Dnes patří společnost Saar Gummi Czech dokonce ke světovým hráčům v automobilovém průmyslu. Vyrábí těsnění dveří a vík automobilů, a to na více než čtyři miliony vozů ročně.

Má závody v Červeném Kostelci a ve Velkém Poříčí a pod její střechou pracuje více než osm set lidí. Firma zažila krátce i těžké časy, a to před pár lety, když automobilový průmysl trpěl krizí. Ale již v létě 2009 měla zase zcela naplněnou výrobu a zvyšovala svůj podíl na evropském trhu. V roce 2011 získala nového vlastníka, čínský koncern CQLT, a její růst se ještě urychlil. Za letošní rok očekává tržby ve výši dvou miliard korun a v nejbližší době plánuje další růst. V časech pro mnohé ekonomicky nejistých tak patří ke skutečným tygrům. Výrobu v červenokosteleckém závodě si v říjnu prohlédl i čínský velvyslanec Yu Qingtai a společnost chce prezentovat jako příklad úspěšné spolupráce českých a čínských podniků.

Více se dozvíte v rozhovoru, který Náchodskému deníku poskytl Jan Tichý, generální ředitel společnosti, který je označován za úspěšného globálního manažera.

Jan Tichý řídí tygra v automobilovém průmyslu. „Selský rozum platí po celém světě," říká.

Společnost Saar Gummi Czech, výrobce těsnění do automobilů, patří i v nelehkých časech k tygrům v tomto odvětví průmyslu. Z pozice generálního ředitele ji řídí Jan Tichý. Čínští šéfové ho dokonce označují za úspěšného globálního manažera. Jeho rada na úspěch? Pracovitost a selský rozum.

Pane řediteli, jaký byl pro váš podnik letošní rok?
Letos jsme se účastnili soutěží o zakázky v hodnotě ročních tržeb okolo osmi set milionů korun, z toho jsme získali zakázky za šest set milionů. Znamená to zajištění dalšího růstu firmy. Ze současných dvou miliard korun bychom se již příští rok měli dostat o 300 milionů výše, v roce 2015 již přes 2,5 miliardy korun a v roce 2016 bychom se ze současných dvou miliard chtěli dostat na tržby ve výši tří miliard. Tedy o celou jednu miliardu výše než nyní. Z větší části už ty zakázky dnes máme, protože v automobilovém průmyslu se shání zhruba s dvouročním předstihem.

Pro kolik vozů tedy dodáváte těsnění?
Každé čtvrté auto vyráběné dnes v Evropě má profily s těsněním z naší firmy. To znamená zhruba čtyři miliony aut ročně. Vyjádřeno ještě jinak, šestnáct tisíc nových aut vyrobených každý den má naše profily.

Čím to, že Saar Gummi Czech je tak úspěšné?
Evropa nevzkvétá, a když nevzkvétá, tak se zde nedělá více aut. Z toho plyne, že buď také nebudeme vzkvétat, nebo musíme být lepší než ti druzí, musíme vyrábět kvalitní materiály a z nich kvalitní těsnění, neustále zvyšovat produktivitu, využívat nejnovější technologie a získávat více zakázek než naši konkurenti. A to se nám prostě daří.

Vyrábíte jenom pro vozy montované v Evropě?
Devadesát devět procent produkce jsou dodávky pro Evropu. Možná jen, že naši zákazníci, když zahajují montáže aut třeba v Rusku, v Číně, že tam naše profily pro začátek také pošlou. Jinak automobilový průmysl funguje tak, že běžné vzdálenosti na dodávky jsou jeden až dva tisíce kilometrů.

Letos jste rozšířili závod v Červeném Kostelci. V čem to spočívalo?
Abychom objem výroby zvládli, musíme samozřejmě investovat. Základní investicí v letošním roce byla nová mísírna směsí za dvě stě padesát milionů korun. Je v podstatě téměř hotová a 6. ledna bychom měli zahájit zkušební provoz. Slibujeme si od jejího provozu jak cenové úspory, tak lepší kvalitu směsí.

Další naše investice směřovaly do oblasti výroby lisované technické pryže, od klasické technické pryže přecházíme na pokrokovější technologie. První významnou zakázku jsme získali pro BMW. Budeme dodávat jeden díl, v objemu asi dvaceti milionů korun ročně, jako kombinaci plastů a termoplastických elastomerů. To vede k tomu, že se v podstatě násobně zvyšuje produktivita práce proti výrobě z běžné pryže.

Co se týče hlavní výroby, to znamená výroby těsnících systémů, těsnění dveří, kufru, kapoty, tam jsme letos zainvestovali zhruba osmdesát milionů korun do vlastního vývojového a zkušebního centra. Navýšili jsme spolu s tím počty techniků, kteří zajišťují vývoj dílů a konstrukcí nástrojů, zajistili jsme také příslušné softwarové vybavení i zkušební linku.

Musím přiznat, že jak v případě vývojového a zkušebního centra, tak nové mísírny směsí využíváme projektů, které podporuje stát. V případě vývojového a zkušebního centra je to podpora přímo, v případě mísírny směsí jde o takové částečné daňové prázdniny. Státní podpora nám skutečně pomáhá v dalším rozvoji a růstu a vlastníkům to zní libozvučně, když vidí, že Česká republika má zájem o rozvoj tohoto průmyslu.

Plánujete nějaké investice také
v novém roce?
V březnu budeme rozhodovat o tom, jestli koupíme další linku na vytlačování těsnících profilů. Ta by se nám sem ještě vešla. Pokud se ukáže jako nutný nákup dalších linek, tak by pravděpodobně směřovaly do Velkého Poříčí. Tamní závod na to pomalu připravujeme.

Znamená to tedy, že Saar Gummi ještě poroste nejen co se týče tržeb, ale i rozvoje závodů. Přibudou spolu s tím i nová pracovní místa?
Pokud bychom šli s tržbami ze dvou na tři miliardy, znamenalo by to, že přibude asi kolem stovky pracovních míst. Není to ve stejném poměru jako tržby, protože výroba se neustále zproduktivňuje. Příští rok by to mělo být okolo dvaceti nových pracovních míst. Neznamená to však, že firma bude brát jen dvacet lidí. Vliv má i fluktuace způsobená odchody do penze, na mateřské dovolené, přestěhováním nebo rozvázáním pracovního poměru z jiných důvodů. Saar Gummi tak přijímá každý rok okolo sta nových spolupracovníků.

Máte plány do budoucna a dál rostete, nebojíte se však, že by mohl přijít pád automobilového průmyslu, k jakému už jednou před několika lety došlo?
Řeknu vám, jak to bylo v roce 2008 až 2009, když šel trh dolů. V první fázi šli dolů všichni výrobci, ale ve druhé fázi většinou dochází k přerozdělení zakázek. Ti nejslabší jdou z kola ven a ti lepší získávají zakázky místo nich. My jsme z krize v roce 2008 až 2009 vyšli významně posíleni, protože prostě někteří konkurenti skončili.

Nevím, jak se budou Evropa a svět vyvíjet za pár roků, ale každopádně děláme všechno pro to, aby Saar Gummi Czech bylo v našem oboru nejsilnější evropskou firmou. Pokud nějaké potíže přijdou, tak uděláme všechno pro to, abychom byli schopni reagovat lépe než ti druzí.

Máte čínského vlastníka a zdejší zaměstnanci a technologové učí čínské závody lepší výrobě. Nebojíte se, že Číňané technologie okopírují, a pak třeba Saar Gummi nebudou potřebovat?
Čínský trh už je dnes největším světovým trhem. Koncern CQLT, náš vlastník, se chce postupně stát jedničkou na čínském trhu a naši lidé mu pomáhají. Neberou nám nějakou práci. Automobilový průmysl je dnes zásadně globální průmysl a jestliže my máme získávat více zakázek v Evropě, tak celý koncern musí být schopný dodávat stejné výrobky ve stejné kvalitě i v Číně, v Americe atd.. Naši specialisté proto pomáhají jak v Číně, tak v Rusku, v Indii nebo Brazílii a je to i v zájmu firmy tady v České republice.

Budete zvyšovat v novém roce platy?
Když se firmě daří, tak peníze chceme rozdělit na tři kupičky. Na první dáváme peníze pro firmu, abychom mohli investovat znovu a znovu, protože podle investic se také pozná, jestli firma zajišťuje svým lidem nějakou perspektivu do budoucnosti. Druhá kupička je pro majitele, kterým posíláme nemalé dividendy, protože nás samozřejmě nekoupili kvůli tomu, aby s námi prodělávali. Třetí nemalá kupička je pro zaměstnance. Od prvního ledna zvedáme plat v průměru o tři a půl procenta, což znamená pro dělnické profese mezi pěti sty až devíti sty korunami měsíčně do základního platu. Současně všichni zaměstnanci dostávají speciální vánoční odměnu ve výši třetiny průměrného platu, což za celou firmu představuje celkem osm milionů korun. Pro běžného dělníka to bude na Vánoce činit v rozmezí pěti až sedmi tisíc korun hrubého navíc.

Významně jsme předstihli v průměrných mzdách tento region, ale i celou Českou republiku, která má průměrný plat necelých pětadvacet tisíc korun. V Saar Gummi Czech je průměrný plat včetně benefitů v dělnických profesích přes pětadvacet tisíc, za celou firmu pak zhruba jedenatřicet tisíc korun a třeba nejlepší technici mají padesát tisíc.

Do regionu rozdělujete řadu peněz, třeba na pořádání folklorního festivalu a další akce. Kam všude peníze směřují a v jakém objemu?
Podporujeme toho mnoho, ale když všechno posčítáme, tak do regionu různou formou posíláme už kolem jednoho milionu korun ročně. Zajímavý je takzvaný mikrosponzoring. Přímo naši zaměstnanci, kteří jsou aktivní ve svém soukromí, mohou žádat firmu o příspěvek na aktivitu, které se věnují. Děláme to jednou ročně. Právě nedávno jsme takto rozdali zhruba dvě stě tisíc korun. Je to akce zajímavá v tom, že nejen někomu pomůžeme, ale pomáháme skrz naše zaměstnance, čili někdy i přímo jim, aby mohli nějak rozumně trávit i svůj volný čas. A také aby mohli říci, že dělají v Saar Gummi a jejich firma jim na ten fotbal, hokej nebo cokoliv jiného přispěje.

Když jste v Saar Gummi začínal, uměl jste si představit, že
v podstatě během pár let bude podnik tak významným hráčem?
Když jsem koncem roku 1999 přicházel do Saar Gummi, tak jsem si to nedokázal představit ani náhodou. Cílem bylo vybudovat tady alespoň nějakou středně malou firmu, která bude zaměstnávat třeba sto až sto padesát lidí. Chtěli jsme se uživit a v jedné hale tady něco smysluplně vyrábět. Nedokázal jsem si ani představit, že tržby budou možná desetkrát nebo dvacetkrát vyšší, než jak jsme si tenkrát plánovali.

Říká se o Vás, že jste hodně dobrý manažer. Údajně i jeden z čínských šéfů celého koncernu
o Vás prohlásil, že jste globální manažer, jaký by měl být. Je za Vaší pozicí a úspěchem velká dřina?
Když děláte něco nového, tak vždycky je to mnoho práce. Nejenom pro šéfa firmy, ale i pro mnoho dalších kolegů. Dobré na tom je, že za sebou vidíte výsledky. Když půjdete do firmy, která krachuje a výsledkem bude, že nekrachne úplně, ale zbude jí tam půlka, tak to je možná úspěch, ale ne úplně příjemný pocit. Lepší je, když jdete někam, kde stavíte na zelené louce a každý rok je firma větší a zaměstnává více lidí. Byla a je to spousta práce, ale je to zajímavá práce.

V čem je Váš recept na úspěch?
Myslím si, že když mají lidé v něčem uspět, tak zaprvé musí chtít a zadruhé musí používat selský rozum. Pro mě na prvním místě zůstane vždycky běžný selský rozum. Kupodivu funguje po celém světě a je jedno, jestli jste v Čechách, v Německu nebo v Číně.

Je něco, čím podle Vás stát komplikuje podnikání?
Víte, celý stát vám podnikání ovlivní tak maximálně pěti procenty a z devadesáti pěti procent si za to firmy, za plusy i mínusy, mohou samy. Myslím, že to máme hlavně v ruce my, podniky, a že stát by tady měl být od toho, aby to minimálně nekazil. Ale stát by měl být lepší hospodář. Nejde jen o peníze, ale i pracovní návyky lidí atd.. Saar Gummi po celou dobu své historie vlastně vždycky potřebovalo lidi, kteří chtějí, umějí pracovat, to ostatní je naučíme.

Jak se Vám vůbec v regionu vede? Nechybí vám třeba dálnice?
Samozřejmě kdyby se dálnice přiblížila, bylo by to velké plus, ale že by to mělo nějaký zásadní dopad na naše podnikání, to ne. Co se týče podnikání v Červeném Kostelci a ve Velkém Poříčí, neboli na Náchodsku, myslím, že při řešení rozvojových věcí se samosprávou vycházíme slušně. Zjednodušeně řečeno: jsme tady spokojení a jsme tady doma.

Jaký dopad na firmu měla intervence České národní banky (ČNB) na oslabení koruny vůči euru?
My jsme exportéři, takže díky rozhodnutí ČNB začínáme vydělávat o několik milionů korun měsíčně více, ale jinak jako občan České republiky z toho rozhodnutí nijak nadšený nejsem. To rozhodnutí pomohlo slabým exportérům, dobří exportéři to nepotřebují, importérům se situace ztížila a běžným lidem se ztížila také. My sice zvedneme platy, ale rozhodnutí ČNB v podstatě zdražilo nemalé množství zboží v krámech. Takže místo toho, abychom lidem zvedali peníze a lidé mohli více utrácet a nastartovat větší růst hospodářství v České republice, tak lidem zvedáme peníze a oni si víc zboží nekoupí, protože část toho zboží prostě zdraží.

Roky jsem si myslel, že v tom trošku chaotickém státním prostředí patří ČNB k tomu dobrému fundamentu, na který se můžeme spolehnout. Najednou však přišel, nejen pro mě, ale podle mého pro většinu lidí v byznysu a víceméně pro všechny obyvatele České republiky, překvapivý až dobrodružný tah, který kurzem podstatně zamával. Rozhodnutí ČNB bych charakterizoval českým příslovím „S dobrými úmysly do pekel".

Proč myslíte? Můžete, prosím, Váš názor ještě trochu podrobněji vysvětlit?
Teď rozhodnutí ČNB možná pomůžeme, ale cestu zpátky neznáme. Kdy připustí ČNB opětovné posílení koruny, když přebytek zahraničního obchodu je již dnes velmi vysoký? A neposouváme se tím více na Balkán než do Německa? Vždyť cesta do Německa nevede přes slabou korunu, ale naopak přes posilující korunu, na kterou si ale svoji prací, svoji efektivitou musíme vydělat.

Blbou náladu v Čechách a stagnující hospodářství mohou zlepšit pouze úspěšné firmy s úspěšnými, tedy i také dobře placenými zaměstnanci a dále důkladná očista státu a celé veřejné sféry, která bude založena na smysluplném a poctivém hospodaření, a také na podstatném zvýšení produktivity práce celého veřejného sektoru. Prostě s méně „úředníky" by se mělo lépe a smysluplněji pracovat a méně rozhazovat a rozkrádat. Provést něco takového bude velmi těžké, ale žádná jiná cesta k úspěšné České republice neexistuje.

Nikomu na nás ve světě nezáleží, nikdo nás nutně nepotřebuje, jsme z celosvětového pohledu jedním malým, v podstatě městským, státečkem a budeme se mít tak, jak si to tady sami zařídíme. Pokud to necháme jen na politicích, tak ti už předvedli, že na to sami nestačí, sami se někteří z nich dokážou někdy postarat ani sami o sebe.

Od kritiky u piva je proto zapotřebí, aby se mnoho a mnoho běžných lidí začalo chovat aktivně a aby i politici byli pod tvrdou kontrolou běžných lidí. To je totiž podstata demokracie – aktivní lidé, kteří se starají nejenom o sebe, ale také o svou ulici, městečko nebo celou republiku. Nebo o tom alespoň trochu přemýšlí a alespoň občas se také zapojí.

Jaký je Váš názor na přijetí eura v České republice?
Já jsem nikdy nepařil k lidem, kteří křičeli, že se má zavést euro, protože koruna zpevňuje. Tím méně si to myslím dnes. Domnívám se, že Evropská unie má spousty problémů a jestliže si v těchto bouřlivých časech uchováme vlastní měnu, zachováme si tím také prostor k řešení problémů, které mohou přijít.