Těmito slovy připomněl učitel ZUŠ Police nad Metují Vladimír Beran událost z roku 2000, kdy se během polické pouti na nebi vznášela vzducholoď Norge. A právě tyto okamžiky připomíná v Zeleném domečku výstava „Vzlety a pády vzducholodi Norge".

NEROVNOSTI VYHLADILI KAŠÍROVACÍ HMOTOU

Nápad postavit model vzducholodi se zrodil v roce 2000.

„Nejprve jsme z materiálu vytvořili pevnou konstrukci. Když jsme ji začali polepovat, tak celá kostra, tvořena z nařezaných pásů vícevrstvé lepenky se zvlnila," vzpomíná Beran na komplikaci, kvůli které uvažovali o tom, že rozestavěnou vzducholoď sešrotují.

„Nakonec jsme ale pomocí starého rozšlehaného papíru, lepidla a sádry vytvořili kašírovací hmotu a tou jsme nerovnosti na plášti vzducholodě vyrovnali."

JAK JÍ DOSTAT VEN? LEDA VYLETĚT OKNEM

To ale nebyl komplikacím zdaleka konec. Rozměry vzducholodi byly takové, že vynést ji po chodbě nebylo možné. Jediná varianta byla dostat ji ven oknem. „A tehdy se objevil nápad spojit to s poutí. Dohodli jsme se, že se zavěsí na hasičský žebřík a pojedeme s ní na náměstí, aby to vypadalo, že letí nad Policí."

Aby Ladislav Beran vypadal jako dávný vzduchoplavec, opatřil si kuklu, brýle a megafon, a s vážnou tváří ohlásil start vzducholodě. Když ji hasiči vytáhli oknem z budovy ZUŠ a usadili ji na zem, kde se převázala, tak začala opět stoupat vzhůru. Ve chvíli, kdy se začala ve vzduchu točit, někdo vykřikl: „Letí." A lidé začali tleskat. Povedlo se.

Poté byla vzducholoď na čas „ubytována" v polickém klášteře, kde několik let visela před knihovnou a čekala na svůj další osud.

PRVNÍ PÁD: NAPÍCHLA SE NA ZÁBRADLÍ

Ten se naplnil v květnu 2012, kdy se otevíralo v Polici Muzeum papírových modelů. Její další vzlet ale skončil při snaze o zavěšení v muzeu prvním pádem. „Háčky to nevydržely, narovnaly se, vzducholoď se zhoupla a po pádu z několikametrové výšky se přídí napíchla na zábradlí," zmínil první ztroskotání vzducholodi Vladimír Beran.

Pevnost konstrukce se ale osvědčila a pád pro ní nebyl příliš devastující. Po opravě byla zavěšena důkladněji. Tím ale její pohnutý osud nekončil.

Vzducholoď byla převezena přes Broumovské stěny jako exponát na interaktivní výstavu Play Broumovsko, kde ji mohli návštěvníci tahat na kolejnici.

„Pak se ale utrhla a to byl její druhý pád. Následovala další oprava a díky Kamilu Huškovi poslední vzlet nad schodiště Muzea papírových modelů, kde byla zavěšena jinou technologií. Předpokládám, že to je její definitivní přístav," shrnul Vladimír Beran osudy vzducholodi Norge.

„Je to snad jediná vzducholoď těžší vzduchu, která létala," usmál se Beran, který odhaduje hmotnost modelu na 100 kilogramů. „Myslím si, že technicky jsme to měli vymyšlené dobře. Ta konstrukce je dost pevná. Přežila všechno," těší ho, že ani pády vzducholoď Norge nepohřbily.

Expozici o příběhu vzducholodi, která bude otevřena do neděle 26. března, tvoří kromě fotografií z jejího zrodu, také videoprojekce ze slavnostního „vzletu" i obří multimediální svitek, který zachycuje výpravy dobývající severní pól.