V prvním patře, ve kterém se kdysi skutečně nacházel byt, byla k vidění nová expozice věnovaná kuchyni, spaní, prádlu či krejčovské dílně našich babiček.

Návštěvníci mohli obdivovat například secesní ložnici, dobovou kuchyňku s veškerým vybavením a spoustu dekorací, které prostor zútulnily a vytvořily krásnou atmosféru obydlí našich prapředků.

Dřevěné lavice, tabule, školní pomůcky a postavy žáků a pana učitele zase lákaly do školních tříd, které se nacházely v přízemí.

To vše vzniklo zásluhou náchodského muzea a Cechu panen rukodělných. „Každá umíme nějaké řemeslo a rozhodly jsme se, že tu krásnou roubenou chaloupku oživíme," uvedla jedna z členek cechu Jiřina Hejnová. Součástí sobotního programu se tak staly i praktické ukázky ručních prací a historických řemesel. Členky Cechu panen rukodělných, oblečené do dobových kostýmů, předváděly paličkování, výrobu z kukuřičného šustí, ukazovali, jak se zpracovává ovčí vlna, tkaly, předly, drátkovaly i zpracovávaly pedig.

Do Dřevěnky zavítala i starostka police nad Metují Ida Jenková.

„Po celou dobu, co jsem v Polici na radnici, jsem se snažila, aby Dřevěnka žila. Je sice města Police, ale to ji nechtělo provozovat. Tak jsme se dohodli, že první patro si nechá město a druhé pronajme náchodskému regionálnímu muzeu. Domluvili jsme se, že bychom byli rádi, kdyby se našla naplněnost ploch pro stálou expozici," vysvětlila polická starostka Ida Jenková. Dodala, že když se objevila žádost děvčat z Cechu panen rukodělných, zaplesala a začalo se vše připravovat.

„Pan Tůma z regionálního muzea připravil dolní prostory školy a o patro výše mají děvčata možnost tvořit, měnit, doplňovat a představovat svá řemesla," popsala starostka a slíbila, že do polické pouti by se měla zprovoznit přilehlá zahrádka, ve které by nechybělo posezení a tradiční květinová výzdoba. „Zkrátka konečně dřevěnka bude žít. Nebude to pouze krásný fotografický objekt, kterým se pyšníme, ale bude možné si ji prohlédnout a školu využít ke vzdělávacím programům pro žáky," plánovala Ida Jenková, která byla Dřevěnkou natolik nadšená, že sama přinesla několik svých pokladů, které starou školu také zkrášlí.

„Košilky a zavinovačky pro miminka jsem měla doma z piety. Připravené mám i dečky, které různě zachraňuji nebo dostávám. Myslela jsem si, že budu mít klasickou chalupu, ale nedošlo k tomu. Poklady mám doma schované, ale když je tu někdo, kdo s nimi umí naložit a ukázat je ostatním, tak jsem se rozhodla věnovat první várku. Pokud uvidím, že se věci hodí k vystavení, tak věřím, že zde skončí drtivá většina z mé truhly," zakončila s úsměvem starostka.