Ve Zdoňově na Teplicku jednoho dokonce přistihli, jak se kolem poledne prochází nedaleko místní autobusové zastávky. Tvrdí to alespoň Jan Šefc, zdejší chovatel ovcí. On sám má přirozeně z vlků obavy. Šestičlenná smečka mu sice zatím, na rozdíl od některých jiných chovatelů v okolí, nezpůsobila žádné ztráty, zmínil se ale, že už je musel od svého stáda odháněl.

„Nemám nic proti vlkům lesním, pokud regulují zvěř v lese, ale tohoto vlka domácího, co si k nám do ohrad chodí pro kořist jako si jdeme v hotelu ke švédskému stolu, tak ten mi skutečně vadí," konstatoval během obšírné diskuse, která se ve středu rozvinula po besedě na téma Vlci na Broumovsku.

Tuto akci, která se konala ve Společenském sále Pellyho domů v Polici nad Metují, pořádala ve spolupráci se Správou CHKO (SCHKO) Broumovsko a Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR olomoucká pobočka Hnutí Duha.

Z davu přítomných zazněl na adresu pana Šefce protinázor: „Žádný vlk domácí neexistuje!"
Potvrdila to i Hana Heinzelová, vedoucí Správy CHKO Broumovsko. Zároveň uvedla, že se jedná o vlka, který se na Broumovsko dostal pravděpodobně z Německa.

„Vlci se na Broumovsku trvale vyskytují již rok a je tedy zjevné, že jim zdejší krajina k životu vyhovuje. Otázka ochrany hospodářských zvířat je proto stále aktuální a nelze ji do budoucna podceňovat," dodala Heinzelová.

„Právě útoky vlků na ovce a kozy jsou prastarým a dodnes aktuálním konfliktem při soužití lidí a velkých šelem v kulturní krajině," podotkl také Miroslav Kutal, koordinátor monitoringu velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc: „Cílem této naší dnešní akce je seznámit vás chovatele i další zájemce s aktuálními poznatky o výskytu vlků na Broumovsku a v širším okolí. Chceme ve spolupráci se slovenskými experty rovněž představit tradiční i moderní metody ochrany stád před velkými šelmami."

Petr Kafka ze SCHKO Broumovsko všechny přítomné poté informoval, že od prosince 2015 do současnosti způsobili vlci u chovatelů na Broumovsku prokazatelně škody na 69 kusech, pravděpodobně však dalších cca čtyřicet uhynulo rovněž po jejich útoku. Připustil také, že škod může být daleko více, jen je nikdo Správě CHKO nehlásil.

„Zejména menším chovatelům doporučujeme používat elektrické síťové ohradníky. Jedná se o účinnou ochranu jejich stád před útoky šelem. Doporučuje se mít je co nejvyšší, alespoň 120 centimetrů, případně je nahoře ještě doplnit elektrickým lankem/drátem. Vlci se zpravidla snaží podhrabat a při tom dostanou ránu, takže je často od útoku na kořist odradí," doplnil ještě Petr Kafka.

STÁDA MAJÍ CHRÁNIT PSI

Součástí besedy byla i přednáška Miriam Mikušové ze slovenské pobočky Carpathian Wildlife Society. Ta hovořila na téma chovu pasteveckých psů a jejich přínosu při ochraně stáda. Své vyprávění podpořila i vlastním, zhruba desetiminutovým dokumentem, který točila v Rumunsku přímo u jednoho z tamních pastevců. Ze snímku bylo patrné, že si štěňata musí už od narození na život mezi ovcemi zvykat a rovněž ovce je musí vnímat jako přirozenou součást stáda.

„Vy nám tady ukazujete, jak pasou ovce někde na východě, ale my chováme naše ovce podle západního stylu," rozčiloval se Jan Šefc.

Po delší výměně různých názorů z pléna bylo nakonec domluveno, že se SCHKO Broumovsko pokusí pro zdejší chovatele i další zájemce zajistit co nejdříve výlet do Německa k některému z tamních chovatelů hospodářských zvířat.