Navíc v tomto týdnu vyplavila voda nádrže další stovky mrtvých kusů.

Více o úhynu úhořů v Rozkoši si můžete přečíst v souvisejících článcích vpravo.

Proč úhoři hynou? To se pokoušejí zjistit vědci v laboratořích v Jihlavě a v Českých Budějovicích. „V pondělí jsem nalovil asi třicet kusů úhořů, které jsme poslali do laboratoří. Výsledky bychom mohli znát snad již na konci tohoto týdne,“ řekl Deníku Jan Pohl, technik východočeské pobočky Českého svazu rybářů.

Jak dodal, doposud bylo sesbíráno na deset metráků mrtvých úhořů, což představuje pětimilionovou škodu. Naposledy se mrtvé kusy sbíraly ve středu odpoledne a večer.

Rybáři jsou zoufalí. Podle všech prozatímních výsledků byly uhynulé ryby zdravé, bakterióza pitvou prokázána nebyla. „Myslíme si, že vše mají na svědomí tři spolu související důvody,“ uvedl Pohl s tím, že se jedná o teplo, úbytek vody a pokles tlaku. Zkrátka a jednoduše – úhořům s největší pravděpodobností chyběl kyslík. Ten prý u dna, kde se úhoři přes den drží, na rozdíl od středního toku a povrchu vodní hladiny, téměř chybí. „Úhoři jsou světloplaché ryby, které žijí u dna. Přes den vůbec nevyplouvají na povrch, jen v noci,“ vysvětlil Pohl.

Délka života ryb je různá

Úhoři u nás pouze žijí. Rozmnožují v Sargasovém moři, které je součástí Atlantského oceánu a leží v jeho severozápadní části poblíž Bermud.

“Každoročně, již zhruba patnáct let, nasazujeme do Rozkoše dvanáct až patnáct tisíc úhořů,“ vysvětluje Pohl s tím, že délka života těchto ryb je různá – některé kusy se dožívají sedmi let, jiné třeba deseti . Kolik úhořů v přehradní nádrži Rozkoš pobývalo před tímto masivním úhynem tedy rybáři – vzhledem k různé délce života tohoto druhu ryb a také s přihlédnutím k možnosti jejich emigrace – odhadnout nedovedou.

Kolik dalších stovek mrtvých úhořů bude vyplaveno na břeh v příštích dnech si rovněž zatím nikdo odhadnout raději ani netroufá.

Umírají i pstruzi

Kromě úhořů začali hynout v těchto dnech také pstruzi duhoví, jež jsou chovány ve vodách Rozkoše v plovoucích klecích.

„Neuhynuli všechny, jen jejich část. Zatím se k tomu nechci vyjadřovat, uvidíme, jak to bude dál a co přinese čas,“ řekl nám Jan Pavelka, který pstruhy duhové spolu s dalšími druhy ryb chová na rybí farmě.