VYBRAT REGION
Zavřít mapu

"Na slovíčko, paní starostko..."

Broumov /U VÁS NA NÁVŠTĚVĚ/ - Starostka města Libuše Růčková (51) se narodila v Broumově, kde prožila své dětství se starostlivými rodiči a o sedm let mladším bratrem. Vystudovala zde gymnázium, poté absolvovala Právnickou fakultu v Brně.

14.10.2009
SDÍLEJ:

Libuše Růčková, starostka Broumova.Foto: DENÍK/Věra Sýkorová

Má dvě dcery a dvě vnučky – Libušku a Aničku. „Povídání si s tříletou vnučkou anebo mladší vnučka v náručí… – to jsou pro mě v současnosti ty největší radosti,“ usmívá se starostka.

Jaký máte vztah k Broumovu?
Moje rodina ze strany otce žije na Broumovsku po staletí. Čím dál tím častěji uvažuji, jak vzniká vztah člověka k místu a jak se vytváří paměť lidí ve vztahu k místu. Broumovsko výměnou obyvatel po roce 1945 tuto paměť ztratilo. Zmizely příběhy, ale neztratil se genius loci. Navíc v Broumově žije třetí generace, která se tady narodila. Začínáme mít na Broumovsku své příbuzenské vazby, umíme vyprávět příběhy svých prarodičů a rodičů svázané s Broumovskem, i na hroby svých příbuzných chodíme na Broumovsku. Asi vám připadá divné, o čem mluvím. Ale to vše generace, která přišla do Broumova po válce, nemohla a neměla: příběhy a paměť tehdejších lidí byly spojeny s místy, odkud přišli.

Co se vám za uplynulá léta v Broumově – ve funkci starostky města – povedlo? A co naopak nepovedlo a proč? Jaké akce jsou rozpracované, jaké plány máte do budoucna?
Nemohu to být já, kdo hodnotí, co se povedlo nebo nepovedlo. Takže budu jen vyjmenovávat bez hodnocení. Rekonstrukce školních jídelen. Výstavba bytů, v nichž bydlí senioři nebo jiní občané využívající sociální služby. Rekonstrukce rozvodů tepla na Křinickém sídlišti. Rekonstrukce Kostelního náměstí. Dostavba šaten na fotbalovém hřišti. Atletický ovál u Masarykovy Základní školy. Obnova parku Alejka s podporou Nadace Proměny. Začínáme realizovat projekt Česko-polské infocentrum, který umožní znovu využívat prostor kina v Broumově. Nejpozději na jaře začneme s rekonstrukcí čistírny odpadních vod. Připravujeme projektovou dokumentaci na cyklostezku Olivětín – Broumov (a obec Otovice navazuje až na polskou hranici). Neuvádím, z jakých zdrojů popsané akce financujeme, protože odpověď by ztratila srozumitelnost. Ale pouze z rozpočtu města bychom na vše nestačili. Stejně tak bez podpory Zastupitelstva města Broumova a práce lidí z Městského úřadu.

Co vás ve městě za poslední dobu potěšilo?
Mám radost, že se rozvíjí různé spolky, v nichž se lidé setkávají a tráví volný čas. Často jsou to spolky, které nejsou registrované. Město je podporuje prostřednictvím grantů. Osobně by mě nikdy nenapadlo, že budu hrát ochotnické divadlo, navíc i se svým mužem. Začalo to oslavami 200 let městského divadla v Broumově v divadelní sezóně 2005 - 2006, k jehož výročí jsme nastudovali Jiráskovu Lucernu. Nově založený spolek Wokno pak v roce 2007 vystoupil s Revizorem, který bude mít tuto sobotu v Broumově derniéru. Se svou rolí v Revizorovi se budu loučit nerada, hraji totiž osmnáctiletou Mášeňku. Od roku 2008 vystupujeme s Romeem a Julií. A připravujeme další divadelní hru na jaro 2010. Snad se tedy podaří navázat na dlouhou divadelní tradici v Broumově, která byla v 70. letech přerušena.

Jak rozvíjíte spolupráci s partnerskými městy v zahraničí, ale i s okolními městy v rámci regionu?
Partnerskými městy Broumova jsou Forchheim v Bavorsku a Nová Ruda v Polsku. Ve spolupráci s německy mluvícími rodáky se podařilo letos připravit výstavu Broumovský selský kroj v proměnách času, kterou doprovází vydání stejnojmenné brožury s barevnými vyobrazeními součástí krojů, jejich popisem a pojmenováním v češtině, němčině a v broumovském nářečí němčiny.
S Novou Rudou a Radkovem spolupracujeme na projektech umožňujících získat finance z prostředků Evropské unie, jeden z příkladů jsem již uvedla – Česko-polské infocentrum. Spolupráce s ostatními městy a obcemi Broumovska byla základem aktivit, jež umožnily místní akční skupině Broumovsko + uspět v programu Leader. Z tohoto programu bude v nejbližších měsících financováno prvních devět projektů žadatelů působících na Broumovsku, kteří získají podporu z prostředků Evropské unie v celkové výši přibližně 7 mil. Kč. Do roku 2013 bude Místní akční skupina Broumovsko + získávat finance na drobné projekty každý rok. A město Broumov bylo od roku 2003 hnacím motorem těchto aktivit.

Co podle vás patří mezi největší pozitiva města, které spravujete?
Pozitivum pro mě – Broumov je můj domov. Neumím si představit, že bych žila jinde. Doufám, že i občané města takto Broumov vnímají.
Pozitivum pro návštěvníky – historické město s barokními památkami, kde je blízko do okolní přírody. Staré město, které má díky lidem, kteří v něm žijí, mladé srdce.

Broumovský selský kroj v proměnách času

Muzeum Broumovska se při své činnosti soustředí na historii regionu, jehož obrysy jsou zhruba dány hranicí někdejšího klášterního panství benediktinů, respektive na onu část charakteristického Broumovského výběžku, která byla ve 2. polovině 13. století kolonizována německy mluvícím etnikem. Kolonizace do té doby pustého pohraničního území českého přemyslovského státu byla velkorysým plánovitým aktem břevnovských benediktinů. Broumov byl založen jako správní a hospodářské centrum celé kotliny, která byla (až na pohoří, která ji oddělují od sousedních oblastí Slezska, Kladska a Policka) postupně odlesněna a půda rozparcelována k intenzivnímu zemědělskému obhospodařování mezi 19 vysazených vsí. V Broumově, poprvé písemně doloženém k roku 1256, měli mezi řemeslníky již od počátku výsadní postavení soukeníci. Roku 1275 jim bylo Přemyslem Otakarem II. uděleno privilegium na výrobu a prodej sukna a jejich na export orientovaná produkce položila základy textilní tradici, jež dodnes určuje hospodářský život Broumovska. V průběhu 16. století se broumovským soukeníkům podařilo zaujmout dokonce postavení jednoho z nejpřednějších center výroby a vývozu sukna v Čechách. Úměrně s jejich bohatstvím rostlo i jejich sebevědomí, které našlo výraz i v přijetí protestantismu. Pro šíření nové víry vytvořil prostor i duchovní úpadek benediktinů, ovšem střet protestantských poddaných s katolickou vrchností byl jen otázkou času. Stoupenci luteránství pořádali bohoslužby nejprve v dřevěném hřbitovním kostele Panny Marie (ten stojí v Broumově už od poloviny 13. stol., po vypálení za husitských válek došlo k jeho obnově a nedávno byl prohlášen za národní kulturní památku) a roku 1614 si postavili vlastní svatostánek u dolní brány (dnes na jeho místě stojí Dientzenhoferův kostelík sv. Václava). Spor o jeho užívání, který vypuknul s novým energickým opatem Selenderem, se stal dokonce jedním z vnějších podnětů k známé pražské defenestraci, stavovskému povstání a následným pustošivým konfliktům.

Po překonání následků třicetileté války došlo k k relativně krátkému, ale významnému baroknímu rozkvětu klášterního dominia. Za opata Zinkeho byl velkoryse přestavěn klášter (dílo otce a syna Dientzenhoferových z let 1709 – 1733 nese rovněž statut národní kulturní památky), náměstí dostalo dominantu v podobě Brokoffova Mariánského sloupu a nových svatostánků, známých dnes pod pojmem broumovská dientzenhoferovská skupina kostelů, se dočkala i většina vesnic panství. První polovina 18. stol. tak vtiskla charakteristickou pečeť do broumovské tváře.

Broumovsko bylo po všech stránkách silně propojeno se sousedním Slezskem a po jeho připadnutí k Prusku roku 1742 došlo ke značnému zpřetrhání hospodářských vazeb, čímž velmi utrpěla zvláště soukenická výroba. Po zrušení feudálních poměrů však v průběhu 19. stol. nastává opětovný rozkvět. Na vesnici se osvobozený selský stav prezentuje zcela novou, jednotnou klasicistně - empírovou výstavbou, natolik slohově výraznou, charakteristicky svébytnou a masivně uplatněnou, že dnes hovoříme o statku broumovského typu coby architektonickém pojmu. Broumovsko prochází též bouřlivým průmyslovým rozvojem. Dominantní roli zde sehrál broumovský textilní podnikatel Josef Schroll (jeho závody dodnes tvoří základ a.s. Veba).

Zlomový byl rok 1945, kdy v důsledcích 2. sv. války došlo k úplné obměně obyvatelstva a ztrátě kontinuity spojené s všestranným úpadkem, umocněným následně čtyřicetiletým marasmem komunistického režimu.

S nastíněnou, více než sedmisetletou kulturní historií Broumovska se můžete seznámit právě v Muzeu Broumovska. Ve stálé expozici, která se nachází v reprezentačních prostorách opatství kláštera, nabízíme výběr toho nejcennějšího, co se přes veškeré peripetie dodnes podařilo uchovat. Kromě toho veřejnosti prezentujeme i krátkodobé výstavy. V důsledku poválečného „přetržení niti“ došlo nejen k materiálním škodám, nýbrž i k ztrátě povědomí o mnoha skutečnostech z minulosti regionu. Jedním z dosud opomíjených fenoménů byl i broumovský selský kroj. U většiny české laické, ale i odborné veřejnosti absentovala představa o jeho podobě, nebo dokonce jakákoliv vědomost o jeho existenci. Více než rok připravovaná výstava Broumovský selský kroj v proměnách času se tak stala událostí letošní muzejní sezóny. Místní kroj prošel několika vývojovými etapami a svůj zlatý věk prožíval kolem poloviny 19. století. Obliba jeho nošení však poté zanikala natolik rychle, že i pro místní badatele a sběratele, kteří se na konci epochy krojem počali opět zabývat, šlo již o poměrně nesnadný úkol. Nakonec se jim kroj podařilo poměrně dobře zmapovat a několik německy psaných drobnějších studií a článků se dochovalo v našem muzeu. Stejně tak i pozůstatky tehdejších sběrů, vlivem poválečného šlendriánu ovšem nesetříděné, bez jakékoliv dokumentace. Za této situace jsme se rozhodli využít znalostí

předválečných broumovských rodáků, žijících dnes v Německu. Jde o poslední, pomalu již odcházející generaci, která život na Broumovsku ještě aktivně pamatuje a broumovský kroj, sice v určité modifikované formě, stále používá při příležitosti krajanských slavností. Výsledkem naší spolupráce se pak stala právě výstava, pro kterou se nám podařilo uspořádat 5 figurín, 81 krojových součástí, 129 oděvních doplňků a 42 textových panelů s obrazovým doprovodem. Výstava je koncipována dvojjazyčně, stejně jako 124 stránkový barevný katalog, obsahující mimo jiné např. i slovníček pojmů v broumovském nářečí. Doufáme, že se nám takto alespoň částečně podařilo poodhalit jeden ze zavátých střípků minulosti Broumovska a povzbudit zájem dnešních jeho obyvatel o kulturní dědictví kraje, ve kterém žijí. Místním i přespolním zájemcům lze připomenout, že tuto jedinečnou výstavu lze zhlédnout až do konce října, v jehož druhé polovině bude doprovázena ještě další menší výstavou na téma z poněkud jiného soudku: Výroba, distribuce a význam samizdatů do listopadu 1989. Na Vaši návštěvu se kromě pondělí těšíme denně od 8 do 12 a od 13 do 17 hodin.

Karel Franze, Muzeum Broumovska

Autor: Věra Sýkorová

14.10.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nové Město nad Metují - Červený Kostelec

Macháček: Naše hra nebyla až tak špatná, bylo to v psychice

BÁRA MÁSLOVÁ z Velkého Dřevíče přispěchala na svět 9. června 2017 v 16.36 hodin. Její míry byly 2450 gramů a 46 centimetrů. Je prvním děťátkem Simony Kneřové a Michala Másla.
8

Právě jsme se narodili - červen 2017

Tragická dopravní nehoda u Vysokova si vyžádala jeden lidský život

Vysokov - K tragické dopravní nehodě došlo dnes ráno krátce po půl sedmé na silnici č. I/33 pod Vysokovem. Náraz do stromu muž za volantem nepřežil.

Liška: Mladí by v sobě mohli mít více pokory

Červený Kostelec - Výbornou sezónu mají za sebou fotbalisté Červeného Kostelce, kteří prakticky do posledního kola bojovali o vítězství v Krajském přeboru. Nakonec skončili třetí. Bonusem ale je pro ně vítězství v Poháru hejtmana Královéhradeckého kraje. „V některých zápasech jsme měli trochu problém se vstřelením gólu," viděl přece jen drobný nedostatek na povedené sezóně Petr Liška, asistent kosteleckého trenéra.

Z chaty rodinný dům – proměna je možná, ale má svá úskalí

Přestavba víkendové chaty na rodinný dům je v Čechách celkem obvyklá věc. Jenže ne vždy to funguje. Bohužel ne vždy totiž investor pochopí, že trvalé bydlení potřebuje něco jiného než chata. Pojďme se podívat na zajímavý návrh rekonstrukce chaty na moderní rodinný dům.

HLASUJTE! Hospůdky 2017 aneb "Vychutnejte si léto s Deníkem"

Východní Čechy - Redakce vašeho regionálního Deníku opět po roce přichází s již tradičním projektem.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies