Staré české přísloví praví: „Lucie noci upije, dne nepřidá”. Pranostika pochází ještě z dob před reformou tzv. juliánského kalendáře. Zvyky a vše, co se kolem dne sv. Lucie odehrává, zůstaly pak při tomto posunutém svátku. Na den Lucie, která bývala v pohanských dobách démonickou, slunovratovou bytostí, ženy nesměly příst. „Lucky” ometaly domy a příbytky husí peroutkou, čímž očišťovaly lidské bydlení. Sv. Lucie je uctívána jako patronka švadlen a kočích, český lid ji v minulosti považoval za ochránkyni proti čarodějnicím.

Lití olova - Ještě na počátku 20. století se olovo lilo o Vánocích v každé rodině. Protože však za obou světových válek byl nedostatek tohoto materiálu, upadl tento zvyk málem v zapomnění. Ani dnes není tak jednoduché získat olovo. Nejsnadněji si je opatříme v prodejnách rybářských potřeb. Tam můžeme nakoupit olůvka, která se používají jako zátěž na vlasec.Olůvka roztavíme v kovové nádobce s dřevěnou rukojetí nad plamenem svíčky. Roztavený kov opatrně lijeme do nádoby se studenou vodou. Olovo ztuhne asi po 5 minutách a teprve potom je můžeme vyjmout z vody a zkoumat, co nám věští.