Oblastní nemocnice v Náchodě (ONN) se proto aktivně podílí na přípravě mladých lékařů pro jejich samostatný výkon jako specialisty je totiž zapotřebí absolvovat postgraduální vzdělávání, tedy praktický výcvik pod vedením zkušeného lékaře. Ten se provádí na odděleních, která jsou pro tento účel akreditována Ministerstvem zdravotnictví. V Královéhradeckém kraji vloni zakončilo postgraduální vzdělávání osm lékařek a lékařů. Tři lékařky nyní působí v Náchodě, dvě v Trutnově, další lékař a lékařka pracují v Rychnově nad Kněžnou a jeden lékař je v Broumově.

K těmto nedávno atestovaným lékařům od začátku tohoto roku ještě přibyli tři lékaři: specializovanou způsobilost v oboru radiologie a zobrazovací metody získala lékařka v nemocnici Náchod, pro vnitřní lékařství se pak rozhodli lékaři v rychnovské a jičínské nemocnici. „Rehabilitační oddělení mělo v předatestační přípravě dvě lékařky. Jedna již úspěšně složila atestační zkoušku a druhá je těsně před atestační zkouškou. Většinu povinných stáží lékařky mohly absolvovat pří-mo v naší nemocnici," uvádí primářka rehabilitačního oddělení náchodské nemocnice Simona Umlaufová.

Simona Umlaufová dále dodává: „Předatestační příprava lékaře v našem oboru je náročná na rozsah povinných stáží. Od zařazení do oboru se jedná o 36 měsíců." Své zkušenosti s mladými lékaři popisuje i primářka oddělení patologické anatomie Markéta Tomšová: „Vzhledem k výraznému nedostatku patologů se specializovanou způsobilostí na trhu práce se stává nezbytnou nutností si mladé lékaře „vychovat" na vlastním pracovišti. Toto však komplikuje malý zájem absolventů lékařských fakult o obor patologická anatomie, který je v očích mladých lékařů stále méně atraktivní. Vlastní proces vzdělávání navíc neusnadňuje ani systém postgraduálního vzdělávání lékařů. Podmínky vzdělávacího programu se u naší lékařky průběžně několikrát změnily. Některé původně vyžadované stáže například na ARO byly v oboru patologické anatomie zcela nepřínosné a mladý lékař navíc chyběl na svém pracovišti. V současné době je již povinná praxe v dalších oborech přiměřená. Přetrvávajícím problémem je ale počet požadovaných výkonů, který může být obtížně dosažitelný (zejména nekropsií v souvislosti s jejich výrazným útlumem v důsledku nového občanského zákoníku a gynekologických cytologií, které jsou vyšetřovány převážně v soukromých cytologických laboratořích bez vazby na síť patologicko-anatomických pracovišť). Přesto se tyto obtíže podařilo překonat a to i díky ochotě soukromé cytologické laboratoře a naše lékařka získala specializovanou způsobilost v nejkratším možném termínu."

PROČ JE JICH MÁLO „Chyba není jen v samotném systému, ale je dána rozvojem medicíny, enormní specializací a nutnou centralizací péče do velkých celků. Lékař po promoci není samostatný, musí být pod dohledem zhruba dva roky, někde dokonce pět let, a teprve potom se stane specialistou," vysvětluje náměstek Fakultní nemocnice Hradec Králové (FN HK) a senátor Jaroslav Malý.

Délka postgraduálního či specializačního vzdělávání se pohybuje v rozmezí 3-8 let podle jednotlivých oborů. Specializační vzdělávání se uskutečňuje při výkonu povolání lékaře ve zdravotnických zařízeních pod dohledem školitele podle vzdělávacích programů jednotlivých specializačních obo-rů schválených a zveřejněných ministerstvem. Absolventi si vybírají ze 46 základních oborů, pro něž je stanoveno 17 základních kmenů.