VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Projekt Paměť Evropy cílí na řeckou komunitu

Náchod - Oficiální webové stránky Královéhradeckého kraje budou brzy bohatší o nový odkazový baner.

11.6.2009
SDÍLEJ:

Časy dávno minulé.Foto: Archiv

Jeho prostřednictvím bude návštěvník stránek informován o projektu Paměť Evropy, který pod záštitou hejtmana Lubomíra France zpracovává externí spolupracovník tiskového oddělení Mirek Brát z Náchoda ve spolupráci se zahraničním oddělením krajského úřadu. Rada Královéhradeckého kraje Brátův projekt podpořila usnesením ze dne 11. března letošního roku. Projekt Paměť Evropy se týká v obecné rovině monitoringu řecké komunity, která na území Královéhradeckého kraje vznikala v 50. letech 20. století. Jednalo se o důsledek řecké diaspory na území tehdejšího Československa v období občanské války v Řecku. K tomuto projektu se vyjádřil jeho autor Mirek Brát.

Co je cílem projektu Paměť Evropy?
Jak již zaznělo, projekt Paměť Evropy se zaměřuje na rozptýlenou řeckou komunitu, která se v bývalém Československu utvářela v 50. letech 20. století (jednalo se o cca 13 000 lidí) jako výsledek občanské války v tehdejším Řecku. Část této komunity se usídlila i v Královéhradeckém kraji, kde žije dodnes. Přemýšleli jsme s panem hejtmanem Francem o dlouhodobějším projektu, který by v době českého předsednictví v EU vyslal pozitivní signál zájmu vyšších stupňů samosprávy o národnostní komunity v Česku. A výsledkem je právě projekt Paměť Evropy. Jeho úkolem je popsat vývoj této primární řecké komunity, jakým způsobem se adaptovala, jak vnímají život v Česku další generace vzešlé z této komunity. Projekt Paměť Evropy má dvě základní fáze: Výsledkem první fáze projektu bude série článků publikovaná na krajském webu. Tyto články budou mapovat osobní osudy Řeků - první, druhé i třetí generace ve vztahu k jejich adaptaci v regionech Královéhradeckého kraje. Prostřednictvím webové prezentace je projekt otevřen veřejnosti. Budu velmi rád, pokud tato otevřenost získá i nové kontakty na ty členy řecké komunity v Královéhradeckém kraji, kteří by chtěli svěřit této platformě vlastní životní příběh či nabídnout spolupráci. Stačí se mi ozvat na můj e-mail na adrese Mirek.Brat@email.cz Z hlediska časového vymezení by měla být první fáze projektu završena do jednoho roku od jeho zahájení.

A druhá fáze projektu?
Ve druhé fázi projektu lze uvažovat o navázání formálních zahraničních kontaktů Královéhradeckého kraje s vhodným regionem v oblasti řecké Makedonie, odkud před šedesáti lety Řekové do Československa přicházeli. O projekt již vyslovilo zájem i Velvyslanectví Řecké republiky v Praze, s jehož pracovníkem panem Kostasem Tsivosem jsem navázal spolupráci. Mým cílem je, aby v určité části projektu došlo i na oficiální setkání řeckého velvyslance s panem hejtmanem Francem.

Kromě popsání životních osudů Řeků na území Královéhradeckého kraje by tedy projekt Paměť Evropy měl přinést i konkrétní příklady možné spolupráce mezi Královéhradeckým krajem a některým regionem v severním Řecku?
Takový je hlavní cíl mého usilování. Nejsem akademik žijící ve slonovinové věži. Vnímám dynamiku moderní Evropy. První fázi projektu chápu jako symbolické dveře, které chci pootevřít prostřednictvím popsání česko-řeckého střetávání před 60 lety. Nechci však vytvořit nějaký archiv příběhů a uložit jej poté do spodní zásuvky psacího stolu. Tím pootevíráním dveří a otevřenosti projektu vůči veřejnosti se naštěstí střetávám se řadou zajímavých lidí, kteří do mého usilování vnášejí vlastní invenci. Mám tím na mysli právě příslušníky řecké komunity v Královéhradeckém kraji. Velmi inspirativním pro mě bylo setkání s MUDr. Dimitrisem Kasiarasem, lékařem z Týniště nad Orlicí, který je zároveň externím asistentem Lékařské fakulty v Hradci Králové. Velmi jsme si s panem Kasiarasem porozuměli a dohodli se na nasměrování konkrétních česko-řeckých vazeb projektu do sféry medicíny, výměny zkušeností mezi lékaři atd.. Konkrétně cílíme na Aristotelovu nemocnici v Soluni, která by se mohla stát zajímavým protějškem pro Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Nejde zde jen o lékařská pracoviště, ale i možnost spolupráce lékařských fakult, střetávání studentů z obou zemí apod.. Dostal jsme od Dr. Kasiarase zprávu, že při výměně informací se řeckými kolegy by pro české lékaře byly například velmi zajímavé informace s tématy subtropických a tropických chorob, které se k nám dostávají jako důsledek turistiky. Řecko jako jihoevropský stát má s těmito problémy mnohem větší zkušenosti. Ale jak říkám projekt Paměť Evropy je zatím v počátcích a ve stádiu hledání vhodných témat.

I pod dojmem příběhů a osudů, které zachycuji v projektu v krátkých článcích bych chtěl dát druhé fázi Paměti Evropy konkrétní rysy a postavit ji na tématech a řešeních, které Česko a Řecko mohou spojovat. Před šedesáti lety to byla na mocenské bloky rozdělená Evropa. Nyní je doba integrace a spolupráce.

Jaké jsou další možnosti spolupráce Královéhradeckého kraje s vhodným řeckým regionem?
Samozřejmě se nabízí možnost kulturní výměny. Na území našeho kraje máme folklorní i jiné festivaly, které již nyní představují řeckou kulturu. Potom je zde možnost nějaké formy hospodářské spolupráce. Mým cílem je samozřejmě oslovit krajskou hospodářskou komoru a informovat ji o tomto projektu.

Nesporně zajímavou možností je porovnání modelů státní správy a samosprávy v řeckém a českém regionu, o čemž jsem jednal i na Krajském úřadě Královéhradeckého kraje. V tomto okamžiku bych se však kromě monitoringu řecké komunity a setkávání s jejími členy chtěl zejména věnovat ideji doktora Kasiarase, tj. možnosti iniciovat konkrétní spolupráci v oblasti vzdělanosti a medicíny.

Jsem optimista, jinak bych se do projektu Paměť Evropy nepustil. Věřím, že stanovení cíle, snaha o jeho dosažení a zejména setkávání s tvořivými lidmi přinesou do projektu ještě řadu dalších zajímavých témat. Myslím, že hlavní výhodou je otevřenost Paměti Evropy vůči veřejnosti. Díky virtuálnímu prostoru na krajské webové prezentaci bude moci každý moje usilování sledovat takříkajíc on-line. Pod odkazovým banerem v podobě malé řecké vlajky najdou návštěvníci krajských stránek texty příběhů, fotografie, odezvu projektu v médiích.

Laďka Škodová

11.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

PREMIÉROVOU mistrovskou trefu si v náchodském dresu připsal v sobotním dopoledni Michal Rojšl (vínový dres).

Broumov po svém sestupu zatím dost tápe

Ilustrační foto.

Zraněného motorkáře transportoval vrtulník do nemocnice

Historický spolek Antares a tanečnice potěšily svým vystoupením

Náchod - Vystoupení šermířů, rozvlněné křivky břišních tanečnic a večerní ohnivá show – to a další zábavu v sobotu nabízela dětem i dospělým návštěvníkům Hospůdka u Mílů. O reprodukci historického šermu se postaral spolek Antares z Náchoda, který zábavné odpoledne započal příběhem Jana Koldy ze Žampachu v 16 hodin.

Folklorní festival patří k nejvýznamnějším svého druhu v Evropě

Červený Kostelec - Je až neuvěřitelné, jak krásné chvíle rychle utíkají. Už uplynuly čtyři dny, kdy z úst pana starosty zazněla slova, na která čekali fanoušci folkloru dlouhých 360 dní: „Šedesátý třetí folklorní festival Červený Kostelec považuji za zahájený!“ Tím se rozjelo pět krásných, folklorem naplněných dní.

Při nehodě dodávky zahynul mladý muž

Náchod - V sobotu před čtvrtou hodinou ranní došlo v Náchodě, části Pavlišov k tragické nehodě, při níž zemřel pětadvacetiletý muž.

Hronov má opět postupové choutky

Náchodsko - Úvodním kolem startuje o tomto víkendu fotbalový JOPECO Okresní přebor mužů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení