„Pozorování máme hlášeno z několika míst, naše fotopasti, které máme v terénu, však doposud žádné zvíře podobné vlku nezachytily. Podařilo se však získat snímek, na kterém je vyfocena v mlze psovitá šelma, podle oslovených expertů by to vlk být mohl. Jakmile napadne sníh, pokusíme se nalézt stopy nebo zbytky trusu a chlupů pro genetickou analýzu. Ta by pak jednoznačně prokázala, zda se jedná o vlka či nikoli," vysvětlila vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko Hana Heinzelová.

Pomáhat při sledování a analýzách vzorků bude i Hnutí Duha Olomouc, které tam provádí sledování evropsky významných druhů šelem, což je projekt ve vybraných lokalitách soustavy Natura 2000 z grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.

„Mapování, které na Broumovsku probíhá, je součástí rozsáhlého projektu. Ten zahrnuje také severní Čechy, Krkonoše nebo Jeseníky. Kromě vlka se zaměřuje také na rysa ostrovida a kočku divokou. Na Broumovsku nám s monitoringem pomáhá deset fotopastí a několik místních spolupracovníků. Určitě uvítáme i další hlášení zajímavých pozorování od veřejnosti," uvedl koordinátor monitoringu velkých šelem z Hnutí Duha Miroslav Kutal.

Výskyt vlků na Broumovsku byl naposledy prokázaný přede dvěma lety, kdy se podařilo nalézt jejich stopy a trus. Od té doby se neobjevili.

Podle odborníků se na Broumovsko šíří vlci zřejmě z německo-polského pomezí, z oblasti Lužice. Odhaduje se, že tam žije v několika smečkách více než sto jedinců. Z tamější populace vlci již před dvěma lety doputovali do chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj, kde vloni dokonce vyvedli mláďata. Bylo to první doložené rozmnožování vlků po více než 100 letech.

„Vlci jsou pro krajinu důležití. Jsou výborní lovci a mohou tak pomáhat regulovat přemnožená divoká prasata, jeleny a srnce, kteří nadměrným okusem ničí v lesích mladé stromky. Za případné škody, které by vlci způsobili na domácím zvířectvu, mají hospodáři podle zákona nárok na finanční kompenzaci," vysvětlil ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.

Vlci byli v České republice vystříleni koncem 19. století. V posledních letech se začínají stejně jako do dalších států postupně vracet. Česká republika má dva základní zdroje pro obnovu výskytu: slovenskou a německo-polskou populaci.

Do chráněné krajinné oblasti Beskydy přicházejí vlci ze Slovenska v posledních několika letech ale spíš výjimečně, zejména kvůli pytlákům a migračním bariérám, jako jsou velké silnice. Do severovýchodních Čech by mohli vlci přicházet právě z oblasti Lužice.

„Vztah člověka a vlka je opředen mnohými pověstmi a ta o červené Karkulce je opravdu jen pohádka. Za posledních zhruba dvě stě let nebylo věrohodně v Evropě zaznamenáno zabití člověka vlkem. Vlci jsou totiž velmi plaší," dodal František Pelc.

(kš, reh)