Pomník nechal v roce 1947 postavit Jan Masaryk a věnoval ho obětem nacismu kraje podorlického. Stojí totiž v místech, kde byl 6. května 1945 Němci zastřelen místní občan Hugo Vogel, když se před nimi snažil uprchnout. Je štěstí, že Němci tehdy nepozabíjeli více místních obyvatel, k čemuž málem došlo. Pomník odhalili pamětníci Vladimír Smola, který fotografoval první odhalení piety v roce 1947, a Lubomír Hejzlar, který byl svědkem toho, co se na konci války v místě stalo. Ten také Novému Hrádku za obnovu poděkoval.

Věrni pravým hodnotám národa

Památku požehnal novohrádecký farář František Hofman. Vyjádřil překvapení nad tím, kolik se na této akci sešlo lidí. Podle něj to svědčí o tom, že si jsou vědomi, že vyrůstají z nějaké minulosti a mají nějaké kořeny, což má památník také připomínat. Je to podle něj dobré si uvědomit zvlášť v dnešní době, kdy lidé žijí jen přítomností a příliš se nezabývají tím, co bylo. Pomník má přitom lidem připomínat, co byl nacismus a válka, aby žili v pokoji, svornosti a řádu. „Ať zůstáváme věrni pravým hodnotám, které v národě byly a jsou," řekl farář.

Dojetí a slzy neskrývali pamětníci. Přijela totiž Marie Kovářová z Rovného, která je vnučkou na místě zastřeleného muže. Tehdy na konci války jí bylo čtrnáct let. „Byli jsme tu, když památník odhaloval Jan Masaryk. Pak nechali místní odlít desky a zase se to ztratilo, tak snad už to vydrží," řekla. Na Jana Masaryka vzpomněla jako na báječného muže. „Na stráni tady byla tribuna a on na ni mluvil. Byla tam i Alice Masaryková. Mě tehdy bylo 16 roků," dodala Marie Kovářová.

Mrzelo jí, když pomník vandalové poničili stejně jako jejího bratra Bohumila Tomáše z Dobřan. Oba k němu totiž příležitostně jezdí pokládat květiny. Bohumil Tomáš sdělil, že tragédie tehdy rodinu hodně zasáhla. „Babička se utrápila, zemřela půl roku po dědečkovi, jak těžko to snášela. Bylo to smutné," vzpomněl Bohumil Tomáš. Prvně pomník podle něj poškodili esenbáci, kteří kovové části oloupali proto, že se jim nelíbilo jméno Masaryk. „Šel jsem tehdy za jednou novinářkou, jestli by o tom nenapsala, ale ta ode mě utekla," dodal Bohumil Tomáš.

Oba sourozenci odhalování památníku zažili už potřetí a je podle nich úžasné, že se obnova povedla. Přejí si, aby už žádný vandal památku nepoškodil. „Snad už to bylo naposledy, snad už to vydrží, protože ti lidé, to je hrozné," utěšoval je starosta Nového Hrádku Zdeněk Drašnar.

Dobrodružné bylo vyhotovení ruky

Zdevastovaný památník byl prvně zrenovován v roce 1990 za přispění místních občanů. V roce 2010 však neznámý pachatel odcizil z pomníku všechny tři bronzové desky a zároveň poškodil pískovcový blok. V letošním roce jej městys Nový Hrádek opravil. „Před třemi lety lidské hyeny pro trochu bronzu pomník zdevastovaly. Začali jsem na úřadu přemýšlet, jak toto pietní místo uvést opět do původního stavu. V tomto snažení jsme nebyli sami, několikrát nás navštívil rodák z nedalekého Zelinkova mlýna, pan Lubomír Hejzlar, a prosil nás o obnovu pomníku," uvedl při slavnosti Zdeněk Drašnar.

Městys podal žádost o dotaci na obnovu pomníku, což dnes stojí několik desítek tisíc korun, už vloni v lednu. Letos na jaře obdržel kladné vyjádření. Akademický sochař Pavel Doskočil pomník uvedl do stavu, jak vypadal v roce 1947 včetně původních nepřesností. „Nápomocí mu byly unikátní fotografie, které při slavnostním odhalení v roce 1947 pořídil pan Vladimír Smola," vysvětlil Zdeněk Drašnar.

Nová písmena odlil a do pískovcových destiček vsadil kovolijec Jindřich Janeček z Merklovic u Vamberka. „Téměř dobrodružné bylo vyhotovení přísahající ruky s textem Věrni zůstaneme. Na Praze 1, kde je velké množství podobných pomníčků, bylo domluveno sejmutí odlitku, ale ukázalo se, že naše ruka je větší. Z toho důvodu musela být sochařem vymodelována ruka nová. Tentokrát není z bronzu, ale z kvalitního dobarveného akrylátu a doufáme, že tak bude ušetřena nájezdům zlodějů," vylíčil starosta.