Z tehdy tříkilometrového skalního okruhu se trať vyvinula do dnešní délky 9,2 km a zpočátku recesistické klání se proměnilo v již téměř masovou záležitost s celostátním významem. Pořádající Pete Ádr Team si ve svých začátcích něco takového jen stěží mohl představit.

Vypravili jsme se na Ádrkros, tradiční neformální setkání lezců, běžců, lyžařů, zkrátka přátel a příznivců sportu nejen horolezeckého.

Pamatuji si, jak legendární polický rodák a významný československý horolezec Míra Šmíd kdysi při jedné ze svých věhlasných přednášek s promítáním řekl, že když je hezky, potkáš v Ádru kdejakého vypečeného turistu. A teprve když počasí ukáže svoji posmutnělou nebo vyloženě nevlídnou tvář, uvidíš tady především lidi, co to tu mají opravdu rádi.

Letošní Ádrkros se uskutečnil právě v tomto duchu, přišli a přijeli sem zejména ti, pro něž jsou naše skály věcí srdce, lidé nadšení. Změkčilce mohlo snadno odradit deštivé a zrána velice ponuré počasí. O to hodnotnější byl závod a tím vroucnější byla také nálada.

35. ročník závodu byl tradičně věnován vzpomínce na dvě jména hluboce zapsaná do historie našich pískovcových skal.

Vzpomínka patřila Ivance Čadové, teplické horolezkyni a spoluzakladatelce společnosti dodnes stojící v popředí sportovního dění v našem regionu. Pamatovalo se i na výše zmíněného Míru Šmída, od jehož tragického pádu ve skalách v amerických Yosemitech uběhlo letos už neuvěřitelných 22 let.

Přesně ve 12.00 hodin bylo odstartováno a na trať vyběhlo téměř pět stovek registrovaných závodníků. Pro srovnání ještě v roce 2001 jich bylo jen něco okolo jednoho sta. A přičtěme k tomu ještě dopolední závod dětí, který se běží na trati 250 a 500 metrů podle věkových kategorií.

Navzdory opravdu syrovému počasí byla překvapivě vysoká účast žen, na startovním poli jich stála z celkového počtu více než čtvrtina, tedy okolo sto třiceti. Zajímavostí letošního ročníku byla závodní čísla účastníků, nově již opatřená elektronickými čipy proběhnutí každého závodníka cílem zaznamenalo čtecí zařízení, jak je tomu u prestižních mezinárodních sportovních akcí.

První dva běžci, vítězové závodu, se svým zaběhnutým časem vešli do 35 minut. Zajímají-li vás konkrétní výsledky, najdete je například na webové stránce pořadatele, tedy www.adrkros.cz.

Jako svědectví z této události jsem si vypůjčil slova jednoho z pravidelných účastníků běhu:

„Tradiční mazec v kopcích, které byly snad letos zas o něco delší než loni, kyslíkové dluhy, zběsilý tlukot srdce, olověné nohy, pocity úplného vyčerpání a beznaděje, pády, bláto, nářky, ale i pocity štěstí." Tohle všechno je možné každoročně zažívat na Ádrkrosu.

Zdeněk Pátek