Návštěvu vlka (nebo vlků) zaplatilo životem deset jehňat a jedna březí bahnice. „Podle mě byli dva, přeskočili plot ohrady přímo k ovečkám. Zardousili je, rozkousali jim hlavy a nechali je ležet,“ popisuje výsledek nezvané návštěvy, po níž se rozprchlé ovce bály vrátit zpátky do ohrady.
Krecbachovi hospodaří v Adršpachu dlouho přes dvacet let. Mají koně, přes sto kusů skotu samozřejmě i ovečky.

VLONI JE VLCI PŘIPRAVILI O 120 OVCÍ

„Nikdy nebyly problémy, ale poslední dva roky je máme kvůli vlkovi. Vloni nám roztrhali 120 oveček. Něco málo nám z toho uhradili, ale v porovnání s jejich skutečnou cenou to je směšná částka. Chovná ovečka stojí od čtyř do šesti tisíc, staráte se o to, má jehňata… Když ale za potrhanou ovci zaplatím veterináře a kafilérii, tak mi z těch osmnácti stovek odškodného zbude 1000, 1200 korun,“ počítá ztráty Karel Krecbach. „I kdyby nám chtěli dát jakoukoliv náhradu, tak to stejně nikdy nevykompenzuje ten smutný pohled na zvířata, o která se staráte.“

ABY FARMÁŘI OCHRÁNILI své ovce, objíždějí pastviny. Rady ochránců prý nejsou pro praxi moc použitelné.
Jak na vlky? Teorie si s praxí moc nenotuje

Letos Krecbachovi proto začali zavírat ovce na noc do ohrady. „Máme k tomu i psa, který je umí zahnat, takže v tom není potíž.“

Pro chovatele je ale špatné, že v tom překážku evidentně nevidí ani vlk. „Problém je v tom, že sice jsou ovce zavřené, což je dobře, ale ohrada je na některých místech nízká – zhruba jeden metr – a dá se podlézt. Takže vlk má stále k ovcím přístup. V tomto případě se dá doporučit zvýšení ohrady na cca 1,5 metru, dobré ukotvení k zemi, aby to nešlo podlézt a případně doplnit o pár elektrických drátů před samotnou ohradou. Vhodný by byl samozřejmě i pastevecký pes v ohradě,“ doporučuje větší ochranu stáda před vlkem Petr Kafka ze Správy CHKO Broumovsko, který se přijel na farmu po nezvané vlčí návštěvě podívat. „Na místě byla jedna zakousnutá ovce a 10 malých jehňat. Zvířata byla pokousaná a zranění odpovídala útoku vlka,“ potvrdil.

Podle Karla Krecbacha vlk do nynější CHKO Broumovsko nepatří. „To, že tady byl před 250 lety, a naši předkové ho vyhubili tak asi věděli proč. Nebyli přeci hloupí. Podívejte, co po nich zůstalo – krásný kostely, chrámy. Co zůstane po nás – možná Temelín a pár betonových sil,“ odhaduje rezignovaně.

Říci přesně, kolik je na Broumovsku vlků, je složité. „Na záznamech z fotopastí jsou vidět pouze jednotliví vlci, podle stopování ve sněhu na konci zimy lze odhadovat počet na 4-5. Některá svědectví hovoří až o sedmi či více jedincích, avšak tento počet nelze nijak doložit,“ říká Petr Kafka.

„Pro nás je vlk zloděj, který chodí krást na naše pozemky. Pokud chtějí mít v přírodě vlka, tak ať si sami udělají nějakou ohradu a tam ať ho mají za plotem. Od nás pak mohou kupovat ovečky, aby je měli čím krmit,“ navrhuje Karel Krecbach opačné řešení – ať jsou za plotem vlci.

Policie zajistila a z domu odvezla desítky nábojů, množství vojenského a zbrojního materiálu, podezřelé rostliny, plakáty a další předměty, které mohly sloužit k trestné činnosti.
K prohlídce domu musel pyrotechnik, našla se munice i střelný prach