VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lubomír Franc: Slučování škol je prozatím odloženo. Je potřeba najít shodu

Náchodsko /ROZHOVOR/  - Radní Královéhradeckého kraje v úterý 17. března návrh na optimalizaci středního školství nepřijali. Znamená to, že například střední školy v Červeném Kostelci, Náchodě či v Teplicích nad Metují v brzké době slučování nečeká, jak se zde v poslední době obávali. Téma slučování je prozatím odloženo.

19.3.2015
SDÍLEJ:

Lubomír Franc.Foto: DENÍK/Jan Jelínek

Deník požádal o rozhovor na toto téma hejtmana a senátora za Náchodsko Lubomíra France. Ten je doma na Broumovsku a k situaci středního školství v náchodském regionu má tedy velmi blízko.

Aktuálním tématem na Náchodsku i jinde v kraji je v posledních týdnech slučování středních škol. Budou se tedy školy na Náchodsku slučovat, jak kraj navrhoval?
O všech návrzích na sloučení se vedly dlouhé debaty nejen se zástupci škol, ale i starosty měst, kterých se možné slučování týkalo. Rada Královéhradeckého kraje nakonec rozhodla, že v současnosti ke slučování středních škol nedojde.

Proč se od slučování ustoupilo?
Je třeba říct, že jsme optimalizační kroky ve školství prozatím jen odložili. Problémy s nízkým počtem žáků i s nedostatkem financí na mzdy učitelů nás budou trápit dál. Jedná se o velice složitou věc, která má dopad nejen na školy jako subjekty, ale především na veřejnost.

Sám už jsem dopředu avizoval, že nechceme jít bez dohody proti radnicím. A už při projednávání návrhů jsme narazili na odpor u místních samospráv, do toho se objevily i připomínky ze strany podnikatelů. Existuje také doporučení krajské organizace ČSSD optimalizaci škol odložit. Je třeba o věci dále diskutovat a zapojit do vyjednávání širší spektrum osob.

Co říkáte na odpor proti návrhu na slučování třeba v Červeném Kostelci?
Rozumím tomu, když se zvedne vlna odporu ze strany města, žáků, učitelů i rodičů, pokud se jedná o sloučení jediné střední školy, která ve městě je. Na druhou stranu je do budoucna třeba vyjednávat o tom, jakou cestou se vydat, aby škola zůstala ve městě zachována. Určitě ale budeme chtít, abychom se na způsobu řešení shodli všichni.

Umíte si představit, že by byla sloučena třeba teplická hotelová škola s broumovským gymnáziem? Jak by to mohlo fungovat?
Podle mého názoru jsou tyto dvě školy oborově tak nesourodé, že by to neprospělo nikomu. Hotelová škola v Teplicích nabízí vhodné podmínky pro odbornou přípravu a vynaložené investice kraje jasně ukazují, že o tuto školu máme zájem a že se s ní počítá i do budoucna.

Údajně bylo jediným kritériem pro slučování počet žáků. Je to pravda?
Je pravda, že kritériem pro výběr středních škol, které by mohly být procesem optimalizace dotčeny, se stala hranice 240 žáků v denní formě studia a méně. Proč právě tato hranice? Dle vyhlášky o středních školách se třídy středních škol naplňují do počtu 30 žáků. Stanovený počet tedy odpovídá škole o alespoň osmi naplněných třídách. Nyní se ale ukazuje, že kritérium počtu by nemělo být tím jediným. Musíme najít způsob, jak například poměřit kvalitu výuky, či prohloubit spolupráci se zaměstnavateli v okolí apod..

Proč se slučování škol vlastně navrhovalo? Je to kvůli úsporám? Není možno šetřit ve školství jinak?
Hlavním důvodem, proč se o slučování škol bavíme, je nedostatek žáků, se kterým se pojí i nedostatek peněz na platy zaměstnanců škol. K optimalizaci by se mělo přistoupit právě v případech, chceme-li zachovat obory, které navštěvuje například jen deset žáků, ale na trhu práce jsou žádané. Pochopitelně se snažíme hledat i jiné cesty například uspořit na provozních nákladech. Každý rok zateplujeme školní budovy, abychom snížili energetické náklady.

Podle kritiků návrhů na slučování by se příliš neušetřilo maximálně ředitelský plat a třeba v Červeném Kostelci by se naopak údajně musel přijmout ekonom. Je to pravda?
Proces optimalizace není o okamžitém zásahu a okamžitém ušetření na jednom platu. Úspory by se měly projevit v průběhu času. Jde o to, že školy často sídlí v pronajatých budovách, ve kterých platíme nájem. Pokud škola sídlí v krajské budově, nebráníme se dalším investicím, protože v podstatě zhodnocujeme svůj majetek.

Proč se návrhy na sloučení zdánlivě tak trochu vyhnuly středním školám v Náchodě? Pod hranicí počtu žáků je zde stavební škola, těsně nad je obchodní akademie.
Není pravda, že se návrhy středním školám v Náchodě vyhnuly. Na seznamu bylo i sloučení náchodské Vyšší odborné školy stavební a Střední průmyslové školy stavební arch. Jana Letzela s náchodskou Obchodní akademií. Na sloučení jsme se ovšem nedohodli ani s řediteli, ani s radnicí, stejně jako například v Červeném Kostelci či v jiných městech.

Kdyby se školy slučovaly, nepřišly by o prestiž, o další žáky, o další omezení, jak se ve městech obávají?
Cílem slučování škol je vytvoření jednoho silnějšího subjektu, který by byl do budoucna schopen lépe odolávat dalšímu poklesu počtu žáků. Spolu s řediteli bychom hledali takovou cestu, aby se slučování dotklo výuky a žáků co nejméně. A naopak, kvalita výuky by se měla jedině posílit.

Bude se tedy nějak slučování škol v budoucnu dále řešit? Nebo dojde k jiným opatřením? A jakým případně?
Slučování škol jsme prozatím odložili, což ale neznamená, že problém nepřetrvává. Do budoucna bude proces optimalizace potřebný, jen je potřeba najít cestu, na které se shodnou školy, kraj i místní samosprávy. Prozatím budeme pracovat na úpravě skladby oborů a jejich propojení. Tam, kde se učí na každém oborů jen několik žáků, budeme pokračovat ve zřizování víceoborových tříd. Rada Královéhradeckého kraje proto pověřila radní Šormovou a odbor školství k předložení návrhu změn v oborové skladbě jednotlivých škol v kraji.

S čím se střední školství v regionu potýká především? Proč není dostatek žáků?
Jak už jsem naznačil, hlavní problém je v nedostatku žáků Oproti školnímu roku 2007/2008 byl ve školním roce 2013/2014 úbytek nově přijatých žáků 25 procent. Naše školy jsou naplněny průměrně z šedesáti procent své celkové kapacity. V republice patříme k průměru, ale je vidět, že to není problém jen našeho kraje. Nedostatek žáků vyplývá z demografického vývoje v České republice a ani výhled do budoucna nenaznačuje, že by se situace měla výrazně zlepšit.

Je možno situaci středního školství nějak zlepšit? Má kraj nějaká jiná opatření?
Tam kde slučování neproběhlo, budeme po ředitelích opravdu chtít, aby uzpůsobili počet učitelů počtu studentů tak, aby jim vycházeli mzdové prostředky. Musí dokázat, že jsou i bez sloučení schopni udržet školy soběstačnými. Zároveň čekáme na výsledky prvních jednotných přijímacích zkoušek. Slibujeme si od nich zkvalitnění výuky a navíc, objevují se signály, že by do budoucna měly být školy financovány právě na základě kvality výuky.

Je nějaký výhled do budoucna, jestli třeba přijdou silnější ročníky a školy se zase více podaří naplnit?
Z údajů o narozených dětech vyplývá, že v nejbližších pěti letech by se situace s počtem nastupujících žáků do prvních ročníků středních škol výrazně zlepšit neměla. Silnější ročníky, kdy se narodilo více dětí, jsou až od roku 2007. Ani tento boom ale neměl dlouhé trvání a tak dlouhodobější nárůst není pravděpodobný. Naopak, prognózy jsou takové, že populace bude spíše stárnout.

Firmy stejně jako školy se potýkají s nedostatkem zájemců v technických oborech. Daří se to nějak zlepšit? Jsou už nějaké příklady?
Z našeho pohledu je důležité dokázat mladým lidem, že v technickém oboru, který si vyberou, najdou skutečně uplatnění a práci bez problému seženou. Tomu se musí pochopitelně už od počátku přizpůsobit i výuka. Proto realizujeme tak zvané sektorové dohody. Jednu jsme podepsali loni, a to pro oblast strojírenství, v rámci které spolupracují naše školy například se závody Škoda Auto. K podpisu druhé dohody se chystáme letos na jaře, ta se bude zabývat textilním průmyslem. Partnery v ní budu například broumovská VEBA nebo hořická Mileta. Všichni tito významní zaměstnavatelé se totiž potýkají s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců a o naše žáky mají zájem.

Čím podle vás přesvědčit rodiče a studenty, aby se tímto směrem technických oborů vydali?
Studenty i samotné rodiče chceme přesvědčit kvalitní nabídkou oborů, které si budou zakládat především na odborné praxi v reálných podmínkách provozů firem. Odtud pak mají studenti kratší cestu k hledání uplatnění. V některých případech může být motivací i tak zvané prospěchové stipendium, kterým podporujeme dvaadvacet vybraných technických oborů.

Autor: Pavel Bednář

19.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

V čele TIP ligy Náchodska je Jaroslav Valchař

Křišťálová Lupa 2017

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Pády z kola bolí i na cyklostezce, policisté řešili už několik střetů

Náchodsko - Ve všech lokalitách přibývají nové a nové kilometry pohodlných a bezpečných cyklostezek. Ovšem zvýšené bezpečí pro jezdce na bicyklech i na kolečkových bruslích není absolutní. Cyklistům sice na jim vyhrazené stezce nehrozí srážky s motorovými vozidly, ale povinnosti být ohleduplní vůči sobě i jiným uživatelům stezek je samozřejmě niko nezbavil.

Vysněné dětské postele

Dětský pokoj potřebuje pořádnou postel. Ale obyčejné postele jsou plné nesplněných dětských snů. Zkuste splnit nějaké ty sny i vysněnou postelí.

Dorost si prožil poločas hrůzy

Náchod - Vstup do nového ročníku fotbalové České ligy staršího dorostu se náchodským svěřencům trenéra Zdeňka Samka nepovedl.

Lékaři: Lidé podceňují očkování proti klíšťové encefalitidě

Královéhradecko - Nebezpečnou chorobou, která napadá nervový systém člověka a může vést k úplnému ochrnutí, loni v kraji onemocnělo 19 lidí. Rok předtím to podle údajů královéhradecké Krajské hygienické stanice bylo sedm případů a v roce 2014 se klíšťovou encefalitidou nakazili jen čtyři lidé.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení