Velká anketa Deníku ukázala, že názor rodičů na to, zda bít děti, se postupně mění. Tělesné tresty jsou považovány spíš za zcela výjimečný prostředek při výchově. Ještě nedávno bylo Česko jednou ze zemí, kde byly výchovná facka či výprask považovány za pravidlo.

Martin Komárek.
UNESCO – krásný přídavek

Ve většině států Evropské unie je mlácení dětí zakázáno. Ve Švédsku například již od roku 1979, Rakousko se připojilo o deset let později. Rozhodně nelze říci, že by tamní děti byly zvlčilejší než naše. Na druhou stranu odborníci právem upozorňují na to, že výchovný lepanec je pro dětskou duši mnohem přijatelnější než mlčení či dlouhodobé zákazy.

Kde tedy najít míru?

Podívejme se na to takhle: Česko je rájem pejsků. Dostávají lidská jména, páníčci na ně mluví jako na děti. Drtivá většina z nich od zvířecích psychologů ví, že pes se bít nemá. A taky by na něj ruku, natož pak řemen, nevztáhla. A na děcko ano?

Martin Komárek.
Lid dvojí kategorie?

Měnit násilím mentalitu národa nemá smysl. A taky není pravda, že by z bitých dětí vyrostly ubohé uzlíčky nervů. Na druhou stranu je poněkud příšerná představa, že mlátíme jinou lidskou bytost, protože je malá a my si myslíme, že jsme chytřejší. Anketa Deníku ukázala, že názor společnosti se mění. Je tedy na čase připojit se k civilizaci a bití děcek zakázat.