Tragédie v Litoboři brala životy místních lidí

Litoboř /FOTOGALERIE/ - Už je to šedesát let, co tragické události poznamenaly životy lidí v Litoboři na Náchodsku. Vše začalo tím, že se zde nastupující komunistický režim snažil násilně prosadit kolektivizaci. Zdejší obyvatelé, malí vlastníci polností, se ale bránili. A byli ochotni se spojit téměř s kýmkoliv, kdo jim nabídl pomoc, aby se ubránili. Za to ale později buď zaplatili vězením, nebo i životy.  

Autor:
Redakce

foto Diskutovat (1) 26.1.2012 7:44

Události v Litoboři z roku 1951 připomíná diplomová práce studenta Univerzity Karlovy v Praze Pavla Světlíka z roku 2009. Na snímku ji drží Josef Vít mladší, který vzpomíná na jako na nespravedlnost a krutost režimu, který ho připravil o otce.

Flashový přehrávač se spouští.

Pokud se vám nespustil, aktualizujte si ho zde.

„Agent“ byl možná provokatér StB

Hlavní roli v celém příběhu sehrál jednadvacetiletý Miloslav Stejskal, který do Litoboře přijel v roce 1951. Mladík, se podle pamětníků vydával za agenta ze Západu, který dostal úkol zastrašovat komunistické funkcionáře na Náchodsku. A zabránit kolektivizaci ve zdejším kraji.

Přišel ozbrojený a vzbuzoval u místních naději, respekt, ale také strach. A proto mu i mnozí pomáhali.

„Kdo to skutečně byl, to se přesně neví,“ říká Josef Vít, kterému litobořské události vzaly otce. „Já si ale myslím, že to byla hra Státní bezpečnosti. Funkcionáři v Náchodě se určitě radili, jak zlomit odpor zdejších sedláků. A tak sem poslali Stejskala, aby tady něco vyprovokoval. A oni pak mohli JZD v Litoboři násilím prosadit,“ míní Vít.

Jisté je, že se tehdy jednadvacetiletý mladík, s již bohatou trestní minulostí, rozhodl konat. Dne 26. prosince 1951 postřelil v Náchodě zemědělského referenta Hodovala a ve Lhotkách, v nastalém zmatku, ženu předsedy tamního Místního národního výboru Hofmana. Původním terčem byl přitom sám Hofman.

To vše se odehrálo za předchozí podpory místních lidí, kteří Stejskalovi dali buď najíst, řekli mu, kde své oběti najde, nebo mu pomohli s dopravou na místo činu. Z toho je alespoň obvinil a vinnými uznal soud, který zasedal v náchodském Beránku právě před šedesáti lety.
 

Reakce režimu na sebe nenechala dlouho čekat. A byla tvrdá. Miroslav Stejskal byl na jednom z místních statků obklíčen a v přestřelce bezpečnostních složek, které se ho snažily dostihnout a zatknout, nakonec i zabit. A následovalo i zatýkání občanů Litoboře. Nakonec byly vyneseny čtyři rozsudky smrti a tři vykonány. 

Smrt za ukázání domu, 15 let za jelito a jitrnici

Popraven byl i Josef Vít st., který Miroslavu Stejskalovi ukázal, kde ve Lhotkách předseda MNV Hofman bydlí. „To je zcela absurdní,“ vzpomíná dnes jeho syn Josef Vít. „Jen řekl, kde najde Hofmana. A oni mu přišili, že ho na něj poslal. To byl ale nesmysl a nebyly na to důkazy. Přesto dostal trest smrti,“ dodává.

Potrestání byli přísně i další obyvatelé Litoboře. A to za to, že Stejskalovi rovněž různou měrou pomáhali. Místní sedlák mu dal jelito a jitrnici, a za to dostal 15 let.

Další byl odsouzen ke 20 letům. Poskytl totiž benzín do vozu, který střelce vezl do Náchoda.

Tresty se rozdávaly v náchodském Beránku

První soudní proces se konal přesně před šedesáti lety 26. ledna v náchodském Beránku. Byl veřejný a přizvání k němu byli podle vzpomínek pamětníků i dělníci.

„To aby viděli, jak dopadnou ,vlastizrádci’. Od očitých svědků vím, že ti lidé byli zfanatizovaní. A křičeli: ,Rovnou je tady hned povězte, na ty kandelábry’,“ říká jeden z účastníků vzpomínkového setkání, jež v Litoboři uspořádali lidé, kteří byli v padesátých letech ještě dětmi.

Někteří z nich dodnes uchovali věci, které šedesát let starou tragédii připomínají. „Ve stodole, kde obklíčili a doslova rozstříleli Miroslava Stejskala, jsem jednou pracoval, jako údržbář. A našel tam vyrovnávací nádrž z tlakové pumpy od stříkačky, která byla tažená koňmi,“ říká Jaroslav Horák z Litoboře. „Ta stříkačka byla ve stodole v době, kdy se střílelo. A na nádrži jsou dodnes patrné stopy,“ ukazuje muž na místo, kde je jasná deformace po kulce.

Obyvatelé Litoboře nechali v obci před třemi lety zřídit památník lidem, kteří byli perzekuováni v padesátých letech. A byli dlouhá léta vězněni a nebo popraveni. Ke stejnému tématu vydali také brožuru.

„Dnes už z těch lidí, které to postihlo, nikdo nežije. Tátovi by bylo letos v březnu 100 let,“ dodává Josef Vít.
 

Jiří Máslo



Diskuse k článku obsahuje 1 příspěvků

E-paper - elektronická podoba tištěné verze

Náhled deníku Elektronické
vydání novin

73 deníků: najděte si svůj

Vybrat deník podle lokality