Počet zimujících netopýrů na Dobrošově rok od roku stoupá. Zatímco v roce 1981 tam zoolog Jiří Flousek z oddělení ochrany přírody Správy Krkonošského národního parku, který sčítá netopýry v Krkonoších i v Orlických horách, napočítal jen 34 netopýrů, letos při každoročním lednovém sčítání to bylo už 519 jedinců. Pro srovnání vloni jich bylo 508, předloni 435 a před deseti lety 202.

„Letos jsme tam našli celkem šest druhů. Dohromady 519 vrápenců a netopýrů. Z toho 259 netopýrů brvitých a 182 vrápenců malých, což jsou dva z nejvzácnějších druhů v našich horských oblastech a oba jsou kriticky ohrožené. Na Dobrošově se jim evidentně daří," říká Jiří Flousek.

Na Dobrošově se vyskytují i další zvláště chráněné druhy, například netopýr velký s rozpětím křídel až 37 centimetrů.

Netopýři si začínají hledat zimoviště někdy koncem října a preferují především štoly. Tedy ty části, kde je jen vyrubaná skála a nechodí tam běžně návštěvníci.

„Je tady něco přes kilometr štol, ty jsou hlavní částí zimoviště. Někdy si však vyberou některé betonové části, jako třeba velké sály. Tam visí ze stropu skoro jako pytlík. Přikryjí se křídly a kouká jim jen tlamička, aby mohli dýchat. Je to rarita, že i takové věci jsou v pevnosti vidět," říká správce pevnosti Josef Farář.

V zimě netopýři potřebují, aby v podzemí byla stabilní teplota. To v hloubce zhruba čtyřiceti metrů pod vstupním vchodem do pevnosti platí, a tak zde nachází útočiště právě i oba teplomilné vzácné druhy netopýr brvitý a vrápenec malý. „Běžní v okolních zimovištích, a zvlášť v takovém počtu, nejsou," dodává Jiří Flousek.

Jak se vlastně létající savci do pevnosti dostanou? Používají různé otvory nechané bez překážky třeba mezi mřížemi. „Jsou tady také různé větrací otvory, u nichž stavebníci předpokládali, že budou sloužit pro výměnu vzduchu a těmi netopýři prolétají. Pro tyto účely zůstaly navíc na stěnách různé umělé díry a netopýři je dokáží využít. Jsou docela chytří, vědí, kudy táhne vzduch a v podzemí si hledají místa v různých výklencích, kde není průvan. Netopýři jsou indikátorem dobrého životního prostředí, a tak jsme rádi, že se k nám do pevnosti vracejí," říká správce Farář.

Návštěvníkům proletí nad hlavou

Před několika dny navštívil zimoviště profesor Marek Lučan z Univerzity Karlovy, který se životem netopýrů zabývá v celoevropském měřítku. Ten poskytne pevnosti zprávu o kolonii a různé zajímavosti z ní se pak od průvodců dozví také návštěvníci.

„V létě se tady netopýři také vyskytnou, loví hmyz a vrací se sem, takže se stane, že třeba proletí návštěvníkům nad hlavou," dodává Josef Farář.

Dobrošovské zimoviště netopýrů patří k vůbec nejvýznamnější zimovištím v Královéhradeckém kraji i v celé republice. Na Náchodsku je největší známé, spolu s katakombami josefovské pevnosti. Pro ochranu netopýrů je proto celá dobrošovská pevnost zařazena do evropské soustavy chráněných území Natura 2000, v nichž žijí evropsky významné druhy živočichů a rostlin.

Detailně prohlédnout všechny škvíry, vysoké stropy a další zákoutí a hledat netopýry zavěšené hlavou dolů, se odborníci vydávají do nitra podzemí v zimě pravidelně. Zima je totiž pro sčítání nejlepším obdobím, protože netopýři hluboce spí a dá se je tak v jejich zimovištích dobře počítat. Sčítání odborníci provádějí proto, aby znali počty netopýrů a podle toho mohli posuzovat, co se s nimi děje. Když totiž sčítají mnoho let po sobě na stejném místě, poskytne jim to perfektní údaje o tom, které druhy přibývají a které mizí.

Tajemné tvory lidé likvidovali

Na Dobrošově se netopýrům daří a podle odborníků to svědčí o tom, že se jim v okolí, v místech, kde mají své letní úkryty a odkud na zimoviště přilétají, zlepšují podmínky pro život. Zatímco v šedesátých a sedmdesátých letech na tom netopýři v Československu ani jinde v Evropě příliš dobře nebyli a ubývalo jich, posledních asi patnáct let je to podstatně lepší. V minulosti řada netopýrů doplácela na likvidaci jejich letních kolonií třeba na půdách a zimovišť v podzemí, nebo na velkoplošné používání chemických látek v zemědělství.

Netopýři jsou podle zoologa Jiřího Flouska zajímaví způsobem života. Dlouho je lidé považovali za tajemné tvory a stále se přichází na nové a nové poznatky z jejich života.

Čtyřikrát o netopýrech

• Jsou jediní savci, kteří létají rychlostí až 50 kilometrů za hodinu.

• Příroda jim nadělila schopnost, kterou člověk poznal až s vynálezem sonaru. Při letu se orientují sluchem podle vlastního pískotu, který se odráží od okolních předmětů.

• Jsou velmi citliví a rušení i likvidace úkrytů při nevhodných úpravách půd, střech a podzemních prostor je ohrožuje.

• Všechny druhy netopýrů jsou u nás zvláště chráněny jako kriticky nebo silně ohrožené.