Senát bude projednávat nový stavební zákon, který schválila sněmovna. Má se za to, že normu vrátí se zamítavým stanoviskem nebo s nepřijatelnými pozměňovacími návrhy. Pokud to senátoři udělají, budou jednat čistě z politikářských důvodů, budou používat lživé záminky a metafory. A půjdou proti bytostným zájmům občanů, které by měli zastupovat. A proti zájmům země, kterou by měli rozvíjet.

Proč?

Martin Komárek.
Afghánská krvavá historie

Vyjednat stavební povolení trvá roky. V rychlosti řízení jsme na 157. místě ze 190 zemí. Musíme si pod tím představit tisíce a tisíce hodin zbytečně vyplýtvaného lidského času. Oceán vyteklých nervů. A miliardy korun, které každý rok zbytečně utečou. Musíme vidět mladé rodiny, které nedosáhnou na byt. Cena novostaveb závratně roste. Bytů je málo právě proto, že je tak těžké získat povolení. Země přichází o zahraniční investice, protože podnikatelé dávají přednost státům, kde se dá stavět.

Vládní návrh, jak prošel sněmovnou, dává velkou naději na zásadní změnu. Razítko bude jedno, termíny se budou dodržovat, papíry nebudou putovat tam a zpátky a zase tam a zpátky. Podle seriózních odhadů ušetříme ročně kolem devíti miliard. (Do toho nejsou započítány zdravější nervy a hodiny, které můžeme věnovat rozumné práci či zábavě.)

Argumenty proti jsou zčásti vylhané: lidé prý budou bydlet v kobkách, stát jde na ruku developerům. Zčásti pomýlené: zhroutí se systém veřejné správy, starostové přijdou o „své“ stavební úřady. Z věcného hlediska jde opozici o jedinou věc: vavříny za nový zákon nemá sklidit Babišova vláda.

Kateřina Perknerová
Zeman a Babiš „zrušili“ volby

Politicky je to pochopitelné, lidsky nikoliv. I kdyby opozice vyhrála a rychle přišla se svou verzí, bude trvat léta, než se ji podaří schválit. Země přijde o desítky miliard a lidé o moře času a štěstí.