Lovcem, který muflona střelil, byl Petr Žoček za doprovodu Jiřího Scholze. „Nebyl to první kapitální muflon zde ulovený,“ řekl nám Jiří Scholz, hospodář Mysliveckého sdružení Bor Machov s tím, že muflonů na Machovsku žije několik desítek.

„Jedná se o zřejmě nekvalitnější populaci muflonů žijících ve volné přírodě, a to v rámci celého světa,“ upřesnil Jiří Scholz.

Mufloni se na Machovsku chovají přibližně 30 let. „Někdy v osmdesátých letech minulého století byly posbírány ze třech míst naší republiky ty nejkvalitnější chovy, jež se následně vypustili tady u nás – původně v Křinicích,“ vyprávěl hospodář Scholz s tím, že mufloni časem přešli na Machovsko, kde se jim zřejmě zalíbilo, protože tam již zůstali. A není divu – právě Machovsko skýtá muflonům ty nejvýhodnější podmínky. Jimi jsou slunné stráně, jižní svahy, přehledná krajina, dostatek pastvy a především klid. „Klid je největším problémem v dnešní době, kdy civilizace narůstá rychlým tempem,“ míní Scholz.

Patroni lovu jim přichystali nečekanou trofej

Mufloni ve věku zhruba devíti let jsou trofejově na vrcholu. Právě v tomto věku bývají loveny. Jinak se mohou dožít až třeba šestnácti let.
Petr Žoček z Martínkovic již několik let spolupracuje s Mysliveckým sdružením Bor – zásobuje spolek krmivem, konkrétně jádrem.

„Právě z tohoto důvodu mi byla nabídnuta možnost lovu mufloní zvěře, která v naší křinické honitbě není,“ vyprávěl nám Petr Žoček o tom, jak přišel k pozvání na takzvaného „zlatého“ (vysoce bodovaného) muflona.

Za doprovodu hospodáře Jiřího Scholze se tedy oba dva myslivci vydali na lov.

„22. října 2009, ve čtyři hodiny odpoledne, jsme se sešli na čekanou,“ vyprávěl Petr Žoček s tím, že brzké stmívání, povětrnostní podmínky a další přírodní jevy celý lov poněkud zkomplikovaly.

Vše dopadlo nakonec jinak, než se očekávalo. „Měli jsme vybraného úplně jiného berana. Ale bohyně lovu Diana a svatý Hubert nám připravili trofej původně nečekanou,“ pousmál se hospodář Scholz.

Vše se odehrálo v tom smyslu, že se oba lovci museli přesunout z jednoho působiště na jiné – tam, kam tlupa muflonů posléze dorazila.

Avšak mezitím se stalo něco nečekaného, v tu chvíli těžko zjistitelného. Při přesunu se obeznané stádo v jednom kusu obměnilo.

„Jeden jediný beran, kterého jsem měl slovit, se vyměnil za jiného – za toho, kterého jsem nakonec slovil,“ vysvětluje Petr Žoček.

Ten společně s hospodářem spolku Scholzem připouští ještě druhou možnost, a to – že se nemusel obměnit jen jeden kus, nýbrž mohlo dojít k výměně celého stáda, jehož celkový počet kusů však zůstal důsledně zachován, a to dokonce i co se složení (staří a pohlaví jednotlivých muflonů) stáda týče. A jelikož se mezitím sešeřilo, lovci neměli moc šancí tuto téměř nepostřehnutelnou obměnu dvou mufloních stád poznat.

Zřejmě opravdu patroni lovu přáli Petrovi Žočkovi tu nejsilnější mufloní trofej, kterou také díky této velké náhodě vloni získal.