Velká anketa Deníku ukázala, že tři čtvrtiny Čechů si přejí vítězství Ukrajiny. Pouze patnáct procent fandí Rusku. Téměř tři čtvrtiny těch, kdo odpověděli, označily za viníka války Putinův režim, necelá tři procenta viní Ukrajinu. Jistě, anketa, jakkoli velká a reprezentativní (a to tahle byla), není vědecký sociologický průzkum. Výsledky jsou však překvapivé. 

První výsledky velké ankety Deníku k ruské válce na Ukrajině
Nejsme jako Slováci. Vítězství ve válce přeje Rusku jen 16 procent čtenářů

Nejen ve srovnání s nedávným výzkumem, který ukázal, že víc než polovina Slováků drží palce útočníkům. (Pro spravedlnost je třeba dodat, že toto byl ojedinělý výsledek.) Velká podpora spravedlivě se bránící Ukrajiny v Česku je zajímavá i z jiného pohledu. Kdo sledoval demonstrace pořádané většinou prokremelskými silami, musel nabýt dojmu, že jejich hlas je mohutnější. A že sílí. Dovednost Ruskem placených ovlivňovačů (chcete-li influencerů) na sociálních sítích je proslulá. Čeští uživatelé, kteří zpochybňují názor, že Rusko je agresor a Ukrajina oběť, jsou hojně sledovaní a citovaní. 

A nejen to. Odborníci upozorňují na to, že neustálé zprávy z válčiště lidi unavují a otupují jejich pozornost. Tomu by odpovídal tento stav duše: U všech všudy, vždyť je skoro jedno, kdo to začal, jen ať to už skončí, kéž je to už za námi, i kdyby ten mír nebyl spravedlivý. 

Luboš Palata
Ukrajině je třeba dodat vše, co potřebuje k válce s Ruskem

Zdálo by se, že takovému postoji by měla nahrávat i současná krize. Obavy z drahotya energetické nouze, na nichž má konflikt podíl, by měly vést k touze po rychlém míru. Nebylo by překvapivé, kdyby dokonce vyvolaly hněv vůči Ukrajině, která se brání a „protahuje to“. 

Jenže tomu tak není. Drtivá většina Čechů, bez ohledu na okolnosti, rozlišuje mezi útočníkem a přepadeným. Útočníka odsuzuje, přepadenému přeje vítězství. To je dobrá zpráva pro vládu, která stojí silně na straně Kyjeva. Je to ale dobrá zpráva i o „stavu národa“. Často máme sklon si namlouvat, že jsme, jak praví básník, „malí, slabí“. Je hezké si někdy ověřit, že tomu tak není.