VYBRAT REGION
Zavřít mapu

U vás na návštěvě: Josefov se jeví jako gigantí vak, říká Klepsa

Jaroměř - Náchodský deník zahajuje projekt nazvaný U vás na návštěvě. V jeho souvislosti budou redaktoři Deníku postupně navštěvovat vybraná města a obce a referovat postupně po celý týden každý den o tamním dění, představovat organizace či tvořit ankety mezi občany.

5.5.2009
SDÍLEJ:

Starosta Jaroměře Jiří Klepsa (uprostřed) při Dni s Deníkem.Foto: DENÍK/Jiří Špreňar

Ti se také mohou na webových stránkách Náchodského deníku vyjadřovat k problémům, které je pálí. Jako první jsme si vybrali Jaroměř a seriál U vás na návštěvě zahajujeme rozhovorem se starostou města Jiřím Klepsou.

Stejně jako jiná města náchodského okresu se i Jaroměř potýká s dopravními problémy. Také přes toto město projedou denně tisíce automobilů včetně kamionů. Řadu let se hovoří o výstavbě dálnice D 11, která je, jak jste uvedl na webu Jaroměře, nejdůležitější otázkou pro budoucí život ve městě. Pane starosto, máte aktuální informace o prognózách této stavby?
Z hlediska města jsou rozhodující dvě věci. Tou první je poslední dálniční úsek 1107 navazující na budoucí rychlostní komunikaci ve směru na Trutnov. Druhou neméně důležitou otázkou ve věci silničního provozu našeho regionu je přeložka nynější komunikace I/33 procházející městem. V současné době se snažíme činit kroky k tomu, aby obě stavby byly po stránce přípravných a projektových prací ve stejné fázi a mohly být realizovány ve stejném časovém úseku. Před několika týdny se naše město vyjadřovalo k dokumentaci pro stavební řízení. Dodavatel projektové dokumentace pro územní řízení zmíněné přeložky silnice I/33 by měl své dílo dokončit nejpozději na začátku druhé poloviny letošního roku. To je teď momentální aktuální situace. Vyjadřovat se k tomu, kdy tady dálnice bude, kdy přesně bude realizována, považuji nyní za zbytečné, neboť toto rozhodnutí nebude v žádném případě rozhodnutím města. Je třeba dodat, že začínají probíhat majetkoprávní jednání. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nás oslovilo ve věci darování pozemků souvisejících s výstavbou dálnice, které jsou v majetku města. Současně jsme této organizaci nabídli personální pomoc právě při řešení mnohdy složitých výkupů potřebných pozemků. V této pomoci pro ŘSD spatřujeme možnost maximálního urychlení postupu přípravných prací výstavby zmíněných klíčových silničních úseků.

S dopravou úzce souvisejí také možnosti parkování ve městě. Občané si stěžují na poněkud nepřehlednou situaci v tomto směru na hlavním náměstí. Má město vytvořenou koncepci, která by možnosti parkování ve městě v širších souvislostech řešila?
Parkování na náměstí je velice citlivý problém, se kterým souvisí řada dalších věcí. Nechci nyní hovořit o tom, že se snažíme v Jaroměři i v blízkosti náměstí vytvořit nová parkovací místa. To jistě nevyřeší celkovou situaci s parkováním na náměstí. Domnívám se, že skutečným klíčem k řešení tohoto problému je lokalita Na Valech. Prostor mezi náměstím a komunikací I/33. Více než rok jsme byli v jednání se společností, která zvažovala realizovat investiční záměr spočívající ve výstavbě částečně komerčního a částečně bytového domu. S ohledem na ekonomickou situaci dnešní doby prozatím tato společnost od svého záměru odstoupila. Věřím, že se nám v blízké budoucnosti podaří tento klíčový prostor vyřešit a tím vytvořit podmínky pro následnou případnou rekonstrukci celého náměstí. Význam lokality Na Valech spočívá především ve vytvoření většího počtu parkovacích míst a dále v propojení zmíněné lokality prostřednictvím domu č. p. 49 s celým náměstím.
Na začátku dubna jsme na neveřejném zasedání zastupitelstva rozhodli, že necháme zpracovat projektovou dokumentaci kompletní rekonstrukce náměstí. Všichni víme, že bez dotačního titulu není v silách města rekonstrukci provést. Proto otázku parkování na náměstí již teď řešíme bez ohledu na jeho případnou budoucí rekonstrukci. Věřím, že finální podoba parkování na náměstí by mohla být spuštěna nejpozději v září letošního roku.

Každý občan Jaroměře má jistě v živé paměti katastrofální povodně, které město v roce 2000 postihly. Škody tehdy dosáhly výše 300 milionů korun a město se ze záplav dlouho vzpamatovávalo. V této souvislosti se hovoří o vytvoření protipovodňových opatřeních, která jsou finančně nákladná. Kdy a kde budou tato opatření uplatněna, kolik to bude stát?
Stamilionové škody, které v době povodní vznikly nemalému počtu osob a podnikatelským subjektům, byly zásadním důvodem, proč jsme se začali zabývat protipovodňovými opatřeními. Zhruba dvouletá intenzivní příprava a zpracování potřebných podkladů včetně vyjádření všech dotčených osob a institucí, byla korunována odsouhlasením vybudování zmíněných protipovodňových opatření v našem městě ze strany Ministerstva zemědělství ČR. Na konci letošního března byla podepsána smlouva mezi ministerstvem zemědělství jako poskytovatelem dotace, Povodím Labe a městem Jaroměř. Protipovodňová opatření budou vybudována podél pravého i levého břehu Labe. Součástí této investice je výstavba protipovodňového valu, zdí a některé úseky budou řešeny mobilními zábranami. Chtěli bychom, aby na podzim tohoto, nejpozději na jaře příštího roku mohla být stavba v ceně do 200 miliónů korun zahájena. Doba realizace by neměla přesáhnout dva roky.

Jaroměř je nejen kulturní město, ale žije také sportem. Ve městě by měl vzniknout velký sportovní areál. Na co se může sportovní veřejnost těšit? Kdy bude stavba zahájena a jak bude nákladná?
Je obrovským úspěchem města Jaroměře, že v polovině roku 2008 získalo z regionálního operačního programu dotaci na výstavbu sportovní haly a rekonstrukci lehkoatletického stadionu, který jsme získali formou daru od TJ Sokol. Do konce roku 2009 by měla být vybudována multifunkční sportovní hala a celý stadión projít kompletní rekonstrukcí. Chtěli bychom, aby zde své útočiště našli nejen aktivní sportovci, ale také veřejnost a cca 1500 dětí z přilehlých škol.

Jaroměř, to je také Josefov a jeho obyvatelstvo, převážně romského původu. Někteří „neromští“ občané Josefova si stěžují na neutěšenou situací v soužití s tamními Romy. Nemáte pocit, že Josefov tvoří jakési ghetto, které může být časovanou bombou, jak je tomu v některých severočeských městech?
Situace v Josefově není jednoduchá. Snažíme se ji řešit a pomoci Josefovu, ale k tomu máme jen omezené možnosti. Josefov není záležitost finanční potřeby stamilionů, ale miliard. Na to nestačí nejenom město, ale ani kraj. Stávající situace v Josefově z hlediska složení obyvatel není nové zjištění, nýbrž je to důsledek stále odkládaného problému posledních desítek let. Nerozlišujeme občany podle barvy pleti. Rozlišujeme například dlužníky od řádně platících nájemců. Pokud dlužník nemá snahu nebo poruší splátkový kalendář, přistupuje odbor správy majetku města k ukončení nájemní smlouvy a následnému vystěhování. Je skutečným a z naši strany neovlivnitelným paradoxem, že zmínění dlužníci vystěhovaní z městského bytu, nalézají útočiště u některých soukromých majitelů nemovitostí v Josefově za podstatně vyšší nájemné. To je ovšem pouze jedna část celého problému. Tou další z mnoha částí je počet obyvatel této městské části. Něco málo přes 2500 obyvatel nemůže vytvořit takovou ekonomickou páku, jako v dobách přítomnosti vojenských jednotek. Dle mého názoru potřebuje Josefov více lidí. Ti ale přijdou pouze za předpokladu pohodového bydlení a zcela jistě s ohledem na daleko větší možnost existence pracovních příležitostí. Pracovní příležitosti vzniknou, pokud armáda, město a památkáři pomohou podnikatelským subjektům a postarají se o alespoň částečné pohodlí každého návštěvníka, který je ochoten obětovat část obsahu své peněženky. To udělá, pokud k tomu bude mít motivující důvod. Tato cesta není vůbec jednoduchá a už vůbec ne krátká. Snažíme se po ni pohybovat, byť jen drobnými krůčky. Chceme žádným peněžním ústavem nechtěný bankomat. Chceme veřejné toalety, chceme více hudebních festivalů a tisíce spokojených posluchačů, chceme infocentrum, otevřený divadelní amfiteátr, posílení muzejních expozic, větší možnost sportovního vyžití. Chceme podstatně větší nabídku pro turistu. Nevím, zda máme správný směr, ale věřím, že právě toto je jediná a současně přirozená cesta zlepšení života v Josefově.

Donedávna se nevědělo, komu patří zdevastované podzemní chodby v Josefově. Nyní se dostaly do vlastnictví státu. Někteří zastupitelé se domnívají, že vina za stav chodeb je na straně města. Je reálná oprava chodeb a co se pro to musí udělat? V této věci se rovněž připomíná absence kanalizace v Ruské ulici. Pokud nebude rychle vyřešena, hrozí prý zřícení rodinných domů. Je tento katastrofický scénář založený na reálných skutečnostech?
Ještě před třemi lety mě nenapadlo, že budeme nuceni řešit otázku vlastnictví podzemních chodeb. Ten problém nastal ve chvíli, kdy jsme se rozhodli vybudovat v Ruské ulici kanalizaci. Stavební úřad požadoval vyjádření vlastníka podzemních chodeb, neboť tyto byly stavbou kanalizace dotčeny. A najednou se zjistilo, že podzemní chodby nemají žádného vlastníka. Tajemníkem úřadu byla zřízena speciální komise, která po mnoha jednáních dospěla k rozhodnutí, že jediným řešením je podání žaloby k soudu. Proběhlo první stání u Okresního soudu v Náchodě, kde bylo rozhodnuto, že chodby jsou ve vlastnictví státu a měl by se o ně starat Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Tento úřad se vyjádřil, že se k rozhodnutí soudu odvolá. Budeme čekat na rozhodnutí odvolacího orgánu. Zcela jistě ale nebudeme čekat s přípravnými projekty a studiemi, ve kterých nám jejich zpracovatelé doporučují varianty řešení. Bez ohledu na to, zda vlastník bude stát či město, chceme v průběhu tohoto roku mít vše připraveno. Samozřejmě i tady se bavíme o finančním problému, přesahujícím možnosti města. A chceme samozřejmě začít v Ruské ulici. Právě s ohledem na mnohde velmi špatný stav podzemních chodeb. Na mnoha místech dochází k sesuvu, ale i borcení. K tomuto stavu nepochybně velmi přispěly ještě nedávno načerno zbudované roury, odvádějící splašky přímo do podzemních chodeb. Neumím odpovědět na otázku, zda některému domu hrozí možnost nějakého poškození vlivem sesunutí podzemních chodeb. To jediné, co nyní můžeme udělat, je připravit variantu odstranění závad a úplného odvodnění zatopených chodeb. A vyčkat na definitivní rozhodnutí soudu, kdo bude aktivátorem hledání potřebných financí.

Velmi často diskutovanou otázkou ve městech Náchodska je privatizace městského bytového fondu. Prochází touto privatizací i Jaroměř? Kolik už bylo prodáno bytů? Proč se prodávají? Kolik jich k prodeji zbývá a za kolik jsou nabízeny k prodeji?
V době mého příchodu na radnici jsem považoval privatizaci části bytového fondu města za jednu z těch nejvíce prioritních věcí. Důvodem byly závěry energetických auditů. Jasně stanovené termíny celé řady rekonstrukčních prací a tudíž povinnost velkých investic znamenalo v případě neřešení privatizace zajistit pro město několik neexistujících desítek miliónů korun. Jako druhé negativum jsem vnímal blokování personální kapacity některých pracovníků úřadu, a to těsně před relativně krátkým obdobím možných evropských dotačních titulů. Současná obrovská administrativní byrokracie při realizaci dotačních akcí jen toto potvrzuje. Druhou rovinou problému byla cena prodávaných bytů. Privatizovali jsme za deset procent tržní hodnoty. Tedy za ceny velmi výhodné pro tehdejší nájemce bytů. Toto téma je snad na napsání samostatné knihy. Názorů bylo a je obrovské množství. Osobně jsem považoval za rozhodující, aby privatizace proběhla z výše uvedených důvodů. I nadále jsem přesvědčen, že ten krok byl pozitivní. Některé z privatizovaných domů již dnes procházejí kompletní rekonstrukcí, které stojí miliony korun. Nepochybuji o tom, že nově vytvořená společenství vlastníků dokáží celý proces prací a financování řešit s daleko větší efektivností s ohledem na přirozenou motivaci nakládání s vlastním majetkem. V současné město vlastní ještě zhruba 515 bytů. Domnívám se, že privatizací ještě několik desítek bytů projde. Osobně zastávám názor, že by město mělo mít maximálně 200 nebo 300 bytů. Jak se tento počet bude v budoucnu vyvíjet záleží na rozhodnutí zastupitelstva.

Co se v době vašeho starostování ve městě povedlo, co naopak a proč se nepodařilo dotáhnout do kýženého konce?

Co se v našem městě povedlo by měli hodnotit spíše lidé, kteří v něm bydlí. Já bych raději pohovořil o tom, co se prozatím udělat nepodařilo. Chceme realizovat asi na pěti místech v Jaroměři nový vodovod a kanalizaci. Tímto cílem se prostřednictvím Dobrovolného svazku obcí Jaroměřsko zabýváme více než 2 roky. Máme nyní požádáno v rámci operačního programu životního prostředí o nezbytnou dotaci. Také jsme doposud nevyřešili lokalitu Na Valech. Prostor mezi náměstím a silnicí I/33 je skutečně klíčový z pohledu úlevy přetížení náměstí. V otázce budování sportovního areálu nemáme stále vyřešenou možnost ubytování pro skupiny sportovců a ostatních zájemců. V areálu Městského divadla a Boučkova loutkového divadla bude jednou třeba postavit kulisárnu a také řešit oplocení, úpravy zeleně a parkovací stání. Asi není třeba nikomu vysvětlovat, že tím největším soustem je Josefov. To je skutečně problém na několik mnoho let. Dnes se jeví Josefov jako gigantí černý vak nemající dno. Věřím, že řešením této složité spleti různorodých problémů alespoň po krůčcích, může příštím generacím vytvořit výjimečné místo i v této bývalé pevnosti.

Má město nějaké dluhy? Mám na mysli například zakázku opravy pevnostního hřbitova, kdy dodavatelská firma neudělala všechny práce podle smlouvy a přesto ji město zakázku uhradilo. Je takových případů více?
Samozřejmě město má dluhy. Částka něco přes 10 miliónů korun je historicky nejnižší za celé předchozí období, kdy jsem se o rozpočet města zajímal. Razantní snížení dluhu města v posledních letech bylo také jednou z priorit. Blížící se období možnosti čerpání dotací a tím nemalých finančních spoluúčastí, bylo jediným důvodem k maximálnímu oddlužení v co nejkratším čase. Vnímal jsem to jako jednu z velmi důležitých podmínek přípravy žádostí o různé dotace, kde v krátké době bude muset zákonitě dojít k čerpání nových úvěrových zatížení města. Některé dotační akce už dnes probíhají, některé jsou ve fázi přípravy, případně ve fázi schvalovacího procesu. Prozatím se snažíme vše financovat z provozního rozpočtu města, který jsme navíc při jeho sestavování snížili, s ohledem na ekonomickou situaci sektoru generujícím daně do městské pokladny, na úroveň roku 2004. K samotnému čerpání úvěru by mělo dojít ve druhé polovině letošního roku.
V souvislosti s opravou pevnostního hřbitova, kde město čerpalo státní dotaci v letech 2004 – 2005, město žádné dluhy nemá. Naopak. V současné době uplatňujeme vzniklé finanční škody po zhotoviteli díla a dalších osobách, která za stav a předání díla zodpovídali.

Pane starosto, máte nějaký nesplněný sen, který by přispěl k dalšímu rozkvětu Jaroměře?
Nastavení naprosto srozumitelných pravidel, i když nikdy nebudou vyhovovat všem. Vítězství slibu veřejného činitele v otázce věrnosti vlastní republice nad jakýmikoliv stanovami jakékoliv politické partaje a jakýmkoliv zájmem finančně neukojeného jedince. Porážka kolektivní nezodpovědnosti jasně definovanou odpovědností jednotlivce. Méně socializmu v celé Evropě, znamenající z hlediska budoucnosti zničující kvanta uměle tvořených pracovních míst. Více svobody a méně ohraničení pro ty, kteří tvoří a generují finanční prostředky těm druhým, kteří jim právě větší míru svobody upírají. Trochu více tolerance a daleko méně závisti, tvořící stále větší stádo ovcí. Nevím, jestli je to sen nebo naprostá utopie.

DISKUTUJTE POD TÍMTO ČLÁNKEM

Postupně budeme zveřejňovat další články, které jsou součástí projektu U vás na návštěvě

Autor: Hynek Šnajdar

5.5.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Jak reklamovat koupený dům či byt

PREMIÉROVOU mistrovskou trefu si v náchodském dresu připsal v sobotním dopoledni Michal Rojšl (vínový dres).

Broumov po svém sestupu zatím dost tápe

Zraněného motorkáře transportoval vrtulník do nemocnice

Spyta - V neděli srpna odpoledne vyjížděli profesionální hasiči z požární stanice Jaroměř k dopravní nehodě na hlavním tahu z Hradce Králové do Náchoda u obce Spyta.

Historický spolek Antares a tanečnice potěšily svým vystoupením

Náchod - Vystoupení šermířů, rozvlněné křivky břišních tanečnic a večerní ohnivá show – to a další zábavu v sobotu nabízela dětem i dospělým návštěvníkům Hospůdka u Mílů. O reprodukci historického šermu se postaral spolek Antares z Náchoda, který zábavné odpoledne započal příběhem Jana Koldy ze Žampachu v 16 hodin.

Folklorní festival patří k nejvýznamnějším svého druhu v Evropě

Červený Kostelec - Je až neuvěřitelné, jak krásné chvíle rychle utíkají. Už uplynuly čtyři dny, kdy z úst pana starosty zazněla slova, na která čekali fanoušci folkloru dlouhých 360 dní: „Šedesátý třetí folklorní festival Červený Kostelec považuji za zahájený!“ Tím se rozjelo pět krásných, folklorem naplněných dní.

Při nehodě dodávky zahynul mladý muž

Náchod - V sobotu před čtvrtou hodinou ranní došlo v Náchodě, části Pavlišov k tragické nehodě, při níž zemřel pětadvacetiletý muž.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení