Moskviče se vydaly do ulic města

S nápadem zorganizovat tuto akci přišel Pavel Adámek z Náchoda , který se sám účastní srazů klasických automobilů značky Moskvič. A protože i jeho pětiletý vnuk chtěl na akce jezdit s dědečkem, tak aby nepřišel zkrátka, dostal pod stromeček šlapací autíčko stejné značky. Tak se nápad ujal i mezi ostatními účastníky srazů moskvičů.

Celý program byl zahájen ranní registrací na dětském dopravním hřišti v Bělovsi, kde byli všichni mladí řidiči vyfoceni, aby v závěru dne a po splnění všech disciplín mohli získat speciální řidičský průkaz.

Odpolední program se uskutečnil opět na běloveském dopravním hřišti. „Děti, kterým bylo okolo tří až šesti let, plnily různé úkoly na několika stanovištích. Předvedly své technické znalosti a ukazovaly, kde má jejich autíčko volant nebo světla, na dalším stanovišti ukázaly, jak by si poradily s výměnou píchnutého kolečka, jezdily na rychlost a vyzkoušely si slalom mezi kužely," popsal jednotlivé disciplíny Pavel Adámek s tím, že při další z disciplín, kterou byly otázky z teorie, mohli pomáhat i rodiče.

V průběhu celého dne dostávaly děti za své výkony i dárky a odměny. Oceněny byly nejen za spanilou jízdu, ale i za soutěže a za účast na srazu.

„Zajímavostí je, že na tento mezinárodní sraz přijely i čtyři velké automobily značky Moskvič z litevského města Kaunas, a to po vlastní ose. Ujely téměř tisíc kilometrů, a to bez jakéhokoliv odpočinku," řekl organizátor akce. Jak dodal, přestože to jsou již auta stařičká, dojela bez jakýchkoliv komplikací. K viděni bylo tedy nejen mnoho šlapacích autíček, ale i celkem patnáct velkých moskvičů a několik dalších veteránů.

Srazu se zúčastnil i starosta města Jan Birke, jenž převzal spolu s poslankyní Soňou Markovou nad akcí záštitu. „Když jsem byl malý, měl takové šlapací vozítko i můj soused Jirka, který mi ho nechtěl půjčovat," zavzpomínal s úsměvem starosta. Jak dodal, velké auto značky Moskvič měl jeho strýc a říkali mu Ragulín.

Příležitost pochlubit se se svým nablýskaným šlapacím moskvičem si nenechal ujít ani Roman Panenka z Kamenice v Orlických horách, který vozítko zachránil v dezolátním stavu,  zcela nově zrekonstruoval a syn Štěpánek ho dostal ke svým prvním narozeninám.