VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Miroslav Vávra: 'Nemocnice zlepšuje výsledek o 20 milionů'

Náchod - Do náchodské nemocnice nastoupil její už bývalý ředitel Miroslav Vávra na začátku roku 2010. Jeho úkolem bylo snížit její ztráty, zaměřit se na efektivitu provozu, zahájit „spící" plán obnovy a modernizace nemocnice. Rychle se začalo pracovat na projektu nové výstavby a modernizace, začaly se racionálně řešit problémy, současně se podařilo zlepšovat ekonomický výsledek nemocnice o dvacet milionů korun ročně. 

2.7.2014
SDÍLEJ:

Ředitel Oblastní nemocnice Náchod Miroslav Vávra.Foto: DENÍK/ Pavel Bednář

Pracovalo se na dalších opatřeních. Třeba na sloučení s nemocnicí v Rychnově nad Kněžnou, kde byly podobné výzvy na zlepšení ekonomiky provozu.

Následně začal Miroslav Vávra řídit i celé krajské zdravotnictví v pozici ředitele Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje. V této funkci však před časem skončil a nyní s ním vedení kraje neuzavřelo už ani smlouvu na další řízení náchodské a rychnovské nemocnice. Důvody dosud nikdo pořádně neřekl. Přitom za Miroslavem Vávrou stáli zaměstnanci nemocnice a jeho kroky v řízení nemocnic i krajského zdravotnictví se zdají logické.

Pane řediteli, jak hodnotíte svoje zdejší působení?
Nastupoval jsem sem ne z vlastní iniciativy. Přicházel jsem do nemocnice, kde výrok auditora byl výzvou představenstvu na vyhlášení konkurzu, takže situace nebyla nijak dobrá. To byl vlastně důvod mého nástupu. Ten samý důvod mělo poté rozšíření mého působení na nemocnici Rychnov nad Kněžnou a sloučení náchodské a rychnovské nemocnice.

V průběhu mého působení došlo k řadě změn a k řadě opatření, aby se tento stav změnil. V současné době je spojená nemocnice sice stále nejzadluženější v rámci Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje, ale to je výsledek řízení v předcházejícím období. Co mně působí radost a určitý pocit sebeuspokojení, je, že nemocnice Náchod v tom původním složení, to znamená dva areály nemocnice v Náchodě, další nemocnice v Broumově, Jaroměři, Novém Městě nad Metují a původně v Opočně, ve srovnání s rokem 2008 zlepšuje hospodářský výsledek o dvacet milionů ročně. A to i s přihlédnutím ke všem negativním dopadům v podobě úhradových vyhlášek či zvýšení sazeb DPH. Myslím, že to je výrazně pozitivní vývoj, a domnívám se, že tento trend nenásleduje žádná z ostatních nemocnic holdingu. Tolik asi k mému pocitu z působení tady v nemocnici.

Jak hodnotíte zvlášť výsledky nemocnice Rychnov?
Po spojení s ní není společný efekt obou zařízení dohromady tak výrazný, ale i v nemocnici v Rychnově, kterou nadále sledujeme po linii ekonomických ukazatelů, dochází k obrácení křivky vývoje směrem k lepším číslům. V současné době je několik nedořešených problémů, jako je třeba soudní spor s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou o poměrně velký objem neuznalých a nezaplacených výkonů někde v úrovni sedmi milionů. Jsem ale přesvědčen, že při dořešení těchto problémů se nemocnice zařadí z hlediska výsledků vedle ostatních. Po sloučení obou nemocnice v jednu tato zfúzovaná nemocnice prokazuje jednak životaschopnost, a jednak ukazuje cestu racionálního řízení krajského zdravotnictví.

Předmětem kritiky z řad zdravotníků i veřejnosti byl krajský Zdravotnický holding, který řídí nemocnice. Myslíte si, že nefungoval tak, jak by měl?
Ano. Dlouhodobě jsem považoval způsob řízení ze strany tohoto takzvaného holdingu jako naprosto neúčinný a nefunkční. Moje představa ve chvíli, kdy jsem se ocitl ve vedení holdingu (a tím směrem byla předtím vedena i moje kritika), spočívala v tom, že jsem považoval za naprosto nezbytné sjednotit veškeré agendy ve všech nemocnicích tak, aby byly porovnatelné výsledky jednotlivých nemocnic. To proto, aby bylo vůbec možné posoudit i jednotlivé odborné úkony nebo jednotlivé primariáty. Podle mě to je cesta k tomu, aby se systém nějakým způsobem kultivoval. To dlouhou dobu nefungovalo.

Co se Vám v tomto směru povedlo učinit?
V průběhu roku 2013 pokračoval proces fúze nemocnice Náchod a Rychnov. Do tohoto procesu byla zapojena i nemocnice ve Dvoře Králové nad Labem tím, že došlo ke sjednocení agend, vytvoření prostoru pro posuzování, vytvoření podkladu pro benchmarking, aby v podstatě tato skupina byla schopná vzájemně hodnotit dosažené výsledky. Tento způsob vytvářel podmínky, aby bylo možné rozhodovat o tom, jestli nemocnice a jednotlivá oddělení fungují racionálně, jestli jejich výsledky jsou porovnatelné a jsou obhajitelné ve srovnání s těmi ostatními.

Tento proces začal mým nástupem do čela holdingu v roce 2012 a pokračoval ve všech krajských nemocnicích. Celá skupina byla připravena provozně, technicky a ekonomicky pro fúzování do jednoho celku, do jedné právnické osoby. Vlastní spojení už by nemělo žádný dopad do praktického chodu nemocnic, už vůbec ne na pacienty. Bylo to na politickém rozhodnutí, k němu nejprve došlo, ale pak bylo zrušeno. Nyní chybí dotažení celého procesu v této linii a v podstatě je to zpochybnění nutnosti jeho pokračování.

Kde se vzaly ty dluhy nemocnic, které dosahují desítek milionů korun?
Systém financování zdravotnictví je poněkud nestandardní z hlediska podnikatelského prostředí, protože nákladové vstupy nemocnic nejsou regulované. Jakákoliv cenová změna se okamžitě promítá do nákladů. Paradoxem je, že do nákladů se promítají okamžitě i veškeré změny navýšení procenta DPH, a to bez jakékoliv kompenzace, protože nemocnice nejsou plátci. To znamená, že navýšení DPH okamžitě znamená navýšení nákladů, což považuji za naprosto neprofesionální systém řízení českého zdravotnictví. Takováto změna by podle mě měla být kompenzována, protože nemocnice nemá jinou cestu, jak se s touto celosystémovou změnou vyrovnat, než ji promítnout do objemu a úrovně poskytované péče. Takže když půjdeme do důsledku, tak to samozřejmě zčásti zaplatí zaměstnanci nemocnic a zčásti to postihne pacienty.

To ale nejsou jediné problémy ve financování…
Rozsah poskytované péče není zcela kryt zdravotními pojišťovnami. Je zde úhradová vyhláška, která po řadu předchozích let měla degresivní konstrukci. To znamená, že každý rok snižovala objem příjmů nemocnic o nějaká dvě procenta v průměru. Pro rok 2013 pak bylo zcela výjimečné, že došlo ke snížení těchto příjmů nemocnic zhruba o osm až deset procent, což znamenalo nejen ohrožení existence většiny zdravotnických zařízení v kategorii krajských zařízení, ale postihlo a projevilo se to i ve výsledcích státních nemocnic. Tímto způsobem je víceméně financováno zdravotnictví. Někdo centrálně určí, jaký objem péče dostane nemocnice zaplacený.

V momentě, kdy je tedy potřeba péče vyšší, protože nemocnice nemůže odmítat pacienty, dochází k tomu, že zůstane objem neproplacené péče zatížený náklady a to vytváří dluhy těch nemocnic.

Proč se tyto dluhy neřešily nějakým způsobem dříve?
Dřívější vedení krajského holdingu nebylo schopné obhájit, že v objemu prostředků na takzvaně vyžádanou péči, kterou kraj proplácí formou jakési úhrady za poskytovanou službu, v podstatě chybělo v průměru kolem osmdesáti miliónů. Kraj tedy proplácel službu nemocnic ve výši sto sedmdesáti miliónů, ale reálná potřeba vázaná na objem poskytované péče byla 250 milionů. Z toho se odvíjí kumulovaná ztráta, to znamená fakticky dluh ve výši 330 miliónů. Takto tedy probíhalo financování krajského zdravotnictví v předchozím období a to je důvodem vzniku těchto dluhů. Samozřejmě je to i výsledek neprofesionálního chování někdejšího vedení holdingu.

Když jste sem nastoupil, znovu se začala řešit modernizace nemocnice…
V podstatě se znovu zahájila, protože původní projekt byl v jakési konzervaci. Mým nástupem se na tom v trochu obměněné, logičtější a efektivnější podobě znovu začalo pracovat. Došlo k vypsání výběrového řízení na projektanta stavby a byla zahájena etapa přípravy konkrétní stavby. To znamená žádost o územní rozhodnutí, stavební povolení, projektová dokumentace vlastního provedení stavby. Proces byl odstartován v roce 2010. Povedlo se v podstatě vybrat projektovou organizaci, zpracovat projekt pro územní rozhodnutí a stavební povolení, takže po stránce projektové byla stavba připravená k zahájení v závěru roku 2012.

Vše se však zbrzdilo. Čím to?
Přípravou výstavby a řízením celého procesu bylo pověřeno Centrum evropského projektování (organizace kraje, pozn. red.). V průběhu přípravy došlo k řadě zdržení, zpoždění a těch důvodů byla celá řada. Jak to v životě chodí, snaha je sice dobrá, ale hodnotí se výsledek. A ten výsledek je ve své podstatě špatný. Kraj přišel o 400 miliónů z evropských dotací a co je podstatné a nejhorší, že první etapa modernizace měla být dokončena v prvním čtvrtletí roku 2015 a reálný stav je ten, že pokud půjde všechno bez opakujících se nedostatků, které jsme už prodělali, to bude v roce 2020.

Hygiena tady povolovala provoz operačních sálů za předpokladu, že se urychleně zahájí nová výstavba. Jak situaci v tomto směru vidíte dál?
To neumím říci. Faktem je, že někdy v roce 2010 prováděla hygiena kontroly operačních sálů nejenom tady v Náchodě, ale i v Broumově a v Opočně. Výsledek je dávno známý v Broumově bylo nutné chod operačních sálů zastavit, došlo ke zrušení chirurgie, to samé platí pro nemocnici v Opočně, kde proces skončil absolutním uzavřením nemocnice. Stejné závěry ohledně sálů se týkaly nemocnice v Náchodě.

Argumentovali jsme, že během krátké doby budou vybudovány nové sály, ostatně zrovna probíhala jejich projektová příprava, a také tím, že se bude věnovat zvýšená pozornost otázce desinfekce a udržování bezpečného prostředí pro pacienta. Takže jsme měli argumenty, že je potřeba ještě zachovat chod operačních sálů, protože jsou i v současné době ostatními kapacitami okolních nemocnic nenahraditelné. Ale říkám, argumentovali jsme, že na začátku roku 2015 budeme mít v podstatě nové supermoderní operační sály. Stav je takový, jaký je. Další postup orgánů hygienické služby těžko odhadovat.

Primáři se zlobí, že řada zdejšího vybavení je zastaralá, že hrozí havárie. Je nějaké řešení?
To musí řešit vlastník tohoto zařízení. Samozřejmě je řada technologických, diagnostických či operačních technologií, které mají nějakou životnost. Zařízení, která jsou starší osmi let, už jsou ohrožena možností poměrně častých poruch. Máme tady ale zařízení stará deset, třináct i osmnáct let, ať je to monitorovací technika nebo anesteziologická technika. Zařízení tak v podstatě nemá ani technickou podporu a potom, dojde-li k poruše, už nezbývá nic jiného, než provést nový nákup. Tomu jsme se snažili celou dobu vyhnout, protože se domnívám, že není příliš racionální nakoupit novou techniku, instalovat ji do starých prostorů a po dostavbě to stěhovat někam, kam to ani nemusí pasovat. Navíc všechno je to elektronika velmi citlivá na možnost poškození a přesuny.

Musí se něco nyní aktuálně řešit?
Teď nemocnici konkrétně čeká pořízení nového CT přístroje, který se bude instalovat do původních prostorů a následně se pak bude stěhovat. Zařízení, jakým je počítačový tomograf, něco takového nijak neprospěje.

Hovoří se v souvislosti s výstavbou i o komfortu pro pacienty. Je to nyní vážně tak špatné?
Je to otázka operační sálů, jejichž úroveň je poplatná době, kdy vznikaly. Samozřejmě se dělá řada opatření proto, aby bezpečnost pacientů nebyla ohrožena. Tvrdě se sleduje počet nozokomiálních nákaz, všech infekcí spojených se zákroky na těchto pracovištích. Druhá část je pak ona otázka úrovně pacientského prostředí a úrovně celkového vybavení. Stav je takový, že třeba před pár dny mi primář chirurgického oddělení dával požadavek na nákup šedesáti nových postelí. Postel, kterou dáváme na pokoj, stojí zhruba třicet tisíc. Postele na jednotkách intenzivní péče se pohybují okolo sto dvaceti a více tisíc. Ale zůstaňme u těch levnějších, za třicet tisíc. Pokud jich potřebujeme šedesát, dostávám se k částce, kterou víceméně nemáme k dispozici. To je jen jeden z příkladů.

Všechny tyto problémy měly být původně řešeny připravovanou výstavbou. V současné době to vypadá jako mimořádné požadavky, ale je to dopad posunutí výstavby. Jestliže ta bude dokončena někdy v roce 2020, tak většina vybavení, které dnes koupíme, bude za tu dobu potřeba koupit znovu, protože opět bude na pokraji životnosti.

Je zájem kraje tyto problémy řešit?
Na to nedokážu odpovědět. Současný způsob řešení nás o tom příliš nepřesvědčoval.

Bude muset nové vedení nemocnice udržet kontinuitu ve zde započatých opatřeních a přípravách stavby?
Nevím, jestli bude zájem nějakou kontinuitu udržet, protože právě můj odchod lze hodnotit i tak, že vedení kraje nemá zájem, aby pokračovalo to, co jsem tady prosazoval. Nakonec, beru to i z pohledu vedení holdingu, kde jsem poměrně tvrdě potlačoval administrativní a byrokratickou stránku. Předpokládal jsem, že holding jako takový v podstatě přejde do organizační struktury jako útvar řízení jedné krajské nemocnice a jako právní subjekt zanikne. Koneckonců mým nástupem do pozice ředitele holdingu nedošlo k nahrazení odcházejících „manažerů" a tím došlo ke snížení osobních nákladů o pět miliónů korun. Myslím, že ta změna byla efektivní a znamenala zvýšení racionality a účinnosti v chodu celé organizace. Směřovala k maximálnímu snižování administrativně byrokratických nákladů. Předtím podle mě holding neplnil svoje poslání, nedělal to, co by dělat měl, to znamená metodiku a statistiku, zpracování podkladů pro vlastní řízení nemocnic. Byl spíše takovým byrokratickým přívěškem.

Můj postoj vycházel z toho, že v poslední době jsme museli vytvářet velmi intenzivní tlak na zvyšování efektivnosti a produktivity práce zdravotníků. Několik roků zpátky se jim nezvyšovaly mzdy, proto považuji za nepřijatelné, jestliže nejsme schopni reagovat na vývoj cen a upravovat mzdy. Přesvědčujeme je o naprosté nezbytnosti úsporného chování a nemožnosti platových úprav, ale na druhé straně provozujeme organizaci, která objektivně nic nepřináší, jenom spotřebovává.

Považoval jsem proto za svoji základní povinnost chod této organizace velmi tvrdě racionalizovat. Když to dnes zhodnotím, tato snaha asi nebyla posouzena jako změna k lepšímu a jako jednání nezbytné a potřebné. A to, že se zcela změnil proces plánované fúze nemocnice a vracíme se k budování jakéhosi generálního ředitelství, to považuji za stav úplně špatný.

Autor: Pavel Bednář

2.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

V čele TIP ligy Náchodska je Jaroslav Valchař

Křišťálová Lupa 2017

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Pády z kola bolí i na cyklostezce, policisté řešili už několik střetů

Náchodsko - Ve všech lokalitách přibývají nové a nové kilometry pohodlných a bezpečných cyklostezek. Ovšem zvýšené bezpečí pro jezdce na bicyklech i na kolečkových bruslích není absolutní. Cyklistům sice na jim vyhrazené stezce nehrozí srážky s motorovými vozidly, ale povinnosti být ohleduplní vůči sobě i jiným uživatelům stezek je samozřejmě niko nezbavil.

Vysněné dětské postele

Dětský pokoj potřebuje pořádnou postel. Ale obyčejné postele jsou plné nesplněných dětských snů. Zkuste splnit nějaké ty sny i vysněnou postelí.

Dorost si prožil poločas hrůzy

Náchod - Vstup do nového ročníku fotbalové České ligy staršího dorostu se náchodským svěřencům trenéra Zdeňka Samka nepovedl.

Lékaři: Lidé podceňují očkování proti klíšťové encefalitidě

Královéhradecko - Nebezpečnou chorobou, která napadá nervový systém člověka a může vést k úplnému ochrnutí, loni v kraji onemocnělo 19 lidí. Rok předtím to podle údajů královéhradecké Krajské hygienické stanice bylo sedm případů a v roce 2014 se klíšťovou encefalitidou nakazili jen čtyři lidé.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení