Košík či vejce. Nejpodivnější budovy světa fascinují svým vzhledem i historií

Jako kostičky z lega

Kdyby se uděloval titul „Nejneobvyklejší stavba Kanady“, adeptem na první příčku by rozhodně byl bytový komplex Habitat 67 v Montrealu. Je zarážející, že tento futuristicky vyhlížející a moderně řešený projekt byl postaven před více než půl stoletím. Navrhl ho izraelsko-kanadský architekt Moshe Safdie pro světovou výstavu Expo 67.

Jak se můžeme dočíst na serveru Building.ca, projekt byl původně koncipován jako součást Safdieho diplomové práce. Psal se rok 1960 a ambiciózní student architektury McGilllovy univerzity neměl za sebou sice žádný zrealizovaný projekt, zato měl velký sen.

Karlův most: Unikát opředený legendami, který Česku závidí celý svět

V době, kdy lidé utíkali na předměstí, Moshe Safdie toužil vytvořit moderní městský bytový komplex, který by svým obyvatelům nabídl více zeleně i soukromí. Byl otráven stavem severoamerického veřejného bydlení, kdy vznikaly podle něj bezduché výškové budovy. Chtěl vytvořit bytový dům, ovšem s výhodami, které nabízí život na předměstí.

Habitat 67 je v podstatě 354 béžových krabicových modulů naskládaných zcela nevšedním způsobem tak, aby tvořily 148 bytových jednotek ve dvanácti patrech. Stylem se jedná o takzvaný brutalismus. V mnoha ohledech staví tento projekt na kouzlu kontrastů. Obrovské strohé plochy betonu jsou postaveny vedle kouzelných výhledů na vodu. Do betonu jsou také integrovány malé dobře udržované květinové záhony.

Od roku 2017 nabízí Habitat 67 během letní sezóny komentované prohlídky s průvodcem. Prohlédnout si můžete dokonce Safdieho vlastní bytovou jednotku a obdivovat i v dnešní době neuvěřitelně moderní a estetické řešení vnitřního vybavení.

Přišpendlená katedrála

Jako přišpendlená na několika místech k zemi vypadá katedrála Zjevení Panny Marie. Naprosto unikátní římskokatolickou katedrálu najdete v brazilském hlavním městě Brasília. Nápadně tvarovaná budova s překrásným stropem z barevného skla je dílem architekta Oscara Niemeyera. Pokud se při pohledu na moderní vzezření stavy domníváte, že se jedná o nedávno dokončené dílo, nenechte se zmást. Katedrála byla dokončena a zasvěcena už koncem května 1970.

Protože Niemeyer miloval křivky, není divu, že exteriér budovy tvoří šestnáct betonových sloupů, které se k sobě naklánějí, aby se v jednom bodě setkaly a opět rozvětvily směrem ven. Toto řešení připomíná tvar přesýpacích hodin a zpodobňuje bílou trnovou korunu. Každý z betonových sloupů vážní 90 tun.

Dolů se nedívejte! Nejvyšší budovy světa nejsou nic pro akrofobiky

Prostor mezi sloupy vyplňují lodní vitráže vyrobené ze šestnácti kusů skolaminátu trojúhelníkového tvaru. Zevnitř i zvenčí rozehrává takto řešená střecha velkolepou barevnou podívanou. Katedrálu pak obklopuje dvanáct metrů široký a čtyřicet centimetrů tímto bazénem.

Vchod do katedrály „stráží“ čtyři bronzové sochy, které zpodobňují evangelisty Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Uvnitř stavby zase na první pohled poutají pozornost tři sochy andělů od Alfreda Ceschiattiho a Dante Croceho zavěšené na ocelových lanech. Jak zmiňuje server Alluring World, sochy měří od 2,22 do 4,25 metrů a váží od sto do tři sta kilogramů. Tvůrci je dokončili v roce 1970.

Server Atlas Obscura zmiňuje další pozoruhodný prvek katedrály, kterým je oltář darovaný papežem Pavlem VI. Čtveřici zvonů ve zvonici zase darovali španělští obyvatelé Brazílie.

Kanceláře v košíku

Pokud dostanete indicie, že budova Basket Building v Ohiu v USA sloužila jako kancelářská budova jedné společnosti, jistě hned uhodnete, čím se daná firma zabývala. Neobvyklé kancelářské sídlo ve tvaru košíku je splněným snem Dava Longabergera, zakladatele společnosti Longaberger Company.

Dnes již zaniklá firma se zabývala ručně vyráběnými koši a její majitel si přál postavit budovu, která by měla tvar jeho nejoblíbenějšího košíku. Často citované je Longabergerovo prohlášení: „Pokud mohou vyslat člověka na Měsíc, určitě mohou postavit budovu, která má tvar koše.“ A jak řekl, tak se stalo.

Zikmundova vila jako vila Tugendhat. Nevstoupí do ní každý, kdo přijde

Jak se píše na serveru Deavita, samotná stavba začala v roce 1995 a dokončena byla o dva roky později. „Košík“ má sedm pater a ve své době v něm pracovalo přibližně 500 zaměstnanců. Basket Building je 160krát větší než její předloha. Zajímavostí je, že jsou zachovány veškeré detaily. K budově jsou připevněny dokonce dvě rukojeti koše, které musejí být během zimy zahřívány, aby se na nich neusazoval led a sníh.

Jako firemní sídlo sloužil „košík“ do roku 2016. V prosinci následujícího roku ho koupil developer Steve Coon a jeho partner Bobby George. Budovu se pokusili prodat, což se jim nepovedlo, takže Coon oznámil plány na přeměnu Basket Building v luxusní hotel. Přišla však pandemie covidu a z tohoto záměru sešlo. Podle serveru Newark Advocate je tak budova zpět na trhu.

Umění ve vajíčku

Obří vejce je trefná přezdívka Národního centra múzických umění (National Centre for the Performing Arts, zkráceně NCPA) v Pekingu. Nepřehlédnutelná budova má tvar polovičního elipsoidu, který je zcela obklopen umělým jezerem. Právě díky odrazu ve vodě tak vzniká optická iluze, že stavba má tvar vejce. K NCPA náleží také zelený pás stromů, který mají za úkol nejen výrazně zlepšovat ekologické prostředí, ale také symbolizovat harmonický vztah mezi lidmi a uměním a mezi člověkem a přírodou.

Domečky pro panenky? Kdepak, tyto neuvěřitelné budovy skutečně existují

Titanová skleněná kopule se podle serveru China Highlights skládá z 18 398 kusů titanových desek a 1226 kusů bílého skla. Umělé jezero zabírá plochu 35 500 metrů čtverečních, zeleň pak dalších 39 000 metrů čtverečních. Samotná budova je rozdělena na čtyři části – operu, koncertní sál, divadlo a multifunční divadlo. Tyto jednotky jsou sice od sebe odděleny, ale propojeny chodbami. Uvnitř centra se kromě zmíněných tří sálů a malého cvičeného divadla nachází například galerie pod vodou, kavárna, obchod se suvenýry a mnoho dalšího.

Podobu NCPA navrhl francouzský architekt Paul Andreou. Jak uvádí server China Tour Star, stavba byla zahájena koncem roku 2001 a dokončena v roce 2007. Už v roce 1958 však bylo rozhodnuto, že v Pekingu vyroste několik velkých veřejných budov včetně NCPA při příležitosti 10. výročí založení Čínské lidové republiky. Obří vejce je nejen významným kulturním zařízením, ale také jedinečným scénickým místem.

Život na hraně

Doslova architektonický zázrak je jedna z dominant nizozemského Rotterdamu.

Cube Houses neboli Kubické domy patří dosud k nejkreativnějším stavbám v celém Holandsku, ačkoli na jejich návrhu pracoval architekt Piet Blom už začátkem 80. let.

A čím jsou vlastně tyto domy tak výjimečné. Jedná se o tucet krychlových domků, které netradičně stojí na hraně. Budovy otočené o 45 stupňů jsou ukotveny na mohutných pylonech a dokonce vytvářejí most pro pěší přes jednu z nejrušnějších ulic města.

Podle serveru Holland jsou domy navrženy tak, aby připomínaly abstraktní les. Každá trojúhelníková střecha pak přestavuje korunu stromu. Kubické domy mají tři patra. Ve spodním patře se nachází obývací pokoj s vestavěnou kuchyní, druhé patří ložnici s pracovnou, technickým zázemím a koupelnou, v nejvyšším patře zaujímá prostor pyramidový pokoj, který někteří majitelé využívají například jako zimní zahradu.

Nejkrásnější věže kostelů v ČR: Němí svědci historie s úžasným výhledem

Ano, čtete dobře. Nezvyklé domy jsou totiž z větší části zabydlené a zdá se, že majitelé v nich už desítky let spokojeně bydlí. Jedna z kostek slouží jako muzeum, takže každý návštěvník si může na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je žít v domě s naprosto nezvyklým půdorysem a stěnami tak nepravidelnými, že na ně není možné pověsit ani obraz.

Svůj zážitek z návštěvy tohoto muzea popisují například Susanne a Patrik z Berlína, autoři blogu fromPlacetoPlace.travel. „Člověk si musí udržet určitý stupeň kondice, aby mohl žít v kubickém domě. Každé schodiště je úzké a strmé. Dostat nahoru po těchto schodech těžký předmět, musí být docela výzva. (…) Bylo velmi zajímavé vidět, jak je vnitřek krychle strukturován. Půdorys je zcela jedinečný; jsou tam sotva nějaké stěny pro umístění nábytku, a protože jsou všechny vnější stěny v úhlu, nebylo by nikde možné ani pověsit obraz,“ píší autoři.