Do akce se zapojili i členové Skalní záchranné služby (SZS). Ti podle slov jednatele SZS Josefa Hlaváčka zasahují v průměru desetkrát za rok. „Vloni jsme ale měli celkem 16 zásahů. A to evidujeme jenom ty, kdy nás svolá Integrovaný záchranný systém," zdůrazňuje Josef Hlaváček, že nějaká drobná ošetření odřenin do této statistiky nezahrnují.

Vzestup turistiky je v Adršpašsko-Teplických skalách patrný. Každoročně míří mezi pískovcové věže desítky tisíc turistů – odhadem jich turnikety projde kolem 300 tisíc. A s nimi úměrně stoupají právě i problémy, které si vyžádají zásahy záchranářů. V tom tom lepším případě dojde jen k zabloudění, v tom horším i ke zranění. Letos byli členové Skalní záchranné služby zalarmováni už třikrát – a to turistická sezona pořádně nezačala.

NĚKDY ZBLOUDÍ I MÍSTNÍ, NATOŽ NÁVŠTĚVNÍCI

„Není to v podstatě až nic tak mimořádného, že se občas lidé ztratí. Dokonce jsme tady měli případy, že se ztratí i místní lidé. Jak napadne sníh a je třeba mlha, tak krajina se rázem změní. Zabloudím třeba i já a to bych řekl, že jsem znalec," upozorňuje Josef Hlaváček na nevyzpytatelnost pískovcových skal.

Pokud se člověk drží značených cest, tak je relativně v bezpečí, ale jak se sejde ze stezky v úmyslu si cestu zkrátit, tak může být zle.

BLOUDILI HODINY V MRAZU A VE TMĚ

To byl i případ otce se synem, kteří se na konci ledna vyšli do Teplických skal a krásy zasněžených útvarů je nadchly natolik, že se rozhodli zkrátit si cestu skalami až do Adršpachu. Po několika hodinách se ocitli uprostřed rokle a potmě už nevěděli, kudy kam. Zřejmě překročili bludný kořen a více než čtyři hodiny se brodili hlubokým sněhem mezi skálami. „Jediný štěstí, které hrálo v jejich prospěch bylo, že byli dobře ustrojení. Nakonec sice našli cestu a zachránili se v podstatě sami," připomněl Hlaváček zimní „pátračku", které se zúčastnilo na pět desítek lidí. Navzdory silnému mrazu byli oba muži v pořádku a nezranění.

V tomto případě měli zbloudilci štěstí, že jim nepřestal fungovat mobil a zavolali si o pomoc. Ale právě telefonní signál je mezi pískovcovými věžemi největší slabinou – míst, kde není signál je více než dost.

CHTĚLI OBEJÍT SOKOLY A NEVĚDĚLI KUDY KAM

Skály jsou velkým lákadlem i pro polské turisty, které jsou také častými „zákazníky" záchranářů. Před necelými dvěma týdny čtyři jednotky hasičů už za tmy vyjeli na pomoc polským turistům, kteří doplatili na to, že kvůli hnízdícím sokolům je omezen vstup na část okruhu u Chrámových stěn. „Mapka, kterou dostali u vstupu, najednou neplatila. A tak se vydali jiným směrem, o kterým si mysleli, že je správný, a zadělali si na veliké problémy. Jejich výlet se tak rázem zvrhl v boj o život – a to nepřeháním. Seniorce, která ve skupině byla hrozil glykemický šok," uvedl Josef Hlaváček, že zdánlivě lehký výlet se může hodně zdramatizovat. Nakonec ale vše dopadlo dobře – hasiči turisty naložili a vyvezli zásahovými vozidly ze skal ven.

SKALNÍ ZÁCHRANÁŘI SE V TERÉNU VYZNAJÍ

Poměrně hodně z členů SZS pracuje u záchranky nebo u hasičů. Často se jedná zároveň i o horolezce, takže tráví ve skalách hodně času a mají výbornou místopisnou znalost terénu, což složky integrovaného záchranného systému ocení. „Nehrajeme si na nějaký velký záchranáře, ale spíše pomáháme v tom, dovést je na místo. Samozřejmě cvičíme se i ve zdravotnické oblasti, protože často jsme na místě jako první, " říká Josef Hlaváček, který sám je profesionální hasič.