomáš Řemínek, že projekt podpořili proto, „aby lidé zapojili smysly a city a mohli lépe fungovat i v občanské společnosti."

Podle Petra Nikla kvalita takovýchto projektů rozněcuje tvořivost v lidech a to se nedá zhodnotit. Dle Jana Školníka, zakladatele Agentury pro rozvoj Broumovska, je to právě důvod, proč do něčeho takového Agentura pro rozvoj Broumovska šla. Tvořivost jako hodnotu totiž chce rozvíjet i v klášteře v připravovaném Kulturním a vzdělávacím centru.

Výstava v tak unikátním rozměru by nebyla bez textilky Veba, která dala k dispozici tým, prostory, textilie a podporu včetně té finanční. Jiří Wald proto na adresu generálního ředitele textilních závodů Josefa Nováka řekl, že jej považuje za jednoho z nejodvážnějších lidí, neboť nebýt právě jeho odvahy a velkorysosti, nic by zde nevzniklo.

Josef Novák vysvětlil, že přádelnu textilka přestala využívat, protože předení už není výdělečné, proto se příze nakupuje. Z půdy objektu se tak na čas stal volný prostor. Do budoucna se v něm však počítá s další výrobou, neboť textilka stále prosperuje a expanduje. Protože v klášteře právě probíhá rekonstrukce, nebyl v regionu žádný tak velký prostor a pro Broumovsko je přitom uspořádání výstavy jedinečnou příležitostí, proto se Veba rozhodla zázemí poskytnout. Nebylo to ale jednoduché, přeměna s sebou přinášela mnohé úpravy, které stály nemalé finance, navíc bylo zapotřebí řady úředních schválení. Na tom všem pracovalo několik týmů. Nakonec se však do Broumova povedlo přivést projekt, jehož fragmenty či menší části byly zatím k vidění jen ve velkých městech včetně zahraničních.

„Doufám, že to zvedne sebevědomí nejen nám všem u zrodu akce a realizace, ale především Broumovákům, kteří by zde měli vidět větší pohyb než dosud," uvedl Josef Novák.

Pomocí soutěže, která je s výstavou provázaná a účastní se jí desítky subjektů v regionu, by se navíc měl rozeznít marketing a služby v regionu. Vzhledem k blízkosti pohraničí by organizátoři rádi přivítali také návštěvníky z Polska.