Událost podzimu je tu: volby do zastupitelstev měst a obcí a někde také doplňovací volby do jedné třetiny Senátu.

Opět po čtyřech letech rozhodujeme o tom, koho vybereme do čela radnic a obecních úřadů. Ve třech volebních obvodech na východě Čech – na Orlickoústecku, Pardubicku (s částí Hradecka) a Jičínsku – také dáme hlasy svým kandidátům o senátorská místa.Voliči hlasují ve volební místnosti v místě jejich trvalého bydliště; většinou je sídlo volebního okrsku shodné s předcházejícími volbami.

Pokud doma někdo zapomene hlasovací lístky, nic se neděje, volební komisaři mu dají náhradní. V žádném případě ho však nenechají odvolit bez prokázání totožnosti (občankou nebo pasem).

Deník na této straně přináší malou volební kuchařku, jak volit. Podrobné informace lidé najdou také v průvodním letáku v sadě hlasovacích lístků, jež dostali do schránek. Poradit by měla také samotná volební komise. V místnosti navíc bude viset vzorově vyplněný hlasovací lístek.

Každý volič musí jít za plentu a poté k urně s obálkou sám. Výjimkou jsou tělesně postižení. „S voličem, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu, anebo nemůže číst nebo psát, může být …(za plentou – pozn. red.)… přítomen jiný volič, nikoliv však člen okrskové volební komise, a hlasovací lístek za něho upravit a vložit do úřední obálky, a popřípadě i úřední obálku vložit do volební schránky,“ zní přesná litera zákona.

JAK VOLIT V „KOMUNÁLKÁCH“?

Volič má v komunálních volbách tři možnosti úpravy hlasovacího lístku. Buď může pouze zakřížkovat v záhlaví celou jednu volební stranu (a tím se vzdává práva kandidáty vybírat), nebo křížkuje jednotlivé kandidáty z různých stran, případně oba způsoby zkombinuje.

• Volič může označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce před názvem volební strany pouze jednu volební stranu. Tím je dán hlas kandidátům této volební strany v pořadí dle hlasovacího lístku v počtu, kolik činí počet členů zastupitelstva obce, který má být v obci volen. Pokud by byla označena tímto způsobem více než jedna volební strana, byl by takový hlas neplatný.

• Volič může označit v rámečcích před jmény kandidátů křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje, a to z kterékoli volební strany, nejvýše však tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva obce má být zvoleno. Počet členů zastupitelstva, který má být v obci zvolen, je uveden v záhlaví hlasovacího lístku. Pokud by bylo označeno tímto způsobem více kandidátů, než je stanovený počet, byl by takový hlas neplatný.

• Kromě toho lze oba způsoby popsané v předchozích bodech kombinovat, a to tak, že lze označit křížkem jednu volební stranu a dále v rámečku před jménem kandidáta další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany. V tomto případě je dán hlas jednotlivě označeným kandidátům. Z označené volební strany je dán hlas podle pořadí na hlasovacím lístku pouze tolika kandidátům, kolik zbývá do počtu volených členů zastupitelstva obce. Pokud má být voleno např. 11 členů zastupitelstva a je označena volební strana s 11 kandidáty a kromě toho 5 kandidátů individuálně ze sloupců dalších volebních stran, je dáno označené volební straně 6 hlasů, a to pro kandidáty na prvních šesti místech. Pokud by však byla tímto způsobem označena více než jedna volební strana nebo více kandidátů, než je stanovený počet, byl by takový hlas neplatný.

Ovšem pozor, nelze volit způsobem jako v parlamentních volbách, kdy by volič označil křížkem celou jednu stranu a v rámci kandidátky této strany ještě křížkoval jednotlivé kandidáty. K těmto „preferenčním“ hlasům se nepřihlíží. (Zdroj: MVCR)

Pozor, hlasovací lístek může být oboustranný!

Hlasovací lístek v komunálních volbách může být vytištěn oboustranně – ty hlavně v případech, že se na jednu všechna kandidující sdružení nevejdou. Bohužel však na první straně lístku upozornění typu „otočte list“ chybí.

V záhlaví volebního lístku je uveden název obce a počet členů zastupitelstva. Kandidáti každé volební strany jsou uvedeni v pořadí určeném stranou, a to v samostatných zarámovaných sloupcích umístěných vedle sebe.

CO NEZAPOMENOUT CESTOU K URNĚ?

• Kdo vlastně může v komunálních volbách volit?
Každý občan ČR, který alespoň v druhý den voleb (tedy v sobotu) dosáhl 18 let a který má v obci trvalý pobyt. Právo volit mají i státní občané jiného státu, jehož občanům právo volit do zastupitelstev obcí přiznává příslušná mezinárodní úmluva – u nás se jedná pouze o občany států Evropské unie. I ti musejí dosáhnout věku 18 let a být v den voleb v obci přihlášeni k trvalému pobytu. Lhůta pro zapsání takového voliče do stálého seznamu voličů na obecním úřadě však již vypršela.

• Jaké doklady musí mít volič?
Volič po příchodu do volební místnosti prokáže okrskové volební komisi svou totožnost a státní občanství ČR platným občanským průkazem nebo platným cestovním pasem ČR. Cizinec se musí prokázat průkazem o povolení k pobytu.

Kdo a kde může hlasovat do přenosné urny?

Volič může požádat ještě během voleb ze závažných, zejména zdravotních, důvodů okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, například doma, v nemocnici či sociálním ústavu, a to do přenosné urny. Podmínkou však je, že toto místo se musí nacházet v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena. Komunální volby totiž neznají voličské průkazy (na rozdíl od parlamentních či senátních). Volit v těchto volbách se může jen na území okrsku, v němž má volič trvalý pobyt.

KOMUNÁLNÍ VOLBY: KŘÍŽKOVAT, NEBO NEKŘÍŽKOVAT?

PRO

Politolog Štefek: Strany se bojí křížkování? Bojí se o své pozice

Názory, které varují před masivním křížkováním při komunálních volbách, v drtivé většině artikulují politické strany, jež jakoukoliv křížkovací revoluci berou jako ohrožení pozic.

Větší křížkování totiž umožní lidem zvolit zastupitele ze zadních míst i u stran, které se nevyberou jako svou hlavní.

Pokud například v zastupitelstvu, jež má 21 členů a volební účast se bude pohybovat okolo pěti a půl tisíc lidí (případ Vrchlabí před čtyřmi lety) a tito všichni voliči využijí všechny své hlasy, dostanou všechny kandidující strany dohromady 115,5 tisíce hlasů. Pokud všichni voliči užijí alespoň pět křížků pro jiné kandidáty, než pro hlavní stranu, odevzdají tak 27 500 hlasů, což je necelá čtvrtina všech hlasů. Tyto „křížky“ budou pochopitelně rozdrobeny mezi všechny subjekty: ve výsledku tak mohou pomoci jak i velkým stranám, ale i menším subjektům a kandidátům, na které by se při užití volebního systému do sněmovny (možná jen jedna strana) normálně nedostalo.

Při tomto modelovém příkladu bere mandát každá strana, která dostane přes pět procent hlasů (v našem případě každá strana, jejíž kandidáti dohromady dostanou 5500 „křížků“ = minimálně 261 voličů, kteří dají všechny své hlasy pouze jedné kandidátce a nebo více voličů, kteří jí dají alespoň část svých hlasů formou křížků u jednotlivých kandidátů).

Ano, některé hlasy skutečně propadnou, jak varují odpůrci křížkování, ale takový propad jako byl ve volbách do sněmovny (až čtvrtina hlasů) určitě nenastane. Jiří Štefek, politolog

PROTI

Poslanec Böhnisch: Křížkování v důsledku oslabí hlas voliče

Protože jsem spoluautorem novely o volbách do Parlamentu ČR, která usnadnila kroužkováním preferovaným kandidátům vstup do sněmovny, a také spoluautorem novely (kvůli silné lobby starostů neúspěšné) zákona o volbách do zastupitelstev obcí, která měla dát voličům větší sílu i v komunálních volbách, cítím potřebu nadšení Jiřího Štefka trochu korigovat.

Nezdůraznil totiž rozdílnost principů uplatňovaných v obou volbách a složitost systému hlasování v těch komunálních. Postup jím doporučovaný hlas voliče automaticky neposiluje, může jej oslabit.

Komunální volby umožňují na rozdíl od parlamentních tzv. panašování, tedy možnost vybrat si kandidáty hned z několika volebních stran. Volič má tolik hlasů, kolik je zastupitelů. Není však umožněno zvolit kandidátku jedné strany jako celek a na ní ještě preferovat své oblíbené kandidáty – na rozdíl od parlamentních voleb.

To může navádět voliče užít si aspoň možnosti vybírat kandidáty z více kandidátek napříč spektrem. Tím ovšem nezaručí svým favoritům zvolení a vzhledem k rozptylu takových hlasů nemusí řada stran, za které kandidují, ani posbírat dost hlasů na vstup do zastupitelstva. Touží-li tedy volič po razantní změně na radnici, je nejjistější označit jen jednu kandidátku i s vědomím, že ne všichni lidé na ni jsou dokonalí. Pakliže volič ze své oblíbené strany opravdu někoho v zastupitelstvu nechce, může zvolit šalamounský postup – nevolit stranu jako celek, ale dát hlasy jen jejím vybraným členům. Robin Böhnisch, poslanec (ČSSD)

Chystáte se také k senátním volbám?

Pardubicko/Orlickoústecko/Jičínsko – Doplňovací volby do jedné třetiny Senátu se uskuteční ve třech východočeských okresech: na Orlickoústecku, Jičínsku a Pardubicku (společně s částí Hradecka). Senátoři mají šestiletý mandát. V ostatních obvodech se budou senátoři volit až za dva, resp. čtyři roky.

První kolo voleb se uskuteční společně s komunálními v pátek a v sobotu, v pátek a v sobotu za týden se ve druhém kole rozhodne mezi dvěma nejsilnějšími z prvního klání.

• VOLEBNÍ SYSTÉM DO SENÁTU?
Do Senátu se volí většinovým volebním systémem. Volič si vybírá z několika konkrétních kandidátů. Pokud v prvním kole nikdo nezíská přes 50 %, rozhodne se v kole druhém. Volič ve volební místnosti vloží do obálky lístek s vybraným kandidátem a nijak lístek neupravuje. Lístky pro případné druhé kolo voliči nedostanou předem, ale obdrží je až ve volební místnosti.

• KDO MŮŽE VOLIT?
Volit může český občan, který je podle zákona způsobilý a kterému bude nejpozději ve druhý den voleb 18 let. Hlasovat musí v místě svého trvalého bydliště. U voleb musí prokázat svou totožnost stejně jako v komunálních volbách.

• JAK S VOLIČSKÝM PRŮKAZEM?
Volič může v případě plánované nepřítomnosti ve svém bydlišti hlasovat jinde prostřednictvím předem zařízeného voličského průkazu. Náhradní místo volby se ale musí nacházet ve stejném senátním volebním obvodu. Například volič ze senátního obvodu Pardubicko může s voličským průkazem volit kdekoliv na Pardubicku, ale už nikoliv za jeho hranicemi. Volit do Senátu mohou i osoby zapsané ve zvláštním seznamu voličů (voliči, kteří například v obvodu obce vykonávají vojenskou službu, jsou v nemocnici nebo ve vězení).

• HLASOVÁNÍ DO PŘENOSNÉ URNY
Volič může požádat např. ze zdravotních důvodů okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, avšak ještě v územním obvodu jeho volebního okrsku. V takovém případě za ním přijdou dva komisaři s přenosnou urnou a hlasovacími lístky.