Místo toho sdružení navrhuje přebudovat největší objekt v pevnosti Josefov na centrum s pečovatelskou službou, byty a dalším zařízením pro seniory. Oba záměry ale zatím vzbudily spíše jen řadu otázek.

Sdružení uvažovalo o přestavbě objektu na věznici pro vězně s mírnějším trestem. V poslední době však pro takové ministerstvo spravedlnosti využívá možnosti domácího vězení a kontroly pomocí elektronických náramků. Byznys z toho pro stavbu speciální věznice tedy nebude.

Už před sdružením Nové světlo se přitom objevilo sdružení Ostrov naděje, které se záměrem zřízení věznice ve čtvercových kasárnách dlouho zabývalo, ale nakonec si jej vyhodnotilo jako neefektivní a finančně příliš náročný.

Nové světlo plánovalo podle Pavla Chládka přebudovat kasárna na věznici za asi 330 až 360 milionů korun. Podle něj by tato částka měla pokrýt i zřízení sdružením navrhovaného centra sociálních služeb pro seniory. Bez bližších projektů a podrobností zastupitelům nastínil záměr sdružení. „Naše představa byla, že areál by byl rozdělen do nějakých čtyř částí," uvedl Chládek. Část by byly byty pro seniory, další dům s pečovatelskou službou, z další části by se mohla rekonstruovat na centrum pro nemocné s Alzheimerovou chorobou.

Podle Chládka je totiž řada tisíc postižených Alzheimerovou chorobou a jen málo lůžek. Ve čtvrté části by pak bylo zázemí pro celý komplex včetně možnosti volnočasových aktivit pro seniory.

Pavel Chládek také uvedl, že by záměr mohl vytvořit 120 až 180 pracovních míst, které by vznikly v rámci správy areálu, administrativy, pečovatelské či zdravotní péče. „To nabízíme za ten původní plán," řekl.

Sociální služby v místě nezkoumali

Vedoucí sociálního odboru jaroměřského městského úřadu Petra Šilhánová Hajpišlová se Chládka tázala, zda se sdružení vůbec zajímalo o komunitní plán sociálních služeb města a kraje. Ten totiž řeší potřebu sociálních služeb v daných oblastech, o jakých sdružení uvažuje. „Vámi vyjmenované sociální služby podle zákona o sociálních službách je třeba stavět na tzv. poptávce," uvedla Petra Hajpišlová Šilhánová.

„Co se týče města a kraje, tak tu poptávku jsme nezjišťovali. Dělali jsme to celorepublikově, nedělali jsme to na jednotlivé místo," odpověděl Chládek. Mohl by to být podle něj další krok.

Petra Šilhánová Hajpišlová s ohledem na Chládkem zmiňovanou poptávku ale upozornila, že město Jaroměř už disponuje domem s pečovatelskou službou, kde však zůstávají volné byty. „Poptávka po domově důchodců není ekonomicky udržitelná. Muselo by tam být více jak 50 uživatelů, a taková poptávka tady není…," sdělila vedoucí sociálního odboru.

Pavel Chládek odvětil, že sdružení si zjišťovalo jinde, že někde se na přijetí do domova důchodců čeká i tři roky, někde mají plno a hradí si tam klienti pobyt sami a například s náročnější pečovatelskou péčí je třeba čekací doba až 18 měsíců na lůžko.

Tajemný investor ze Slovenska

Zastupitele zajímalo, kdo by byl investorem projektu a provozovatelem celého objektu. Podle Chládka by se jako v případě věznice uvažovalo o vytvoření společnosti, v níž by bylo sdružení, investoři a město. Možná by byla i varianta neziskové organizace, která by objekt provozovala. „Investoři, kteří do toho jsou ochotni dát prostředky, tak mají i podmínky, aby taková spolupráce byla," pronesl zástupce sdružení.

Zastupitel Otto Salač se zajímal o to, jakou má sdružení představu o nákladech a zdrojích financování přestavby objektu. Doplnil, že před lety se dělal odhad na rekonstrukci vojenské nemocnice v sousedství, který stanovil náklady na obnovu v rozsahu 800 milionů až miliardy korun.

Chládek uvedl, že sdružení odhaduje náklady na rekonstrukci v rozsahu 340 až 360 milionů. „Zhruba 280 milionů je samotná rekonstrukce a řádově 60 až 70 je na vybavení a ostatní věci… Strop nám vychází 360 milionů," přesvědčoval Pavel Chládek.

Podle něj je jeden z investorů ze Slovenska a je ochoten do projektu vložit až 180 milionů korun. „Zaobírá se výstavbou obchodní center a bytovou výstavbou, má spoustu pozemků okolo Bratislavy, kde provádí výstavbu rodinných domků," uvedl Chládek.

Zastupitel Otto Salač odvětil: „Nevěřím této částce při rozměrech ploch, které tam jsou." Upozornil také, že objekt je památkově chráněný, což přináší mnoho specifik.

Chládek na to řekl, že „vychází z nějakých nákladů, kdy realizace starších objektů už proběhly". Sdružení prý uvažovalo i o technických věcech.

Zastupitele Františka Vrabce zajímalo, o jaké spoluúčasti města sdružení uvažuje, zda by to bylo jako v případě věznice tak, že město by poskytlo objekt a firma zainvestovala realizaci, společně by se pak podílely na provozu. Takové podrobnosti by se museli projednat s městem. Vrabec také chtěl vědět, jakou má sdružení představu o časovém horizontu rekonstrukce. „Objekt je pomalu 20 let prázdný a není možno čekat dalších deset let až se něco vybuduje," řekl Vrabec.

Krásná vize, ale hodně vzdálená

Podle Chládka by byl projekt rozčleněn do etap, ta první by podle něj byla jednodušší, a to i legislativně, za 18-20 měsíců by se podle něj dala pořídit. Postupně by pak probíhaly další práce.

Podle zastupitelky Ilony Kupkové to sice je celé krásná myšlenka, ale je to zatím jen vize a hodně, hodně vzdálená. Řekla, že čekala, že zastupitelé dostanou už nějaký konkrétní návrh a projekt, jinak by o tom mohli diskutovat hodiny a představovat si vzdušné zámky.

Z jednání zastupitelů nakonec vzešlo to, že se vytvoří pracovní skupina zastupitelů, která bude se sdružením jednat o celém projektu a řešení a výsledky pak představí dalším zastupitelům.