Jak prozradila, tak rukodělné práci se začala aktivně věnovat až odchodem do důchodu, jinak celý aktivní život strávila v legislativě a vzdělávání a část z toho působila jako ředitelka Základní školy v Hronově. Základy háčkování ale získala už v dětství.

Inspiraci získala od šikovné babičky

„Háčkovat jsem se naučila již jako holka školou povinná. V dalším zdokonalování mě podpořila moje babička, která se této činnosti věnovala aktivně. V té době se hodně vyráběly záclony a oděvní doplňky, tak že toho vytvořila opravdu spoustu. A to mě inspirovalo," vzpomíná Růžena Krylová. Jak dodává, dokud byla zaměstnaná, nebyl na vyrábění čas. „Vrátila jsem se k tomu až po odchodu do důchodu. Začalo to tím, že jsem si brala háčkování k televizi, ale stal se z toho takový koníček, že dnes, když si sednu, tak si musím vzít do ruky háček a něco dělat. Jsem do toho tak zapálená, že to vyplní všechen můj volný čas," uznává s úsměvem.

Výhodu vidí v tom, že si může vzít práci s sebou, i když někam jde. Háček a potřebný materiál totiž nezaberou moc místa.

Předvádí výrobky na výstavách a trzích

„Z počátku jsem všechny své výrobky rozdávala mezi příbuzné a známé, potom manžel přišel s tím, že bych mohla zkusit něco i prodat a tak jsem si na stará kolena pořídila živnostenský list a nabízím výrobky na různých řemeslných trzích a výstavách," vypráví a s politováním dodává, že to sice není sortiment, který by šel na dračku, ale částečně to alespoň pokryje náklady na materiál. A ten prý rozhodně není levný.

Růžena Krylová hledá inspiraci k tvorbě v časopisech o háčkování a v knížkách, které se tomuto tématu věnují. „Některé vzory jsou jednoduché, ale na některé než se přijde, tak to zabere spoustu času. Zatím se mi to vždy podařilo," svěřuje se skromně o své tvůrčí zálibě.

Jiří Mach