Polická lokalita pod Klůčkem je místními hojně využívána k procházkám a k současnému venčení psů. Podle Vladimíra Mazance, hospodáře Mysliveckého spolku Koruna, ale nechává hodně lidí své čtyřnohé miláčky pobíhat volně. „Když větší pes svého pána poslouchá a je v každé situaci ovladatelný, tak se nic nestane, ale v opačném případě dochází k nepříjemným situacím, kdy pes strhne a pokouše lesní zvěř,“ uvedl myslivec Mazanec.
Jak dodal, děje se tak především v zimních měsících, kdy při vysoké sněhové pokrývce srnčí zvěř ztrácí pohybem mnohem více energie, svými úzkými spárky se do sněhu proboří, kdežto pes se většinou na sněhové krustě udrží a snadno srnčí zvěř dostihne a strhne.

Jak Mazanec uvedl, v letošním roce se několikrát stalo, že srnče, které se dostalo do psích spárů, bylo pokousáno na krku a hřbetě. S obnaženou lopatkou a vyhřezlými střevy přesto ještě žilo. Muselo být ale bohužel dostřeleno. „Jak srnče trpí, to si neumíme ani představit,“ říká hospodář Mazanec.
Přestože zima skončila a lesní zvěř může běhat díky absenci sněhu rychleji, majitelé psů by i nadále měli pouštět z vodítek pouze ty, kteří jsou vycvičení a na povel přiběhnou zpět k pánovi. „Nenechte své psy volně pobíhat v honitbě. I jim totiž hrozí při štvaní zvěře nebezpečí. A pak, dělá-li to nějaký majitel úmyslně, jde o pytláctví,“ upozornil Mazanec .

Volně pobíhající psi v lesích jsou nebezpeční pro mláďata

Také na Machovsku mají tamní myslivci neblahé zkušenosti s volně pobíhajícími psy, kteří napadají zvěř. „Každoročně se jedná o tři až čtyři případy, o kterých víme. Samozřejmě jich je ve skutečnosti daleko víc,“ uvedl Petr Zima, předseda Mysliveckého spolku Bor.

Díky nynějšímu teplému počasí mají srnky a jiná lesní zvěř mnohem větší šanci na přežití v případě, že jsou štvány volně pobíhajícími psy. Ve sněhu se srnám utíkalo špatně, jelikož se do něj bořily. Psím tlapám naopak sněhové krusty odolaly, proto byli právě psi ve výhodě.

Majitelé psů by neměli pouštět své čtyřnohé miláčky bez vodítek, pokud na povel nepřiběhnou zpátky, v kteroukoliv roční dobu, nejen v zimě. Nejde jen o dospělé srny, nýbrž i o mláďata. „Někdy stačí, když pes vezme srnčí nebo třeba zaječí mládě jen trochu do tlamy, či jej pouze očichá. Přestože mláděti neublíží, nastává velký problém – srna či zaječice potom tato mláďata opouští. Osud mláďat pak bývá smutný. Zemřou,“ vysvětlil Petr Zima.

Jak dodal, toto nebezpečí hrozí především v jarních měsících – v období od března do června. Právě v této době by měli majitelé všech psů dbát zvýšené opatrnosti při venčení svých čtyřnohých miláčků. A nemusí se jednat pouze o větší plemena. „Třeba takový jezevčík – ačkoliv je to malý pes, jedná se o lovecké plemeno, které zvěř snadno vyčmuchá. Majitel psa přitom nemusí vůbec o ničem vědět, někdy jen zaslechne štěkání svého pejska vzdáleného pár desítek metrů od něj v lese, poté se pes normálně vrátí. Majiteli psa kolikrát nemusí ani dojít, co jeho pes v lese vlastně způsobil za škody,“ vysvětlil předseda machovských myslivců.

„Les a honitba nejsou rozhodně vhodnými místy pro procházky a venčení jakýchkoliv psů,“ je přesvědčen předseda myslivců Zima.