ŠonovTvarově nejexpresivnější stavba Kiliána Ignáce Dientzenhofera z let 1727-1730 je inspirována bazilikou sv. Markéty Břevnovského kláštera v Praze. Společně s bezděkovským kostelem jsou jedinými na Broumovsku, které mají 2 věže.

V praxi to znamená, že část financí musí dodat žadatel o dotaci sám. Jestliže tedy farnost se žádostí uspěje, musí okolo dvou milionů zaplatit ze svého. Nebude-li částku mít, bude muset dotaci odmítnout.

„Nepůjdu do projektu, který by pak prostě zkrachoval, protože farnost na to nemá," tvrdí římskokatolický farář Martin Lanži.

Vypsali veřejnou sbírku

Vzhledem k tomu, že chce církev předejít situaci, kdy na spoluúčast nebude mít k dipozici požadovanou částku, vypsala už veřejnou sbírku. Peníze shání jak u velkých firem, tak i od drobných dárců. Velkým přínosem by jim k tomu mohly být i některé letošní koncerty slavných osobností, které v regionu uspořádají.

Nejvíce ohrožená místa

VižňovKilián Ignác Dientzenhofer je rovněž autorem Kostela sv. Anny ve Vižňově. Stavba pochází z let 1725 - 1727. Její exteriér je jedním z nejčistších a nejkrásnějších příkladů takzvaného dynamického baroka, což ještě umocňuje hra světla a stínů na fasádách a střechách.

Podle zjištění expertů je v havarijním stavu obzvláště Kostel svaté Markéty v Šonově. Tady je potřeba nutně opravit strop. Obdobně je tomu ale i v nedalekých Heřmánkovicích, kde je ohrožená dokonce i velmi vzácná freska z osmnáctého století. Řešit se však musí nutně i kostely ve Vižnově, Ruprechticích nebo Heřmánkovicích.

Vzhledem ke stavu těchto památek je pochopitelné, že se místní farnost snaží sehnat finance alespoň na nejnutnější opravy. K nich patří hlavně úpravy střech, fasád, ale i značné části interiérů.

Věřící nás silně podporují

Podle faráře se do sbírky zapojují naplno i zdejší věřící. Těch je něco kolem dvou set. „Každý přispívá podle svých možností," komentoval snahu svých „oveček" Lanži a dodal: „Peníze na účtu veřejné sbírky farnosti Broumov pomalu narůstá, ale bohužel jich bude potřeba mnohonásobně víc."

Stavby měly být dobře vidět

Na webu itras.cz v části věnované broumovské skupině kostelů se uvádí, že motivem jejich výstavby byla kdysi

RuprechticeKostel sv. Jakuba Většího pochází z let 17201723. Vznikl podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera. Stojí uprostřed hřbitova se hřbitovní bránou renesanční dvoupatrovou zvonicí z 2. pol. 16. stol. Oltář kostela byl v roce 1998 doplněn novým obrazem sv. Jakuba Většího od malíře Vjaceslava Iljašenka.

obnova již nevyhovující sítě dřevěných kostelíků. V souladu s barokní symbolikou jsou broumovské kostely stavěny tak, aby byly zdaleka viditelné a tvořily v krajině jakousi navigaci, jejímž úběžníkem je Broumovský klášter.

Trpkou skutečností tu však je, že většina kostelů broumovské skupiny působí zcela jiným dojmem z interiéru a exteriéru. Přestože všechny kostely broumovské skupiny vynikají rozmanitostí půdorysů, jsou architektonicky skromnější; je to z toho důvodu, že na nákladech výstavby se z části museli podílet i místní farnosti.

Přispívat budou zase také umělci

Jak již bylo řečeno, cílem zde vyhlášené veřejné sbírky je pomoc chátrajícím kostelům, respektive mít pro zisk dotace na opravu k dispozici ještě částku kolem 2 milionů korun. Přispět do ní chtějí po svém i přední umělci.

BENEFICE PAVLA ŠPORCLA

Broumov - Podpořit památky, respektive pomoci v získávání financí na jejich rekonstrukci by měl i 1. května 2016 konaný benefiční koncert houslového virtuosa Pavla Šporcla. Akce se uskuteční v Dřevníku Broumovského kláštera.

Výtěžek z koncertu poputuje na podporu letošního ročníku hudebního festivalu „Za poklady Broumovska", který se každoročně koná v broumovských kostelích.

Benefice Pavla Šporcla je jedním z deseti koncertů, které na podporu památek na Broumovsku proběhnou. Vybraná částka z každého z nich poputuje vždy na péči daného kostela, kde se vlastní koncert odehraje.