Mzdy jim totiž letos v prvním pololetí v průměru stouply oproti loňskému prvnímu pololetí jen o 70 korun (o 0,4%), jenže inflace byla mnohem vyšší (1,8%). Pokles tzv. „reálných mezd“ tak dosáhl 1,4 procenta.
Situace v Královéhradeckém kraji je jen o chlup lepší, lidem reálné mzdy vzrostly o necelé procento.
Propad v Pardubickém kraji umocnil vysoký podíl zdejšího strojírenského a automobilového průmyslu, který krize, propouštění a snižování mezd postihly nejvíc. Stagnaci a dokonce reálný propad příjmů přitom obyvatelé Pardubického kraje nepamatují 11 let.
„U nás ve slévárně berou chlapi dokonce minimálně o čtvrtinu méně než vloni, před krizí. Mají peníze osekané na samotný základ a ještě jsou rádi, že chodí celých pět dnů do práce, nejsou zakázky. O odměnách si můžeme nechat jen zdát,“ řekl Zdeněk Dvořák z Chrudimska, pracující v jedné místní strojírně.
Nízká je sice nyní i inflace, velké množství potravin dokonce výrazně zlevnilo, přesto Východočeši poprvé od roku 1998 zažívají období, kdy si musí utahovat opasky.
S poklesem reálných příjmů nyní bojují obyvatelé dalších pěti českých krajů.
A například učitelé, kteří si oproti loňsku polepšili ve výplatách o více než tisíc korun, o tu samou částku v lednu kvůli čtyřprocentnímu snížení mezd státních zaměstnanců zase přijdou.
Na druhé straně ovšem oficiální příjmy v řadě odvětví klamou. Zářným příkladem je pohostinství, ve kterém si Východočeši měsíčně údajně vydělávají kolem 12 tisíc měsíčně. Do statistik se už ovšem nedostalo, že na někdy i vyšší částku si číšníci přijdou „bokem“, na spropitném.
Podle odborníků jsou nízké mzdy na východě Čech dány i strukturou průmyslu s převahou lehkého a textilního s nízkými platy. „Do čísel se navíc nezapočítávají nadprůměrné mzdy v závodech Škody Auto Mladá Boleslav v Kvasinách a ve Vrchlabí, protože spadají podle sídla automobilky do Středočeského kraje,“ upozorňují statistici.